Zbytečné chyby Linuxu

Bývaly chvíle, kdy jsem zoufale tloukl hlavou o klávesnici a má mysl, vyprovokovaná beznadějí k novým formám kreativity, hledala původní příčinu problému, který mou frustraci způsobil. Často jsem si pak představoval, jak bych si nakonec měl za peníze najmout četu programátorů, co by mi napsali můj vlastní operační systém přesně podle mých představ, mého návrhu. Bylo to v době, kdy jsem přecházel z Windows na Linux a hledal štěstí i jinde, třeba u BeOS. Nakonec vždycky všude něco fungovalo a něco ne, a systém od systému se to lišilo, přirozeně jsem tak hledal systém eklektický, kde by se výhody všech ostatních spojovaly a chyby všech ostatních byly odstraněny. Když jsem potom pronikl hlouběji do filozofie ovládání systémů založených na unixu, a správci oken napodobující NeXT mi začaly vyhovovat víc než ty napodobující Windows nebo Mac, přestal jsem toužit po novém schématu ovládání systému, vyhovujícím mým představám, a s tím, jak se ovládá unix, jsem se spokojil.

Není to ale vždy bez chyb. Ne snad že by něco prostě neexistovalo nebo nefungovalo, všeobecně, a že by bylo potřeba, abych to napravil já a moje armáda vysněných placených programátorů, ale existují chyby, které dost dobře mohli odstanit jiní, a o nichž nechápu, že mohly do systému vůbec proniknout. Teď například mi můj červený kloubouk sdělil, že nejsou žádné stopy po manuálových stránkách pro aspell a ispell. Česky umím, potřeboval jsem zkontrolovat něco v polštině, syntax obou programů z hlavy neznám, protože jsem je potřeboval jen jednou asi před rokem, k podobnému účelu. Tehdy jsem měl jako primární systém mandragoru a v ní jsem si manuálové stránky k těm příkazům radostně pročítal, i když kdo dnes ví, jaké vzpomínky jsou jeho vlastní a jaké mu do hlavy implementovala cizí entita.

Tedy manuálové stránky, jež hledám, pravděpodobně existují, jen někdo ze společnosti červeného klobouku něco nevychytal někde na půli cesty mezi CVS repozitáři diskutovaných programů a jejich binárními balíčky na červenokloboučnických instalačních discích. Je to zbytečná chyba, stejně jako některé z těch, na nichž jsem postavil můj předešlý článek. Připomeňmě si je. V distribucích Redhat, Mandrake a SuSE mi uskakuje myš do rohu obrazovky, kde klikne. V závislosti na tom, jak moc s ní manipulujete, třeba jednou za dvě hodiny nebo dvakrát za minutu. V distribucích Debian a Slackware se tento problém nevyskytuje, ačkoliv tyto používají tentýž kód na všechno, co může na problém mít vliv. Nejsem úplný hlupák, zkusil jsem všechny typy PS/2 myši. V rh/mdk/suse to změní vektor uskakování, v deb/slack to nezmění nic na bezchybovém stavu. Naopak, v Debianu a Slackwaru není české KDE (ani české verze mnoha dalšéch programů) a česká klávesnice nebere znaky s háčky (jakoby nebyl nastaven content-type, ale on je nastaven a navíc v Debianu se problém vyskytuje jen v X, ne v konzoli, v Slacku vice versa), zatímco Redhat, Mandrake a SuSE tyto provokace už před lety odstranili. Nechápu, proč může jedna chyba, způsobená evidentně něčí nedbalostí, vydržet v nějaké distribuci několik verzí (i přes x.0), když v jiných distribucích chyba neexistuje a stačilo by opsat, okoukat, zeptat se.

Domnívám se, že jednotliví distributoři by měli mezi sebou více spolupracovat a taky jiným, novým způsobem. Jejich spolupráce se doposud soustředila především na interoperabilitu. Spočátku si každý hrál na svém písečku a Linux dospěl do stavu, kdy binárka zkompilovaná na jedné distribuci nešla spustit na druhé, nemluvě o instalaci předkonfigurovaných balíčků. Distributoři si uvědomili, že těžko bude někdo psát aplikace pro Linux, když každou bude muset uveřejnit v pěti verzích, a vytvořili LSB (a ti, jimž nestačilo, ještě specifičtější UnitedLinux, to by bylo na druhý článek, mimochodem dobrý nápad). Když už dokázali vzdát se úplného distribučního individualismu, myslím že by v kolektivizaci svého intelektuálního potenciálu měli zajít ještě o kousek dál a spolupracovat právě na prevenci a odstraňování chyb z nedbalosti, z podobných důvodů jako vytvořili LSB, protože méně chybový Linux bude logicky atraktivnější.

Armády těch, co loajálně testují nestabilní verze svých oblíbených distribucí, aby v nich odhalili a oznámili chyby, by se měly mírně přeorganizovat, a to asi takovým způsobem, aby za každou malou skupinku vývojářů nebo jednotlivého programátora odpovídal jeden nebo víc konkrétních osob, testerů, co by se zaměřili na konkrétní část distribuce a hledali chyby v ní, a byli by ve spojení s tím programátorem nebo těmi programátory, co mají dotyčnou konkrétní část distribuce na starosti. Třeba pokud v Redhatu existuje nějaká hypotetická skupinka nebo jednotlivec, starající se o implemetnaci programů ispell a aspell, měl by pro tuto skupinku nebo jednotlivce existovat speciální tester, co by příslušnému programátorovi oznámil takové chyby, jako chybějící manuálové stránky pro tyto programy.

Nebo by to šlo udělat jednodušeji, že každý distributor by si mezi svými lidmi (takto všeobecně jsem se vyjádřil, aby to platilo i na firmu jako Redhat, i na volnou organizaci bez formálního členství, jako Debian) měl vydržovat skupinku těch, co budou v distribuci vyhledávat tyto zbytečné chyby a zasazovat se o jejich odstranění, což už asi exsituje, ale co je důležité, aby tyto skupunky spolu spolupracovali napříč distribucemi, díky čemuž by chyba jednou odstraněná v jedné distribuci se nemohla vyskytnout už nikdy v žádné jiné distribuci, a tak by mi v Redhatu, Mandraku a SuSE neuskakovala myš a Debian a Slackware by uměly krásně česky.