Po třech letech byl dokončen kompletní český překlad knihy Lawrence Lessiga Svobodná kultura [www.root.cz], který je možné si stáhnout jako PDF z oficiálních stránek www.svobodna-kultura.cz.

V knize Free Culture (česky Svobodná kultura) se Lawrence Lessig [en.wikipedia.org], nyní profesor práva na Harvard Law School, zabývá udržitelností stávající podoby práva duševního vlastnictví v době poznamenané nástupem internetu. Autorský zákon nebyl podle něj vytvořený pro situaci, v níž technologie umožnují hromadné kopírování, stahování a sdílení obsahu, a proto jeho nynější úprava vyžaduje změnu.

Základní myšlenkou je, že Internet je sám o sobě jednou velkou kopírkou: jak jednotlivé počítače, tak i síť která je propojuje byly od začátku postaveny na možnosti vytváření zcela přesné kopie digitální informace - a jakákoliv snaha o právní regulaci tohoto jejich statutu se dotýká samotné podstaty jejich fungování - není to tak, že by počítače "mimo jiné" umožňovaly i kopírování - když jinak slouží především ke hraní her a jako náhrada psacího stroje. Není tomu tak: kopírování informace je samotnou podstatou toho, co počítače jsou - a od toho se teprve odvíjí vše ostatní, k čemu je používáme. Kopírování by bylo možné zabránit pouze skrze totální kontrolu represivních složek státu nad vývojem počítačového hardware i software: v podstatě by veškerý kód programů museli psát přímo právníci.

Tento článek není oficiálně přejatou tiskovou zprávou - přesto, že ho oficiální tisková zpráva provází. Převezmu nicméně tiskovou zprávu pro firemní web, a pokusím se také přesvědčit Českou Pirátskou Stranu, aby tiskovou zprávu o zveřejnění překladu převzala.

Současně toto není ani recenze, protože jsem si tento text zatím nepřečetl - nicméně hodlám se do toho pustit, protože mě už dříve zaujalo téma jeho knihy Code and Other Laws of Cyberspace [en.wikipedia.org] - kterou se (kajícně se přiznám) jsem také nečetl - což je v mém případě asi docela fatální opomenutí - jenže doba, ve které žijeme, je rychlá - a já zkrátka nestíhám věnovat svojí pozornost všemu, co by si ji zasloužilo (a co hůř: ani každému, kdo by si ji zasloužil).