Nyní se pokusím o vlastní komentář - zdůrazňuju, že mluvím za sebe, jakožto nezávislého pozorovatele této scény, a tento komentář tedy není možné spojovat s mými ostatními aktivitami např. politickými a ekonomickými. Navíc je i dost relativní, do jaké míry jsem "pozorovatel" celé scény: sám jsem se nikdy akcí ve squatech (dříve Ladronka, nyní Milada) osobně neúčastnil - ale někteří z mých spolupracovníků (na vlastní odpovědnost i náklady) např. jakožto sympatizanti umožnili připojení sqautu Milada do naší bezdrátové sousedské sítě, a já osobně jsem si dovedl představit scénář, ve kterém by se squaty staly nejen centry (hlučné) alternativní kultury - ale třeba i centry experimentálního nasazení alternativních trvale udržitelných a decentralizovaných technologií v praxi. Nicméně tento scénář byl samozřejmě zcela utopický: jednak vzhledem k obrovským nákladům, ale třeba i vzhledem k tomu, že jediný větší squat v miliónovém městě je sám o sobě "centrem" čehosi, a o "decentralizaci" tady naprosto nemůže řeč.

Celá událost je v první řadě zajímavá jako příklad tzv. "netwar": pokud dnes v noci někdo dokázal spustit flood na vyhackovaném virtuálním serveru klienta, který čirou náhodou fyzicky běží na stejném hardware, jako virtuální server, na kterém hostujeme naše platící zákazníky, včetně webu a-kontra.net (který je platícím klientem Arachne Labs), tak mi to nepřijde tak docela jako náhoda. Připomínám, že na rozdíl např. od Úřadu pro informace ve vzdělání jsme čistě nezávislý komerční subjekt, který není financován z peněz státu a daňových poplatníků a naše ekonomické přežití je podmíněné tím, že budeme připojovat i klienty, kteří jsou tzv. "lamy", a neumí si pronajatý virtuální server dostatečně zabezpečit před útoky amatérských "script-kiddies", kteří - často za použití software který by sami nedokázali vyvinout - dokáží útočit na vybrané IP adresy spadající pod určitého poskytovatele. Každopádně odmítám teorii, že by případní hackeři sympatizující s neonacisty měli jakékoliv mimořádné schopnosti či nadání: buď jde o najaté profesionály bez vlatního názoru, a nebo o amatéry používající předpřipravené volně dostupné nástroje a neštítící se páchat škody na "civilních uživatelích" sítě Internet.

Kromě síťové války na zmíněném nejnižším levelu - kde může jít buď o najaté hackery, nebo o velice neumělý a amatérský útok (ekvivalentní zhruba poškrábání něčího auta mincí) a nebo prostě jen o souhru náhod - jde ale i o zjevnou válku mediální. Znepřátelené skupiny se předhánějí v tom, pod kterým příspěvkem na webu či blogu nebo na kterém diskuzním fóru budou nenávistnější komentáře "spravedlivě rozhořčených občanů", k jaké online anketě dokáží přilákat více hlasujících, apod. Nezávislý přímý přenos z místa dění byl nepochybně husarským kouskem, a jisté je jedno: každá další kontroverzní politický či sociální střet budoucnosti bude pod větším a větším dohledem médií, jak oficiálních, tak i nezávislých. Tam, kde dnes byl včera k dispozici jeden nezávislý přenos, tam jich příště poběží deset různých: prakticky každý demonstrant si bude moci dovolit v nejbližších měsících provozovat vlastní takový přenos, třeba ze svého mobilního telefonu. Toto vám říkám jako insider, který posledních 20 měsíců pracoval ve firmě podnikající v daném oboru (už jsem tam dal výpověď, ale o tom se rozepíšu v samostatném článku)

Pokud mám uvést jedno zjevné selhání státem financovaného "Úřadu pro informace ve vzdělávání" a později možná i policie, tak jde o podezření na účast neonacistických elementů v soukromé bezpečnostní agentuře najaté za (státní!) peníze. Toto je zjevné selhání lidí, kteří jsou placeni za peníze daňových poplatníků. Z tohoto by měli občané v podzimních volbách vyvodit jednoznačné důsledky - tak, jako v roce 2006 mělo pro ČSSD následky ve volbách podobné selhání Paroubkovy administrativy na Czechteku 2005.

Pokud mám uvést jedno zjevné selhání "revolučních živlů", pak si ovšem troufnu parafrázovat liberálního myslitele poloviny 20. století sira Karla R. Poppera, podle kterého fašismus byl původně v podstatě přirozenou sebeobranou střední třídy v podstatě bezvýchodné situaci, do které byla zatlačena marxistickou ideologií, ve které pro její další působení a životní styl v podstatě nezůstal žádný prostor. A stejně jako leninismus a stalinismus byly pak násilné a zdegenerované režimy odvolávající se (neoprávněně) na marxismus, tak nacismus byl zdegenerovanou, násilnou a rasistickou formou původních pra-fašistických tezí (zejména Itálie po 1. světové válce, apod.), které se jako o protiváhu k lehce apokalyptické koncepci tehdejší formy marxismu snažily o jakousi koncepci zahrnující "třídní smír". "Revoluční" squateři tedy selhávají v tom bodě, kdy okolní společnosti (ať už zdánlivě nebo skutečně) je předkládán životní styl tak radikálně odlišný, že se už možnost kompromisu zdá být nemožná. Svojí roli možná hraje i určitá závist: protože spousta lidí si jednoduše netroufá zaujmout vůči systému moci a ekonomické kontroly takto radikální stanovisko, tak v podstatě tiše žárlí na ty, kdo si žijí takto podivně svobodně - zatímco oni tiše zatnou zuby a smíří se s nesvobodou a odevzdávají dvě třetiny svých východoevropských platů aby zaplatili tržní, neregulované, západoevropské nájemné, apod (na druhou stranu - minimálně v širším okruhu mých známých existovali zřejmě jedinci, kteří ač v každodenním životě volili kompromis, tak se pak účastnili právě těch večerních (ne)kulturních akcí ve squatu Milada, kde si možná vybíjeli právě frustrace z každodenních kompromisů v tržním prostředí...). Je nutno dodat, že Popper (když už jsem jeho klasifikaci marxismu do debaty zatáhl) byl velkým odpůrcem fašismu, který (stejně jako marxismus) samozřejmě kategorizoval jako ideologii nepřátelskou k jeho koncepci demokratické, "otevřené" (dnes bychom řekli "občanské") společnosti.

Legitimní jsou podle mě tedy oba postoje: jak kritika selhání státu když dopustil financování neonacistů, tak i kritika selhání squaterů, když nedokázali najít kompromis s většinovou společností.

Moje vlastní "kreativní" nápady, které bych přihodil do diskuze, pak mohou být třeba tyto: