Problémy Linuxu

Inu, XChaos mě konečně přiměl k tomu, abych se vyjádřil k Linuxu a jeho adopci širokou veřejností nejen jednoznačně pozitivně, ale i kriticky. Počet jeho uživatelů se za poslední čtyři roky možná zdesetinásobil, přesto ho aktivně používá jen jeden až čtyři ze sta desktopových uživatelů. O Linuxu na desktopu se mluví skoro od jeho vzniku a ačkoliv na serverech se z podobných čísel dostal až k nadpoloviční většině, na desktopu je to pořád spíš rarita, důvod aby si o vás šeptali a ukazovali na vás prstem (nedostatek paranoie způsobuje naivitu). Možné důvody jsou dva: buď Linux stále není na desktop běžného uživatele připraven, nebo už je a jeho adopci brání propagandou a pomluvami vzniklé mýty zakořeněné v myslích uživatelů. Ačkoliv tato tvrzení se zdají navzájem jedno druhé vylučovat, myslím že pravda je někde uprostřed.

Chyby na straně potenciálních uživatelů jsou obecnější, mají hlubší povahu a nejsou konkrétní. Myslím že je to především nedostatek nadšení, jakási suchost, přijímání toho co je nám podstrojováno bez špetky vlastní invence. Většina lidí uvažuje přísně pragmaticky, kapitalisticky: software, jež používám, je smlouva mezi mnou a programátorem, jsem jeho zákazník, platím mu a on je tady kvůli mě. Nemám čas si s něčím hrát, radši mu zaplatím aby to dělalo co chci a práce byla co nejefektivnější, nejrychlejší, což zahrnuje i udržování statutu quo, protože učit se něco nového, jakkoliv lepšího, je čas a čas jsou peníze. Trvám na tom, že tento přístup není pro fungování společnosti nutný a že by fungovala lépe bez něj. Fakt je, že většina potenciálních adoptérů Linuxu takto uvažuje a pro ně hraje roli, aby byl software dokonalý, protože nemají právě to nadšení, jež je nutné na boj s nedokonalostmi.

Přeformulujme tedy otázku takto: co chybí Linuxu k tomu, aby byl přijat pragmatickými uživateli bez nadšení, pro něž je důležitá bezchybovost a okamžitá funkčnost. (Můžu tvrdit, že pro mě už je dnes Linux ve srovnání s Windows mnohem funkčnější a efektivnější, ale z pohledu někoho, kdo už má určité koncepty naučené z doby, kdy měl lepší paměť, a něco nového se učit nemůže, to tak prostě nebude.) Situace se liší zemi od země a nejlepší je v bohatých zemích (nejvýkonnější počítače) a zemích, kde se mluví hodně rozšířenými jazyky (nejmenší problémy s internacionalizací). I tam ale může být negativním faktorem jeden konkrétní problém, nehezké fonty. Na Macu a ve Windows (pořádí podle toho, kdo od koho kopíroval) se už dlouho běžně používají vektorové fonty. Od bitmapových se liší tím, že informace o tvaru písmena se (místo v bodech po řádcích a sloupcích) uchovávají jako směr čáry, určující okraj písmena. Má to tu výhodu, že okraj bude pořád stejně hladký, bez ohledu na to, jak moc písmeno zvětšíme (u bitmapového písmena se zvětší "body" a písmeno bude vypadat hranatě). Při normální velikosti není rozdíl patrný na první pohled, ale vektorové písmeno dělá lepší, estetičtější dojem.

Zaznamenal jsem pokusy o řešení problému mnoha způsoby. Existuje technologie zvaná anti-aliasing, která hranaté okraje písmen vyhlazuje. Už pár let se používá v programu GIMP, kde se celkem hodí při tvorbě textových prvků v grafice pro webové stránky apod. KDE projekt přišel nedávno s možností aplikovat anti-aliasing na celý desktop. Tedy, jedná se o možnost XFree86 od určité verze, ale v KDE to poprvé šlo aktivovat intuitivně, ne ručně podle dokumentace jako v XFree86. Na prvné pohled to vypadá krásně, ale po chvíli používání působí písmena v normálních velikostech rozmazaně. Částečným řešením by mohla být aplikace anti-aliasingu na fonty od určité velikosti, což by některá z příštích verzí KDE měla umožňovat. My ale chceme skutečně vektorové fonty.

