Jen tak mimochodem... prohížeč Opera

Nicméně od verze 3.x Firefoxu ačkoliv jsem v zásadě spokojen s rychlostí (která výrazně vzrostla), tak už spíše nejsem spokojen s některými detaily týkající se stability či věrnosti vyobrazení stránek, nejsem spokojen ani se vzhledem formulářových položek, které se opět začaly platformu od platformy lišit - a nakonec nejsem spokojen ani s psychologií vztahu browseru k uživateli (na můj vkus příliš výhružné a málo vysvětlující hlášky při nutnosti schválit nový nepodepsaný SSL certifikát, apod.)

Podíl počtu uživatelů prohlížeče Opera se ani s nástupem konkurence nezastavil - sice roste pomaleji, než podíl uživatelů Firefoxu, ale přesto roste. A podpora různých exotických (non-Windows/non-Linux/non-Mac) platforem ze strany Opery je také více než slušná.

Moje dřívější zkušenosti s prohlížečem Opera nebyly vždy zcela pozitivní, protože mi nevyhovoval jeho původní sharewarový distribuční model (jako uživateli - jako vývojář jsem ho chápal :-) ), stabilita a nakonec ani kompatibilita se vzhledem webových stránek v prohlížečích Netscape (tehdy - asi verze 4) a MSIE (netuším jaká verze to tehdy byla). Nicméně současná verze 9 (nainstaloval jsem si verzi 9.62) mě pod Linuxem zcela příjemně překvapila - nejen, že instalace z balíčku pro Ubuntu staženého na desktop Firefoxem byla zcela intuitivní (prostě jsem na to kliknul - jako ve Woknech na .exe - a to mám asi rok starou verzi Ubuntu, pouze pravidelně aktualizovanou) - ale příjemně mě překvapila i rychlost načítání stránek (subjektivní hodnocení: proti Firefoxu 2.x nebo Konqueroru 3.5.6 je to přímo ďábelsky rychlé, a zdá se mi to i rychlejší než Firefox 3.x) ale především: přesnot zobrazení stránek je v této verzi téměř absolutní. Neje, že tyto stránky vypadají stejně jako ve Firefoxu - ale navíc vypadají stejně jako ve Firefoxu (či MSIE) pod Windows, co se použité velikosti fontů týče ! A to je v souvislosti s rostoucí mírou agresivního nasazení různých nadstandardních CSS vychytávek (jako je průhlednost v kombinaci s překrýváním jednotlivých fragmentů textu) stále důležitější (ač nám uživatelům alternativních browserů a OS bylo původně CSS inzerováno jako nástroj, který umožní přesný opak).

Přesnost zobrazení se mi jeví skoro na pixel přesně - a popravdě věřím, že tentokrát byla použita porovnávání automaticky generovaných náhledů stránek pomocí enginů jiných browserů s enginem Opery (při použití stejných fontů). (Google použil stejný postup při automatickém porovnání screenshotů vzhledu velké množiny webových stránek ve svém browseru Chrome - resp. v enginu Webkit/KHTML - vs. v jiných browserech).

Co se jednoduchosti způsobu instalce Opery pod Ubuntu týče, tak rozhodně jde o "way to go" pro ostatní SW vývojáře snažící se nabídnout dekstopové aplikace pro Linux - Ubuntu se zvolna stává nejrozšířenější a nejintuitivnější desktopovou distribucí, a způsob jakým se mi nainstalovala Opera je zatím zcela nejbluvzdornější a konkuruje i jednoduchosti, s jakou jsou instalovány aplikace dodávané přímo v rámci samotn0 distribuce Ubuntu (toto je totiž jednoduché spíše v případě, že přesně víte, jak se jmenuje balíček, ktrý potřebujete instalovat - pouze kdyby na webových stránkách byly nabízeny přímo zkratky pro doinstalování daného Debian/Ubuntu balíčku v rámci distribuce a z distribuční repository, bez nutnosti něco stahovat, tak by to mohlo být konkurenceschopné...)

