.    

POZOR! Tento článek byl naposledy aktualizován před více než dvěma lety!

Je možné, že následující­ stránka obsahuje odkazy, které dnes již nejsou funkční, nebo že některé informace uvedené v tomto článku se v průběhu času ukázaly jako prokazatelně chybné. Pokud jakoukoliv podobnou závadu zjistíte, tak neváhejte napsat co nejpřesnější popis závady do veřejného komentáře pod článkem: redakce TečkyCZ nové komentáře neustále sleduje, a to i pod těmi nejstaršími články. V celé řadě případů lze chyby snadno opravit - např. se stává, že video na YouTube bylo smazáno a znovu nahráno pod jiným id. V jiných případech někdo zase zakáže embedovaní videa, která přitom existuje ve více kopiích, nebo se z webu ztratí stránka umístěná na negarantovaném freehostingu, zatímco původní autor stránek si mezitím zaregistruje vlastní doménu, atd.

Děkujeme všem, kteří pomáhají opravovat chyby ve starších webových stránkách a udržují tak Internet naživu - redakce TečkyCZ.


Sjednocený Linux

antribud 26. října 2002 [8156 znaků] [editováno 17. března 2006] [Linux a internet]
★★ [ + ] 2 [2x] [ - ]
Zobrazení 17543 ← Facebook 1 Twitter 1 Google 1
Komentářů 6

Potřebujeme komerční nadstavbu nad LSB firem SuSE, SCO, Connectiva a TurboLinux?

I když by si to někdo mohl myslet, čtyři společnosti, uzavřivší ekonomickou alianci za účelem získání větší části koláče trhu krabicových balení linuxových distribucí, nedisponují dohromady třeba polovinou tohoto koláče. Přestože se představitelé jedné ze čtyř firem, tvořících alianci, nechali slyšet, že na linuxovém trhu je místo jen pro dvě dominantní distribuce (jeden z přítomných na dotyčné tiskové konferenci se zeptal "Debian a která další?" a ostatní se rozesmáli), není jasné, jak toho chtějí dosáhnout, protože jediný distributor ze čtyřky s významným podílem je Suse s necelou třetinou prodaných krabicových balení a zřejmě menším procentem skutečných běžících instalací systému. V počtu prodaných krabicí ji předhání Redhat a Mandrake a v průzkumech o oblíbenosti a počtu downloadů a instalací často i Debian a Slackware nebo novinky jako Gentoo nebo, z druhé strany, Lycoris.

SCO, ex-Caldera, je velká firma s velkými zisky, týká se to ale přdevším jejich unixové divize, systému UnixWare, většina jeho uživatelů, velkých firem, nechtěla přejít na Linux po akvizici SCO firmou Caldera a unixové služby tak tvořily většinu obratu nové Caldery, která se ve světle tohoto faktu dodatečně přejmenovala (víc by se hodilo anglické rename) na SCO. Z jejich tábora přicházely nejotevřenější útoky proti konkurenčním distributorům a nejvíc M$-like návrhy jako licencování na počet jednotlivých instalací (per-seet licensing), které se Caldera pokusila uvést už jednou u své distribuce, což vedlo ke kritice ze strany Free Software Foundation, a od kterého se v případě UnitedLinuxu distancovala Suse. Kritici tvrdí, že zájmem SCO je zisk, ne prosazení Linuxu, proto bylo pro mnohé překvapením, když byl jejich OpenLinux jako čtvrtá distribuce po Redhatu, Mandraku a Suse certifikován jako kompatibilní s LSB, viz níže.

Zbývající dva ve čtveřici tvoří TurboLinux a Connectiva. První z nich vznikl jako napodobenina Redhatu a nejsa ničím dalším výjmečný, našel si díky dobré podpoře dálnovýchodních fontů odbytiště v Japonsku, v Číně a jinde v Asii, což je asi hlavní důvod jeho členství ve společenstvu; jeho podíl na celkovém počtu prodaných nebo nainstalovaných linuxových systémů je mizivý. Podobný význam a účel ve svazu má brazilská Connectiva s instalátorem v portugalštině, španělštině a angličtině a s webem sice i anglicky, ale mnoha odkazy na potrugalské stránky z anglické verze. Prý ji používají i čeští uživatelé a ostatní distributoři od nich kopírují vzhledné desktopové ikony. Mě jejich betaverze, uvedená na místě odkud jsem ji stáhl jako final, nerozeznala tabulku rozdělení disku. Členové aliance by jistě uvítali takovou mezinárodní dominanci, ale neovládli třeba skandinávský SOT Desktop Linux nebo ruské ALTLinux a ASPLinux. Ostatně s vysokou úrovní internacionalizace kdysi začal Redhat a později dominoval francouzský Mandrake a.. německá Suse (Redhat a SCO jsou američani).

Čtyřka může argumentovat tím, že má dohromady větší počet placených programátorů, než Redhat a Mandrake. Ale jednak do toho zřejmě počítá převážně na unixové, ne linuxové divizi pracující programátory SCO, navíc Redhat má tradičně silnou komunitu programujících administrátorů serverů, Mandrake idem uživatelů desktopů, nemluvě o profesionalitě komunit kolem Debianu a Slackwaru, které jen tak někam někdy nezmizí a převyšují čtyřku když ne počtem, tak schopnostmi. Placené programátory může přetáhnout bohatší distributor, komunity dobrovolníků nikoliv.

Někdo může namítnout, že otřesení vedoucí pozicí Redhatu, větší podíl na trhu a větší zisk je povrchní, sobecká motivace. Někdo jiný naopak může tvrdit, že je to motivace dobrá, ale bez reálné šance na úspěch. Jako odpověď mu představitelé aliance sdělí, že linuxový trh sjednocení potřebuje, aby nedošlo ke fragmentaci a ztrátě kompatibility jednotlivých verzí, jako u Unixu. Ačkoliv toto přirovnání je logicky mírně děravé (např. Linux má stále jedno jádro a jedny systémové knihovny a nic nenasvědčuje změně v blízké budoucnosti), problém se vzdalováním se jednotlivých distribucí jistě exsituje. Ne sice v takové podobě, jako u verzí Unixu, ale problém je určitě třeba s umístěním souborů, verzemi knihoven, řešením závislostí balíčků, diskutabilně i s úrovní internacionalizace a podpory hardwaru - to vše se může distribuci od distribuce lišit.

Řešení těchto problémů už se ale hledá, pracuje se na něm, není to ale UnitedLinux a existuje to déle, je to Linux Standards Base a odvozené projekty jako Li18nux, které se do výše zmíněných roztříštěností snaží vnést pořádek definováním souboru standardů, které když budou distribuce dodržovat, budou spolu kompatibilní a linuxová aplikace dodržující tyto standardy poběží na jakékoliv kompatibilní distribuci. Bude to vhodné pro výrobce komerčního software a nakonec i dobrovolné programátory, kteří budou distribuovat jednu místo několika binárních verzí programu. Je zvláštní, že totéž si jako cíl určil UnitedLinux, jakoby se o to nikdo jiný nestaral, jako by to už jeden projekt neřešil. Snad chtěli být LSB konkurencí, ale proč pak Suse a OpenLinux byly pro LSB certifikovány? UnitedLinux by ve svých řadách rád viděl i Redhat a Mandrake, tak by byla jejich distribuce jediná komerční easy-to-use a druhou z výše zmíněné dvojice dominantních by byl skutečně Debian, popř. Slackware nebo oba v jedné frontové linii :) - vytvořil by se tím antagonismus, jedna desktopová distribuce pro korporace a normální usery, jedna hackerská, pro adminy, guru, profesionály.

