TečkaCZ - Simputer - indický palmtop na bázi Linuxu

POZOR! Tento článek byl naposledy aktualizován před více než dvěma lety!

Je možné, že následující stránka obsahuje odkazy, které dnes již nejsou funkční, nebo že některé informace uvedené v tomto článku se v průběhu času ukázaly jako prokazatelně chybné. Pokud jakoukoliv podobnou závadu zjistíte, tak neváhejte napsat co nejpřesnější popis závady do veřejného komentáře pod článkem: redakce TečkyCZ nové komentáře neustále sleduje, a to i pod těmi nejstaršími články. V celé řadě případů lze chyby snadno opravit - např. se stává, že video na YouTube bylo smazáno a znovu nahráno pod jiným id. V jiných případech někdo zase zakáže embedovaní videa, která přitom existuje ve více kopiích, nebo se z webu ztratí stránka umístěná na negarantovaném freehostingu, zatímco původní autor stránek si mezitím zaregistruje vlastní doménu, atd.

Děkujeme všem, kteří pomáhají opravovat chyby ve starších webových stránkách a udržují tak Internet naživu - redakce TečkyCZ.

Simputer - indický palmtop na bázi Linuxu

Simputer je název indického palmtopu na bázi Linuxu, který by měl sát méně než 200 USD (což je teda na indické poměry poměrně hodně), a který by měl zpřístupnit výpočetní techniku dokonce i negramotné části populace - díky zabudované technologii hlasové syntézy.

Odkaz na článek Hindu On Net týkající se tohoto tématu přinesl Slashdot, který o vývoji Simputeru pravidelně informuje už delší dobu a vedla se tam o něm samozřejmě rozsáhlá diskuze, do které samozřejmě, jak je v naší globální internetové vesnici zvykem, přispělo více či méně indických odborníků zasvěcených do dané problematiky, a amerických puberťáků vysmívajících se lehce komické angličtině autorů webových stránek Simputeru.

Celý projekt se nese v lehce naivním duchu mikropočítačové revoluce 80. let - ale na druhou stranu, třeba miliarda obyvatel Indie právě teď potřebuje své ZX Spectrum - a navíc rozšířené o možnost připojení na Internet...

No... co k tomu dodat: výrobci hardwaru se naštěstí Linuxu neštítí tak, jako Microsoft a distributoři (nikoliv vývojáři) velkých počítačových her. Linux bude běžný uživatel vnímat jako kryptickou technologii skrytou hluboko uvnitř jeho digitální hračky - ať už to bude desktop, server nebo palmtop, a jeho unixová filosfie bude běžnému uživateli stejně vzdálená, jako je běžnému uživateli PC (včetně většiny programátorů) vzdálen třeba mikrokód použitý v procesoru, nebo třeba i strojový kód procesoru. A odborníci budou mít možnost "odklopit kapotu" a vrtat se v tom, co je pod ní...

Zejména zajímavé mi přijde spojení Indie - Linux - Palmtop. V Indii se ještě před několika lety vyráběly počítače s procesory 286, stejně jako se tam běžně vyrábějí např. dvoutaktní motory, apod. V Indii zkrátka platí jiná pravidla hry, kde je východní Asie pozadu o dva roky a východní Evropa o pět (s výjimkou elektronických hraček, které doveze z východní Asie :-), tam je Indie pozadu o dvacet až padesát let - ale zároveň se zdá jakoby kdykoliv přeskočit o několik paralelních realit vedle, což vytváří zvláštní kýčovitou atmosféru. Díky nezanedbatelné anglofonii je navíc Indie daleko bližší třeba Evropské Unii, než si běžně představujeme...

Nápověda: ve vlastním zájmu uvádějte u komentářů pouze funkční a dostupnou e-mailovou adresu. Přezdívku, která je jednou spojená s konkrétní e-mailovou adresou, už nyní nelze bez zásahu administrátora serveru spojit s jinou adresou. Uvedením neplatné e-mailové adresy si v budoucnu znemožníte upload ikonky i možnost použít některé další chystané neanonymní funkce vázané na uvedení platné e-mailové adresy.