Opera mě potěšila i co se jednoduchosti instalce SSL vyjímky: prostě kliknete na OK a je to - na rozdíl od Firofoxu 3 nestraší uživatele hláškami typu "rychle odsud pryč", za kterými je nakonec stejně skrytý pouze trh s předinstalovanými certifkáty komerčních autorit (aspoň podle mě - opravte mě, pokud se mýlím).

Uživatelské rozhraní Opery se mi po prvních několika minutách práce jeví jako intuitivní. Na některé dílčí odlišnosti oproti Firefoxu podle mě nebude těžké si zvyknout. Slušně kompatibilní se jeví JavaScript - což jsem posuzoval na Ajaxovém frameworku www.prototypejs.org - podotýkám, že Ajax se samostně, mimo rámec multiplatformních frameworků typu Jquery, Prototype, apod. skoro vůbec nepoužívá - což byl také poslední hřebíček do snah Microsoftu prosadit MSIE skrze rafinovaně dávkovanou míru nekompatiblity a závislosti browseru na featurách Windows OS. Flash player to bez problémů dokázalo najít a použít - byl předtím instalovaný ve Firefoxu zahrnutém přímo v distribuci. V podstatě jediný důvod, proč nemůžu jednoduše plně přejít na Operu, bude asi ten, že je příliš paranoidní při kombinované práci s veřejnými a privátními webovými stránkami (např. login na vývojovou verzi aplikace na privátní adrese přes autentifikační server běžící na veřejné IP adrese, který po zadání hesla nastaví cookie a provede přesměrování zpět na vyvíjenou verzi aplikace).

Zajímavý je také pohled na top - Firefox 2.x žere nepatrně víc paměti, ovšem Opera si pouští samostatný a co do požadavků na paměť docela hladový proces, uvnitř kterého běží Flash plugin - pokud tedy prohlížíte stránky bez instalovaného Flash pluginu, bude Opera úspornější, pokud s Flashem (což je dnes fakt už dost běžné), tak naopak z takového srovnání asi lépe vyjde Firefox 2.x.

Co ještě dodat: samozřejmě si počkáme a uvidíme, jak prospěje Konqueroru reintegrace jádra Webkit/KHTML používaného v browserech Apple Safari a Google Chrome - pokud by to dopadlo použitelně, tak budu muset (ač nerad) přiznat body vývoji v jazyce C++ na úkor C - ale zatím se mi Opera 9 jeví skutečně jako nejlepší volba pod Linuxem (alespoň do chvíle, než naprogramuju už deset let slibovaný problížeč Arachne ][ - zatím se můžete mrknout v jakém stavu je vývoj mého vlastního dialektu programovacího jazyka C pod názvem C<<1 [dev.arachne.cz] :-) ještě není všem dnům konec...). Co se samotného Firefoxi týče - myslím by měl jít hodně do sebe. Samotný fakt, že je Firefox licencovaný jako open source nestačí: nikdy jsem nebyl open source dogmatik (a dokonce jsem se nedávno dozvěděl, že GPL mi jako původnímu autorovi nezaručuje ani to jedno jediné právo, které jsem si myslel, že mi zaručuje: nemám totiž u GPL automaticky právo žádat přístup k pozměněné verzi svého zdrojáku, pokud je šířen pouze soukromým kanálem, jak mi odepsali z FSF... mimochodem, zajímalo by mě, kolik čtenářů TečkyCZ toto překvapí, a kolika to naopak přijde samozřejmé...).

Tedy: ačkoliv u Firefoxu hodnotím např. lokalizační snahy [www.czilla.cz] a otevřenost zdrojového kódu a nadále ho považuji za referenční browser č.1 - tak současně nemůžu vyloučit, že pro běžný každodenní provoz začnu Operu preferovat (zajímavé bude srovnat jak doma dopadne instalace na čistě debianí desktop...) - a rozhodně ji (kvůli zmiňované záležitosti s jemnými odlišnosti ve velikosti fontů) budu používat pro ověření kompatibility mnou vytvářených webových aplikací s prohlížeči pod Windows. (Což mě samotného překvapuje... ještě donedávna jsem uživatele Opery považoval za výstřední exoty :-) ale to jiní jakožto uživatele Linuxu mě považují také...)

Související odkazy: