V-1 není A-1: Slováci dočasně obnoví provoz JE Jaslovské Bohunice

Mezi spoustou lidí mají "Jaslovské Bohunice" docela špatný zvuk.. ale pozor, havárie v 70. letech šlo o elektrárnu A-1, ne o dnešní V-1, kterou se Slováci v rámci přístupové dohody k EU zavázali odstranit. Jaderná havárie v elektrárně A-1 [cs.wikipedia.org] byla typicky československy švejkovská: prorezavěly jim tam trubky - což by bylo k smíchu, kdyby tam zbytečně nezahynuli dva lidi, kteří se tam "utopili" v uniklém oxidu uhličitém - který tehdejší jinak poměrně zajímavý experimentální reaktor využívající jako palivo přírodní, neobohacený uran, používal jako chladivo...). Je pravda, že k podobným provozním neštěstím dochází i v jiných průmyslových provozech, v A-1 rozhodně nedošlo k žádnému Three Miles Island, natož pak k Černobylu - a moje skepse k jaderné energii je "systémovějšího" charakteru: nejsem žádný hysterický protijaderný aktivista.

Osobně je mi jasné, že možnost obnovení provozu zakonzervované jaderné elektrárny v případě současné plynové krize je velkým dnem pro jadernou energii. Asi vás překvapím, ale já Slováky naprosto chápu - moje kritika jaderné energie se týká toho, do čeho by se mělo investovat, a jaké technologie bych měly nasazovat za 10 - 15 let. Jsem umírněný a liberální, tzn. tzv. "světle zelený" [en.wikipedia.org] enviromentalista, prosazující rozumné využívání nových technologií - nikoliv "tmavozelený" radikál, či aktivista přivazující se k transportům jaderného paliva. (Když už bych měl protestovat, tak asi půjdu lézt na komíny hnědouhelných elektráren.. ale asi ne v téhle zimě.. brrr... :-)

Na druhou stranu, malé rýpnutí: kdyby se byli Slováci ty 2 roky nepřipravovali na závazné odstavení V-1, tak by asi stěží dneska byli schopni ji použít takhle narychlo jako rezervu, že ano... resp. nemohli by použít zdroje které nahradily V-1 v běžném provozu nyní jako zálohu.

Mě osobně Gazputinovy hrátky s evropskými nervy dovedly k přehodnocení svého názoru na výhodnost kogenerace tepla a elektrické energie ze zemního plynu. Ve skutečnosti: nejvíce nadějí je ve světě nyní vkládáno do bionafty vyráběné ze sinic [en.wikipedia.org] (např. i s využitím odpadního CO2 z různých stacionárních zdrojů). Jde o tzv. biopalivo třetí generace. (Poznámka: všimněte si, že odkazuji prakticky výhradně na anglickou Wikipedii, pokud to jde, a vůbec u odbornějších a aktuálnějších odkazů - česká wikipedie je bohužel zamořena hnidopišskými editory bez všeobecného rozhledu, kteří si hlavně hlídají aby se neříkalo "Česká republika" ale "Česko" - a jen minimum úsilí je vynakládáno na překlady kvalitních článků z anglické Wikipedie - na kterých spolupracovalo řádově více editorů, než na těch českých...). V případě prokaryotických sinic lze na palivo zkonvertovat řádově větší procento biomasy, než v případě eukaryotických nebo dokonce mnohobuněčných organismů - třeba jakýchkoliv rostlin. Navíc převažující teorie biogenního původu předpokládá, že většina současných zásob ropy vznikla v prehistorických obdobích právě ze sinic ! Pochopitelně - takováto výroba připomíná spíše sofistikovanou průmyslovou výrobu, a není zájmem zemědělské lobby kontrolující využití zemědělské půdy, aby se biopaliva vyráběla takovýmto spíše průmyslovým způsobem - oni prostě všechno vidí optikou toho, že chtějí nadále orat půdu a jezdit po ní traktorem. Biodiesel (či "bioropa") ze sinic je ve světě dost žhavé téma - a vcelku rychlý nástup této technologie potvrzuje hypotézu, že každá další technologická inovace se v naší společnosti šíří za polovinu času, než inovace předchozí. TečkaCZ pravděpodobně biopalivům třetí generace vyráběným ze sinic věnuje některý z příštích článků.

Samozřejmě: pokud by bylo možné továrny vyrábějící bionaftu ze sinic udělat plovoucí - tedy, takové ještě více obří tankery, zakotvené v subtropických vodách, které by rozložily jakési "solární panely", na otevřeném moři, a pak by s vyrobenou bionaftou dopluly k stávajícím ropným terminálům - tak by přechod na bionaftu mohl být velice snadný i velice politicky průchodný. Tedy kogenerace ano - ale nikoliv z plynu dodávaného nevyzpytatelným Gazputinem [googlefight.com] přes nevyzpytatelnou Ukrajinu - ale z bionafty vyráběné ze sinic pěstovaných v mezinárodních vodách, v subtropických zeměpisných šířkách.

Co se možnosti decentralizované jaderné energetiky týče, tak v poslední době se hodně mluvilo o (údajně) mobilní malé reaktory Hyperion[en.wikipedia.org] (údajně) bez pohyblivých součástek, apod. - tak tam si fakt zatím počkám, jak to vlastně bude celé fungovat v praxi. Údajně chtějí reaktor moderovat plynem - je pravda, že únik plynu použitého jako moderátor by skutečně asi vedl spíše k zastavení reaktoru, než k havárii. Rusové zase navrhovali plovoucí jadernou elektrárnu... to má aspoň tu logiku, že to není o moc horší, než jejich stávající jaderné ponorky a ledoborce - např. co se přepravy celého reaktoru za účelem výměny paliva týče. ale toto vše není nějaké moje oficiální stanovisko vyjadřující zásadní averzi vůči případné decentralizované jaderné energetice - jsem pouze zdravě skeptický, to je celé... a zkrátka nevěřím, že všechny otázky ohledně proliferace by byly tímto způsobem automaticky vyřešeny: pořád by byly potřeba závody k přepracování paliva, apod.

Výhodou decentralizace jaderné energetiky by samozřejmě byla možnost využití odpadního tepla k topení - to by celkově zvýšilo efektivitu využití energie jaderného paliva, která je v současné době dost nízká a pomohlo by to snížit celkový potřebný instalovaný výkon asi tak na polovinu (i bez dalších úspor, jako jsou třeba tepelná čerpadla, lepší izolace, pasivní domy, apod.). V praxi by to navíc dopadlo tak, že lidé s averzí k využívání jaderné energie by se mohli z měst, která by tento způsob vytápění zavedla, poměrně snadno odstěhovat - což v případě velkých centralizovaných zdrojů dost dobře nejde.

Poznámka autora: Tento článek vznikl přepracováním a rozšířením mého dnešního příspěvku do klubu ENERGIE - ALTERNATIVNÍ ZDROJE - BUDOUCÍ ZDROJE ENERGIE na diskuzním fóru www.nyx.cz ... tzn. je nejvyšší čas doprogramovat do TečkyCZ vhodná Web 2.0 rozšíření, abych v první řadě zase publikoval tady, a ne tam :-)