Indická vláda se zaměřuje na Linux a open source

Na rozdíl od čínské vlády nejde té indické ani tak o bezpečnost (rozuměj: o kontrolu nad šmírováním svých občanů), jako spíš o finanční úspory, což je velice rozumné. Indie není jen chudá, ale je to zároveň překvapivě technicky schopná země - sice není tak schopná ve výrobě laciné elektroniky jako výchoasijské země, ale o to zajímavější jsou schopnosti indických softwarových inženýrů. Indie také mj. disponuje schopností relativně velice levně vypouště družice, mj. i na geostacionární dráhu - a přitom do kosmického výzkumu investuje mnohonásobně méně, než např. Čína. Každý, kdo někdy jel teréním autobusem značky TATA, provozovaným a vybaveným karosérií Himachal-Pradesh State Road Transport Corporation, aby se v Ladakhu ubytoval v domorodém hostelu osvětlovaném solárním panelem značky TATA, jistě nepochybuje o tom, že počítače a kosmické lodě značky TATA nakonec dobydou svět - protože Indové na rozdíl od Číňanů nejedí maso a netýrají politické vězně (i když s postavením žen ve společnosti by ještě mohli ledacos dělat - není to ale v zásadě tak hrozné, jako v některých afrických a arabských islámských zemích, taky legalizace marihuany by byla docela přirozeným krokem v zemi, kde se místo chlastání daleko častěji hulí tráva.. :-). Ovšem Indové jsou zvyklí spíš dělat věci levně (a smlouvat o ceně), než dělat je zadarmo - takže jsem zvědav, jak to s rozšířením Linuxu v Indii vlastně dopadne... zatím jsem tam ve všech internetových kavárnách zažil pouze Windows (vlastnoručně jsem v těch kavárnách během své cesty kolikrát konfiguroval adresu proxy serveru do Netscapu - který byl často nainstalován, ale nikoliv nakonfigurován...) - přičemž vzhledem k častým výpadkům proudu byly internetové kavárny většinou zálohována dieselgenerátorem na dvorku (zejména ve Varánasí...).

Čínská i indická vláda samozřejmě předpokládají, že poskytování služeb na bázi Linuxu začne být výnosným obchodem. V článku se dále pokládá za samozřejmé, že v roce 2003 počet instalovaných linuxových desktopů předstihne počet instalací MacOS, a bude představovat 4% na trhu (není jasné, jestli Linux nebo MacOS :-)

O této zprávě se zamozřejmě plkalo na Slashdotu. Mezi vtipnými poznámkami se objevil mj. dotaz, zda Indové nebudou mít problémy downloadovat software ze serveru Freshmeat :-) Dále jsou diskutovány paradoxy toho typu, že Číňané používají na desktopu čínštinu, zatímco Indové angličtinu, a většina Indů přeci jen anglicky neumí (i když velké množství ano - 40 miliónů - to jsou ovšem jen asi 4% populace - celková gramotnost je 65% ) - tohle je tedy zajímavé, jediné hidnské kódování, které nabízí menu Mozilly, je "MacDevanagari", ale určitě mají i jiné standardy - jsem si jist, protože seznamy rezervací vyvěšené na indických nádražích jsou tištěné v hindštině na jehličkových tiskárnách (aspoň před dvěma roky - možná už přešli na lejzrovky :-)

Zajímavé je, že do diskuze na Slashdotu se zapojila řada s problematikou velice obeznámený indický uživatelů Linuxu (s accountem na Slashodtu - a jejich komentáře mají vysoké skóre...), mluvili o podpoře indických jazyků v knihovně Pango, apod. Je vidět, že cenzura internetu rozhodně může jakékoliv rozvojové zemi jedině ublížit...