UnitedLinux chtěl být jedinou korporátní distribucí s Redhatem, Mandrakem a možná Sunem (až přijde Sun Linux 1.0) jako členy, jakási firemní nadstavba nad LSB, aby distribuce se značkami "LSB certified" a "Powered by UnitedLinux" měla větší věhlas než jen "LSB certified". Ale Redhat a Mandrake nevstoupili - první se na to cítí příliš silný sám o sobě, druhý nechce snižovat význam LSB ani jednotlivých nekomerčních uživatelů. UnitedLinux totiž první beta verzi vydal uzavřeně signatářům non-disclosure agreement (blbě se to překládá, neodzavření, neotevření, nechání zavřeným) z firemního prostředí, což mnohé znepokojilo. Nicméně druhá beta verze je už po nátlaku linuxové veřejnosti a organizací dostupná volně.

Nemám nic proti rozšiřování standardizace distribucí za rámec témat určených LSB, potěšily by např. jednotné konfigurační programy, jednotný syntax souborů jimi generovaných a jednotné chování systému při určité konkrétní konfiguraci - z toho bych samozřejmě vyjmul Debian a Slackware s jejich kultovním designem, který se nemění léta zatímco v rpm-based distribucích se mění furt. Nevadila by mi jedna hlavní desktopová distribuce syntetizovaná z několika hlavních rpm-based distribucí (tedy současný United + RH/Mdk/Sun) a Debian a Slackware jako protipóly pro profesionály, ale nelíbí se mi komerční orientace projektu. Např. lokalizace bude nejdřív jen do deseti jazyků, na dalších by se zřejmě nedalo vydělat, čeština tam nebude, vzpomínáte si mimochodem, jak jsem se v jednom z předchozích článků zmiňoval o makedonštině, arménštině a gruzínštině?

A vůbec, UL je prý určen firmám, ne domácím uživatelům. Takže mě nakonec nemusí zajímat, když já jsem domácí uživatel, instaluju Linux jen na komerčně neproduktivní počítače a jakožto student (ve škole budou mít Windows ještě jako poslední na světě) nejsem nikde zaměstnán, proto mě UnitedLinux nemusí zajímat a nemám se do něj co navážet. Třeba mi nakonec ještě bude užitečný, pokud mi v něm nebude uskakovat myš. Je to pořád ten příběh, v distribucích s kde-i18n-cz mi uskakuje myš a v distribucích s myší okay není kde-i18n-cz, proto Linux u mě doma nikdy neudělá zcela dokonalý dojem na návštěvu. Asi se ale vykašlu na kde-i18n-cs, které stejně v United asi nebude, a jako primární systém si konečně dám Slackware, nebo Debian Unstable, jenž je prý víc stable než ostré verze Redhatu 8.0 a Mandraku 9.0 (nebo x.0 vůbec).


Sloupcová sazba: pokud je okno prohlížeče dostatečně velké (na monitoru s dostatečným rozlišením), zobrazí se článek ve více sloupcích (w3.org). Testováno v browserech Firefox, Opera a Chrome. Není implementováno v Internet Exploreru. Tato feature může způsobovat problémy ve starších verzích prohlížečů s jádrem Webkit (Google Chrome, Safari, Konqueror). Pokud nevidíte článek celý, zkuste zmenšit okno prohlížeče nebo použít verzi pro tisk. [zpět na začátek sloupcové sazby]
Pokud se vám článek líbil, zkuste autora podpořit [zobrazit možnosti]
Sdílet v síti [Identi.ca - musíte být předem přihlášeni] [Twitter] [Facebook] [Jagg.cz]
Formátovat pro tisk [bez komentářů] [s komentáři]
Krátká forma URL (adresy) [http://teckacz.cz/95]
Všechny články [od autora antribud] [v rubrice Linux a internet] [nejnovější]

Hodnocení článku čtenáři [ + ] 2 [2x] [ - ]
Tip: Pro moderaci článků (kladné nebo záporné hodnocení) je nutné použít browser, který podporuje javascript a cookies.
Komentáře čtenářů [napsat vlastní]
Skrýt hodnocené nebo méně