Asi rok a půl umí XFree86 pracovat přímo s TTF od jedné velké společnosti. Je šokující, že všichni linuxoví guruové proto doporučovali začínajícím uživatelům, aby chtějí-li pěknější fonty si tyto stáhli ze stránek Microsoftu. Celkem dlouho se tak dělo, dokud jim to Microsoft nezatrhl s tím, že všichni co je chtěli už je mají a že jsou tak jako tak součástí volně stažitelného Exploreru. Podíl na tom jistě mělo časté porušování licence, protože fonty byly dostupné jako spusitelné archiv pro Windows a ti, co měli dostatečně výkonné stroje pro WINE, přebalovali fonty do TGZ a zveřejňovali je pro ty se slabějším železem. Rozhodnutí Microsoftu nemusí být správné, ale snad bude prospěšné, vyburcuje-li programátory svobodného software ke zrychlení prací na tvorbě nových "našich" vektorových fontů pro X11. Projekt FreeType, používaný na renderování TTF (nejen) pod X11, dosáhl kvality svých ekvivalentů od Applu a Microsoftu, a to i přes některé patenty na tento technologický princip a záměrně zkreslenou dokumentaci od držitelů těchto patentů. Problém ale je, že kromě fontů od Applu a Microsoftu nemá FreeType co renderovat. Netuším, zda "nakreslení" vektorových fontů je složitější, než napsání renderovacího algorytmu.

Dejme tomu, že za dva roky (hrubý nepodložený odhad) bude Linux stejně pohledný jako Mac a Windows. Pro Čechy, Slováky, Poláky, Maďary, Rumuny, Slovince a Chorvaty (zapomněl jsem na někoho?) to bude zřejmě o něco později a ještě o něco víc později pro Litevce, Lotyše a Estonce. Protože zaoceánští programátoři sice ví, že v Rusku se píše azbukou a tak s tou moc problémů není, ale informovanost o tom, že řada variant latinky se nevešla do ISO-8859-1, je mizivá.

Problém se vzhledem fontů je společný všem uživatelům Linuxu. Zřejmě druhý nejdůležitější problém se týká té části uživatelů počítačů, co si nemůžou dovolit stroj nový a převratně výkonný. Chceme-li nasadit Linux na desktopu, nabízí nám alternativy ke všem komponentám, z nichž sestává desktop wokenní. KDE jako grafické rozhranní, Mozilla místo MSIE, Evolution místo Outlooku, OpenOffice.org místo Microsoft Office. KDE je výkonem srovnatelné s Windows XP, Mozilla s poslední verzí MSIE, Evolution s Outlookem a OpenOffice.org je dokonce trochu náročnější než MS Office XP. To vím všechno z doslechu, protože Windows jsem přestal používat v roce 1999. A tady se dostáváme ke kořenu problému, prootože někdo, kdo má pět let starý počítač, si na něj zkrátka může nainstalovat pět let staré verze výše jmenovaných produktů od Microsoftu. Win95/Office95/MSIE4 snadno poběží na 100MHz/32MB. Dotyčný ale zdaleka nemůže totéž udělat u Linuxu, protože před pěti lety Linux používala snad setina jeho dnešní uživatelské základny, proto desktopová řešení takového data neexistují. Nové verze Microsoftích produktů pro nové počítače mají ekvivalentní nové Linuxové produkty, staré verze pro staré počítače ale v Linuxu paralelu nemají. Pro uživatelsky přívětivý linuxový desktop, na který se nebude muset česrtvě zkonvertovaný ex-windowsák nic učit, je prostě potřeba novější počítač, protože se linuxový desktop rozvinul až v posledních letech.

Chceme-li linuxový desktop provozovat na výše zmíněném pět let starém pentiu, nezbude nám než se v systému hrabat, něco se naučit, něco předělat, překonfigurovat, adaptovat si pro své potřeby. A ve výsledku budeme mít aplikace, jejichž rozhraní se tak jako tak budeme muset trochu naučit, protože nebude zdaleka tolik blízké wokennímu. Já osobně nemám problém vyměnit KDE za Blackbox, OpenOffice.org za Emacs a LyX ani Mozillu za (představte si zde jméno vašeho oblíbeného alternativního nenáročného browseru, je jich řada, i když některé neumí ?esky) - sám jsem je vyměnil i na 650MHz/256MB a KDE/OOo mám jen pro návštěvy :) - někdo s tím ale určitě problém mít bude, třeba já před třemi lety, když jsem sám přecházel.

Když už jsme u té ?e?tiny, ačkoliv někdo může říkat že tento problém je passé, mince má pořád dvě strany. Tu pozitivní můžeme pozorovat třeba na případě makedonštiny. Mluví jí dva miliony lidí a spisovnou normu má jen asi sto let, do té doby byla po staletí jakýmsi nářečím bulharštiny s prvky srbštiny (něco jako slezština je nářečím češtiny s prvky polštiny). Výhodou je, že přes polovinu obyvatel žije v hlavním městě v dosahu hromadné dopravy a tamní hnutí za svobodný software je tudíž pevně semknuto, je nové (víc než polovina linuxáků má pod dvacet let) a tedy nadšené, a Debian má kompletní macedonian environment (czech env. zatím nemá). Málo kdo zná příběh Arménů a Gruzínů, kteří si po staletí pokusů o násilnou rusifikaci uchovali vlastní kultury včetně vlastních písem, aby nakonec nepředstavovali dost relevatní trh na to, aby Apple a Microsoft pro tyto písma udělali fonty. A tak šlo Arménsky a Gruzínsky psát nejdřív v Linuxu a následně teprv ve Windows.

Čeština ale jako by tento trend popírala! To je ta druhá strana mince, o níž jsem hovořil. Podpora naší mateřštiny je dobrá až dokonalá v komerčních distribucích Redhat, Mandrake a SuSE. Je ale jednoznačně horší ve Slackwaru a Debianu. Ani přenos konfiguračních souborů, co můžou mít s i18n něco společného, úplně nepomůže. Některé programy, např. KDE3 v Debianu, jsou zřejmě zkompilovány bez podpory iso-latin2, jinak si toto podivné chování nedovedu vysvětlit. Prostě ovladač české klávesnice pro X11 v Debianu a Slackwaru české znaky nezvládá. Do Slackwaru lze ten redhatovský zkopírovat a problém tím vyřešit, ale KDE záhadně počeštit nejde (balík kde-i18n-cz z redhatu se po instalaci za použití "rpm --nodeps" nijak neprojeví; v Debianu ano, ale tam zas nejde zkopírovat česká klávesnice kvůli různým verzím XFree86). Zaráží mě, že programátoři Debianu a Slackwaru to přinejmenším z Redhatu prostě nezkopírují; nebo dělám chybu já, pokud ano, kde? Jistě, můžu používat Redhat, Mandrake a SuSE a zapomenout a nemyslet na rychlejší, flexibilnější ale nečeský Debian a Slackware, ale nemám rád když na mě při otevření skříně něco padá, třeba kostlivci.

Update: Slackware 8.0 už zvládá českou klávesnici v X11 sám a neefektivnost vnucení kde-i18n-cz z Redhatu je zřejmě způsobena rozdílnými cestami k souborům. Debian 3.0 akceptuje písmena s háčky, ale čárky bere jako.. shift+home, tak to působí, vybere text k začátku řádku.

A mám ještě jeden osobní problém. V Redhatu, Mandraku a SuSE (nikoliv v Debianu, Slackwaru, FreeBSD ani Solarisu) mi v X uskakuje myš. Prostě po chvíli práce uskočí do rohu a klikne, což je pro citově nevyrovnaného jedince, jako jsem já, nesnesitelné. Kolik hodin, dnů, týdnů jsem se hrabal v konfiguraci X i gpm, bez výsledku. Našel jsem lidi se zcela shodným typem myši (NetScroll+ PS/2) u nichž se problém nevyskytuje. Boží trest, časoprostorová anomálie.. halucinace? Viděli to i jiní, dosvědčí vám to. Bojuju s tím dva roky, vydržuju si několik distribucí souasně, pořád přebootovávám a upgraduju.. nechápu.

Poslední, co mě napadá, jsou jednotky, v nichž vypisuje informace o disku linuxový fdisk. Vím co jsou heads, clusters, sectors i co jsou bajty, kilobajty a megabajty; fdisk jako by se pokoušel o jakousi syntézu. Nevadí to když parcelujete disk výhradně fdiskem, ale když používáte několik partišnovacích nástrojů, plete se to a mezi oddíly se vám dělají kousíčky nevyužitého místa. A když chcete sdílet disk s OpenBSD, přemažete si něco. Aspoň pokud jste ješitní jako já.

Vyjádřil jsem ke všemu, co mi na Linuxu vadí, a po vyřešení těchto problémů by mi nevadilo ho jednostranně obdivovat a doporučit všem na všechno. Jinak, mně stačí, Windows opustila můj disk, jak jsem řekl, v roce 1999. Ty bych nedoporučil nikomu, podobný seznam problémů by vyšel na knihu ne-li traktát, ne na článek. Jinak, za tento článek nejsem placen podle délky (ani jinak ;).. rozvláčnost a vysvětlismus jsou mi vlastní. Překlepů, přebreptů, chyb mluvnických a pravopisných si nevšímejte, nebo mi o nich můžete napsat, nebo jak chcete.