.    

Vhodně navržená letadla by mohla spotřebovávat až o 70% méně paliva

xChaos 9. června 2010 [5553 znaků] [Slunce, vítr, voda]
★★ [ + ] 3 [5x] [ - ]
Zobrazení 2395 ← RSS 323 Facebook 31 Twitter 32 Google 26 NYX 12
Komentářů 6

Dnešní úroveň technologie je spoustou lidí vnímána jako už poměrně vyspělá a možná i relativně "pozdní" nebo dokonce "úpadková": spousta lidí mám pocit, že úzce specializované obory dospěly až na samotný kraj lidských možností, a přes tento kraj už další cesta nevede. Takže něco takového, jako 70% úspora pohonných hmot v letecké dopravě, se ani nezdá být možné bez nějaké zásadní změny paradigmatu (rozuměj něco jako antigravitace, vzducholodě, létající koberce, apod.). Ale studie MIT došla k jinému závěru. #ecology #transport #aerospace #economy
Massachusetts Institute of Technology přišel se dvěma průkopnickými návrhy letadel, která by obě spotřebovala zhruba o 70% pohonných hmot oproti dnešním koncepcím. Návrhy vznikly na základě grantu NASA pro návrh "letadel o 3 generace vyspělejší, než jsou ta dnešní" a předpokládá se, že by mohlo jít o letadla vyráběná kolem roku 2035. Ovšem zjednodušené verze vycházející ze stejné koncepce, které by samy o sobě ušetřily asi polovinu pohonných hmot, by pravděpodobně bylo možné být možné uvést do výroby výrazně dříve.

Kromě úspory paliva by výhodou obou návrhů bylo i snížení emisí škodlivin a hlučnosti.

Oba návrhy předpokládající 70% úsporu předpokládají prodloužení doby letu o zhruba 10%. To by ovšem neměl být problém (hlavně asi u letů na krátké vzdálenosti), protože širší trupy obou u koncepcí umožní rychlejší výstup a nástup cestujících.

První koncepce se týká náhrady zhruba dnešního kategorie Boeing 737 - jde tedy o letadlo pro zhruba 180 cestujících, pojmenované jako "Typ D". Na první pohled hlavní odlišností proti dnešním letadlům je široký trup skládající se v podstatě ze dvou propojených válců. Hlavním rozdílem jsou ovšem velice tenká křídla s nízkým odporem vzduchu - taková křídla by nejspíš nemohla obsahovat palivové nádrže a tok vzduchu kolem nich by nenarušovaly ani motory.

Druhá koncepce se by nahradila kategorii Boeing 777 - šlo by tedy o letadlo pro asi 350 cestujících, v plánech MIT nazvané "Typ H". To využívá koncepci křídla kombinovaného s trupem, o kterou se zejména americká firma Boeing zajímá už delší dobu. Předpokládám, že háčkem téhle koncepce je, že začne být rentabilní až od určité velikosti letadla, v rámci které má křídlo dostatečnou tloušťku, aby do něj bylo možné umístit kabinu pro cestující. Teoretické výhody létajících křídel jsou známé už asi 70 let - v praxi ovšem jejich nasazení vždy provázely různé druhy komplikací.

  • Fly the eco-friendly skies [web.mit.edu]
  • MIT Designs Aircraft That Uses 70% Less Fuel Than Conventional Planes [tech.slashdot.org]
  • MIT Team Unveils Airplane that Uses 70 Percent Less Fuel [inhabitat.com]
  • Airplane design could use 70 percent less fuel [news.cnet.com]
  • Za zmíniku stojí i samotný server inhabitat.com s jeho heslem Green Design will save the world - tomu rozhodně fandím, protože jsou to právě staré nápady, postupy a vzory produktů, které vedly k dnešní devastaci a vydrancování neobnovitelných zdrojů. Ale tyhle nápady je potřeba nahradit nápady novějšími a lepšími - prostý návrat k postupům a vzorům ještě starším ("zpátky na stromy") není pro dnešní počet obyvatel Země v žádném případě řešením (viz známý příklad s otevřenými ohništi apod).

    Konvenční "staré" představy ekologického hi-tech ze 70. a 80. let 20. století počítal na základě tehdejších přestav o energetické náročnosti létání s tím, že výhodnější koncepcí než letadla jsou vysokorychlostní vlaky. Ačkoliv toto je asi pravda na velice krátké vzdálenosti (méně než 100 km) a menší rychlosti, tak můj další oblíbený online zdroj si už před časem povšiml [www.lowtechmagazine.com], že From an ecological point of view, the strategy to move travellers from airplanes to high speed trains just doesn't make sense.. Skutečně: jakmile se začnete na problém dívat z hlediska přírodních zákonů a ne z hlediska propagandou omílaných doktrín a dogmat, tak rychle zjistíte, že zdaleka nejvíce spotřebované energie souvisí s odporem vzduchu. A ten roste s druhou mocninou rychlosti. Rozdíl ve spotřebě většiny typů osobních aut při jízdě rychlostí 90 a 130 km/h (který si může každý "osahat" sám) je velice výmluvný, a důvod je jasný: druhá mocnina té vyšší z těchto rychlostí je zhruba dvojnásobná. Pokud tedy chcete cestovat rychlostmi okolo 500 km/h, tak se energetická náročnost vysokorychlostní železnice bude vždy blížit náročnosti létání touto rychlostí: ovšem rozdíl je v tom, že železnice představuje značný a trvalý zásah do krajiny, je po celé své trase zdrojem hluku, a je třeba započítat i energetickou náročnost stavby celé železnice se všemi jejími tunely, betonovými mosty, apod.