[] Czerteak (anonym) 28. října 2002 ← komentářů 12 -2 [2x]
[ + ] 0 [0x] [ - ] ← pro ohodnocení komentáře se není nutné nikde registrovat
→ [/-/247] ← na komentář můžete odpovědět nebo ho sdílet
LSB suxxx... --> UnitedLinux suxxx... --> Debian rulezz...
Nechapu, jak muze nekdo, kdo ma tvorit "inteligentni" standardy muze vybrat takovou blbost a pakarnu, jako je RPM... :-(

[] xChaos 29. října 2002 ← komentářů 5513 1 [3047x]
[ + ] 0 [0x] [ - ] ← pro ohodnocení komentáře se není nutné nikde registrovat
→ [/-/251] ← na komentář můžete odpovědět nebo ho sdílet
no ja nevim, ale RPM se stejne pouziva jen pri instalaci core systemu - vsechny aplikace, ktere clovek doopravdy pouziva, pak chce mit v aktualni verzi, a instaluje si je ze zdrojaku .tar.gz, extremiste je dokonce stauji z CVS... jsou debiani baliky zdrojakove nebo binarni ? jestli binarni, je to stejna blbost jako RPM. Co je potreba, jsou nejake standartizovane doplnujici informace do .tar.gz baliku o tom, jake jsou povolene hodnoty pro make, pripadne configure, aby mohli z .tar.gz instalovat i lacti uzivatele...

[] antribud (anonym) 2. listopadu 2002
[ + ] 0 [0x] [ - ] ← pro ohodnocení komentáře se není nutné nikde registrovat
→ [/-/273] ← na komentář můžete odpovědět nebo ho sdílet
kde-i18n-cs, ne kde-i18n-cz.. opravil sem to jen jednou ale dvakrat ne. (holt jsme pro nekoho jeste cechoslovaci, nebo Csehi, pro madary :)

czerteak, oprav me pokud se mylim, ale neni to v LSB tak ze to musi "jen" akceptovat rpm prikazy a jinak muze byt distro zalozene na DEB? Treba nemohla by se deb-based distro stat lsb-kompatibilni tim, ze by akceptovala prikaz "rpm -U xxx" i kdyz by to byl alias na "apt-get install xxx" ?

xChaos: deb jsou binarni, existuji i zdrojove ale to rpm koneckoncu taky. spis jde o to, ze kdyz napises "apt-get install xxx" tak proste nainstaluje xxx (max. chce vlozit CD) a sam resi dependence, je to snadny a bezproblemovy. U rpm se to resi jen na urovni distribuce (yast2/urpmi/up2date ale ne mezi distribucemi) a navic jen posledni dobou (jeste nedavno rpm-distros psaly "nemas blabla -> xxx nejde nainstalovat") a ne tak dobre (rpmdrake pada, nekdy pise chybne informaci o stavu databaze..)

[] Czerteak (anonym) 3. listopadu 2002 ← komentářů 12 -2 [2x]
[ + ] 0 [0x] [ - ] ← pro ohodnocení komentáře se není nutné nikde registrovat
→ [/-/279] ← na komentář můžete odpovědět nebo ho sdílet
Jenze tyhle aliasy nejdou dost dobre realizovat...

[] fil 15. listopadu 2002
[ + ] 0 [0x] [ - ] ← pro ohodnocení komentáře se není nutné nikde registrovat
→ [/-/322] ← na komentář můžete odpovědět nebo ho sdílet
Zajimavej clanek :-)) Ale neni jistesti opustit linux ? Podle meho komercializace linuxu je nejvetsi zlo. A nedela to jen Redhat. Zkuste si koupit knihu nebo casopis, treba Computer se softem pro linuch ! Co dostanete ? Mandrake - RedHat - Suse rpm baliky. Kam se podela source podoba ? A co Debian / Corel ? Abych byl uprimny, uz me nebavi hledat (a kazdej Debianista to potvrdi) starsi verze softu, a to jen proto, ze v systemu mam starej kompil. a v tom to zkompilovat nejde. Vyzaduje to totiz "novejsi" neotrelejsi a redhatejsi (samozrejme i bugovejsi) p*coviny. Posledni moznost (nebo spise nadeji) vidim v Gentoo linuxu, takze jdu testovat.
Jinak nechapu, jak nekdo dokaze zkonfigurovat RedHata - je to pro me opravdu Linuxovej Guru. Hlasky typu - uzivatelske nastaveni ignorovano, nacitam defaultni. me provazely celou konfiguraci. Proste ja, blbej debianista, na RH nemam a z toho vznika ta ma zast a zloba :-)))))

[] Krtek (anonym) 22. ledna 2006
[ + ] 0 [0x] [ - ] ← pro ohodnocení komentáře se není nutné nikde registrovat
→ [/-/9290] ← na komentář můžete odpovědět nebo ho sdílet
Ahoj, mel bych dotaz, jestli nekdo pracuje na tom, aby Debian umel rpm nebo naopak aby rpm-like distros umely pracovat s deb balicky (o tom ale hoodne pochybuji:-D)? budu rad za odpoved na mejl. Thx
 

Počet zobrazených komentářů: 6 [celkový čas potřebný k prohledání databáze a vytvoření stránky: 0.38 sekund]

Pozor, vložením komentáře souhlasíte s pravidly hry TečkyCZ! [zobrazit pravidla] →
Ochrana proti spambotům - tři-krát-tři je ... ? (napište číslicí - nemělo by byt potřeba při zapnutém JavaScriptu)
Sociální síť (přihlaste se předem, 1. řádek<=96 znaků=status, zbytek=odkaz)
Offtopic resolver (týká se odpověď původního tématu, nebo patří jinam?)
Přezdívka (povinně) - nepoužívejte speciální znaky, mezery=podtržítka
E-mail (volitelně) - nebude zobrazen, zobrazí se ikonka z [www.gravatar.com]

Nelze použít HTML [zobrazit mikrosyntax] →

Nápověda: ve vlastním zájmu uvádějte u komentářů pouze funkční a dostupnou e-mailovou adresu. Přezdívku, která je jednou spojená s konkrétní e-mailovou adresou, už nyní nelze bez zásahu administrátora serveru spojit s jinou adresou. Uvedením neplatné e-mailové adresy si v budoucnu znemožníte upload ikonky i možnost použít některé další chystané neanonymní funkce vázané na uvedení platné e-mailové adresy.


TečkaCZ [Nejnovější články] [Nejnovější komentáře] [Zeď vzkazů] [Zeď odkazů] [Začátek článku]

    TečkaCZ
  •  
  • Komentáře →
  • Nástěnky →
  • Debaty →
  • Články →
  • Ročníky →
  • Rubriky →
  • RSS kanály →
  • Vzhled →
  • Ostatní →
  •  
[] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] []
  •  
.

[Arachne Labs]

[SPOJE.NET]

[Právě dnes | Tech | Ostatní]

Yacy P2P web search jabber.arachne.cz
tiskové zprávy a otevřené dopisy přebíráme z nejrůznějších informačních kanálů (i bez výslovného souhlasu autorů)
licenční práva k použitým obrázkům a grafickým motivům nejsou definována (přebírejte pouze texty bez obrázků)
texty článků i komentáře bez uvedení copyrightu jsou chráněny GNU Free Documentation License
založeno na Quzo engine, (G)1999-2002 David Čermák, (G)2002-2012 Michael Polák
Quzo engine vyvíjejí Arachne Labs, webhosting sponzorují SPOJE.NET
seznam aktuálních článků je dostupný i ve formátu RSS (XML)
můžete také sledovat Twitter feed TečkyCZ.
test XHTML a CSS2 validity