    Staré "těžkotonážní" ekologické přístupy počítaly často s jakýmisi "ekologickými úsporami z rozsahu": ale v situaci, kdy by letadla skutečně spotřebovávala o 70% paliva (energie) méně, nám rázem mohou konkrétní výpočty vyjít úplně jinak. Zejména když vezmeme v úvahu, že v budoucnu se třeba poptávka po dopravě do různých míst může rok od roku dost zásadně měnit, a nemusí být jednoduché vytyčit nějaké "stálé koridory" se stálou poptávkou po dopravě.

    Sám jsem léta věřil, že největší revoluci v decentralizované dopravě by mohly přinést vzducholodě: ale pokud je možné design letadel těžších než vzduch skutečně takto zásadním způsobem zlepšit, a případně ho zkombinovat s palivy budoucnosti (vodík, biopaliva 3. generace, apod.), tak potom je skutečně možné, že některé dnešní postupy, dnes pokládané za neudržitelné, bude možné používat i ve vzdálenější budoucnosti...


    Sloupcová sazba: pokud je okno prohlížeče dostatečně velké (na monitoru s dostatečným rozlišením), zobrazí se článek ve více sloupcích (w3.org). Testováno v browserech Firefox, Opera a Chrome. Není implementováno v Internet Exploreru. Tato feature může způsobovat problémy ve starších verzích prohlížečů s jádrem Webkit (Google Chrome, Safari, Konqueror). Pokud nevidíte článek celý, zkuste zmenšit okno prohlížeče nebo použít verzi pro tisk. [zpět na začátek sloupcové sazby]
    Pokud se vám článek líbil, zkuste autora podpořit [zobrazit možnosti]
    Sdílet v síti [Identi.ca - musíte být předem přihlášeni] [Twitter] [Facebook] [Jagg.cz]
    Formátovat pro tisk [bez komentářů] [s komentáři]
    Krátká forma URL (adresy) [http://teckacz.cz/994]
    Všechny články [od autora xChaos] [v rubrice Slunce, vítr, voda] [nejnovější]

    Hodnocení článku čtenáři [ + ] 3 [5x] [ - ]
    Tip: Pro moderaci článků (kladné nebo záporné hodnocení) je nutné použít browser, který podporuje javascript a cookies.
    Komentáře čtenářů [napsat vlastní]
    Skrýt hodnocené nebo méně


    [] jkjk (anonym) 10. června 2010 ← komentářů 6 ☯☯☯☯☯ 11 [11x]
    [ + ] 0 [0x] [ - ] ← pro ohodnocení komentáře se není nutné nikde registrovat
    → [/-/12339] ← na komentář můžete odpovědět nebo ho sdílet
    Ten odkazovany clanek favorizujici letadla oporti vysokorychlostnim vlakum mne nejak nepresvedcil (+link na jim odkazovanou studii je mrtvy).Kdyz si to rychle spocitam sam:
    Boeing 747 - 500 cestujicich - 920 km/h - 78 MW vzhlet - 65 MW cestovni rychlost - 156 kW/cestujici - 130 kW/cestujici
    CRH3D - 1000 cestujicich - 350 km/h - 19 MW maximalne - 19 kW/cestujici
    I kdyz ztrojnasobim vlak kvuli tretinove rychlosti, porad jsem na polovine energeticke spotreby i oproti cestovni rychlosti letadla (spotreba vlaku v cestovni rychlosti bude samozrejme taky jina, ale to ted nemama cas hledat).

    [] xChaos 10. června 2010 ← komentářů 5513 1 [3047x]
    [ + ] 0 [0x] [ - ] ← pro ohodnocení komentáře se není nutné nikde registrovat
    → [/-/12340] ← na komentář můžete odpovědět nebo ho sdílet
    jkjk: no, asi mi nedá, abych se k tomu nevyjádřil: ... [celkem 1537 znaků] [zobrazit]

    [] SanTiago (anonym) 11. června 2010 ← komentářů 36 ☯☯☯ 27 [39x]
    [ + ] 0 [0x] [ - ] ← pro ohodnocení komentáře se není nutné nikde registrovat
    → [/-/12343] ← na komentář můžete odpovědět nebo ho sdílet
    > I kdyz ztrojnasobim vlak kvuli tretinove rychlosti, porad jsem na polovine energeticke spotreby i oproti cestovni rychlosti letadla ... [celkem 1171 znaků] [zobrazit]

    [] Tomáš_Mráz 15. června 2010 ← komentářů 304 64 [240x]
    [ + ] 0 [0x] [ - ] ← pro ohodnocení komentáře se není nutné nikde registrovat
    → [/-/12346] ← na komentář můžete odpovědět nebo ho sdílet
    Vysokorychlostní vlaky mohou mít smysl jen tam, kde překonávaná vzdálenost není tak velká a celková doba jízdy je tak nižší než celková doba letu včetně doby nástupu do letadla (překonávání bezpečnostních procedur pěkně zdržuje). Takže vysokorychlostních vlaků bych se nevzdával, ale určitě s nimi nikdo nebude jezdit přes celou Evropu.

    Nejlepší způsob jak snížit spotřebu energie v letecké dopravě, je prostě méně cestovat.

    [] xChaos 15. června 2010 ← komentářů 5513 1 [3047x]
    [ + ] 0 [0x] [ - ] ← pro ohodnocení komentáře se není nutné nikde registrovat
    → [/-/12347] ← na komentář můžete odpovědět nebo ho sdílet
    TM: cestování je super, a já si myslím, že svět ve kterém by lidé cestovali co nejvíce, by byl celkem odolný vůči válkám a různým lokálním excesům (diktatury, chudba, drancování zdrojů).

    problém je současný stav, kdy lidé mají třeba jen 3 týdny dovolené, a tudíž musí "někam" cestovat co nejrychleji - a potom zase cestovat zpět. nad tímhle hodně přemýšlím - jak vymyslet "cestovatelský" životní styl, ekologicky šetrný a přitom trvale udržitelný.

    no ale zpátky k tématu: současné letadla rozhodně ekologičtější než vlaky (dokonce možná včetně rychlovlaků) nejsou. ale zase pokud bych si měl vybrat mezi svobodně poletujícím úsporným letadlem a nějakým vlakem v podtlakové rouře - tak mě vlastně to letadlo přijde elegantnější . jak říkám - 70% úspory jsou hodně překvapivý odhad - myslím, že letadla těžší než vzduch v post-peak-oil světě pokládala většina vizionářů za odepsanou technologii...

    [] xChaos 10. listopadu 2011 ← komentářů 5513 1 [3047x]
    [ + ] 0 [0x] [ - ] ← pro ohodnocení komentáře se není nutné nikde registrovat
    → [/-/16646] ← na komentář můžete odpovědět nebo ho sdílet
    koncepce z MIT byla jen součástí širšího výzkumného programu z NASA, účastnil se i Boeing:
    http://www.nasa.gov/topics/aeronautics/features/future_airplanes.html
    http://www.boeing.com/Features/2010/06/corp_envision_06_14_10.html
     

    Počet zobrazených komentářů: 6 [celkový čas potřebný k prohledání databáze a vytvoření stránky: 0.38 sekund]

    Pozor, vložením komentáře souhlasíte s pravidly hry TečkyCZ! [zobrazit pravidla] →
    Ochrana proti spambotům - tři-krát-tři je ... ? (napište číslicí - nemělo by byt potřeba při zapnutém JavaScriptu)
    Sociální síť (přihlaste se předem, 1. řádek<=96 znaků=status, zbytek=odkaz)
    Offtopic resolver (týká se odpověď původního tématu, nebo patří jinam?)
    Přezdívka (povinně) - nepoužívejte speciální znaky, mezery=podtržítka
    E-mail (volitelně) - nebude zobrazen, zobrazí se ikonka z [www.gravatar.com]

    Nelze použít HTML [zobrazit mikrosyntax] →

    Nápověda: ve vlastním zájmu uvádějte u komentářů pouze funkční a dostupnou e-mailovou adresu. Přezdívku, která je jednou spojená s konkrétní e-mailovou adresou, už nyní nelze bez zásahu administrátora serveru spojit s jinou adresou. Uvedením neplatné e-mailové adresy si v budoucnu znemožníte upload ikonky i možnost použít některé další chystané neanonymní funkce vázané na uvedení platné e-mailové adresy.


    TečkaCZ [Nejnovější články] [Nejnovější komentáře] [Zeď vzkazů] [Zeď odkazů] [Začátek článku]

        TečkaCZ
    •  
    • Komentáře →
    • Nástěnky →
    • Debaty →
    • Články →
    • Ročníky →
    • Rubriky →
    • RSS kanály →
    • Vzhled →
    • Ostatní →
    •  
    [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] []
    •  
    .

    [Arachne Labs]

    [SPOJE.NET]

    [Právě dnes | Tech | Ostatní]

    Yacy P2P web search jabber.arachne.cz
    tiskové zprávy a otevřené dopisy přebíráme z nejrůznějších informačních kanálů (i bez výslovného souhlasu autorů)
    licenční práva k použitým obrázkům a grafickým motivům nejsou definována (přebírejte pouze texty bez obrázků)
    texty článků i komentáře bez uvedení copyrightu jsou chráněny GNU Free Documentation License
    založeno na Quzo engine, (G)1999-2002 David Čermák, (G)2002-2012 Michael Polák
    Quzo engine vyvíjejí Arachne Labs, webhosting sponzorují SPOJE.NET
    seznam aktuálních článků je dostupný i ve formátu RSS (XML)
    můžete také sledovat Twitter feed TečkyCZ.
    test XHTML a CSS2 validity