Charles Stross: Accelerando a Singularity Sky

Hardcore space opera říznutá nejextrémnějším kyberpunkem ... tak to je Charless Stross. Odkazy na klasické kosmologické a futurologické představy, hříčky s terminologií postmoderní filosofie, slušná znalost informačních technologií - a to vše v kombinaci se zájmem o možnost technologické singularity. Na rozdíl od klasiků kyberpunku, kteří se v kosmický otázkách buď stáhli na nízkou oběžnou dráhu nebo vesmír opustili vůbec, před vámi Charless Stross rozehrává ty nejšílenější (a zároveň plně realistické) vize využití kosmu - včetně vize mezihvězdných letů pomocí relativně malých solárních plachetnic poháněných laserem, jejichž posádka je ... simulovaná. Co se teologicko - kosmologické rozmáchlosti týče, tak z mě známých autorů se do podobných posthumáních končin vydal snad jen Dan Simmons .. jenže, přiznejme si to, Simmonsova technologická představivost i terminologie stojí (navzdory různým odkazům na "žhavé" trendy) oběma nohama pevně na půdě 20. století: a tam, kde Simmons na pozadí klasické sci-fi scenérie nechává ožívat mytologii, odkazuje na klasická díla nebo hojně využívá rekvizit béčkového hororu, tam Stross exceluje s narážkami na ekonomiku, právo, internet a postmodernismus vůbec... a obejde se vesměs bez různých kvantových a hyperprostorových nesmyslů (až na čestné výjimky ... kdy navíc působí na rozdíl od Simmonse dojmem, že ví o čem mluví). Pokud Simmons píše o kvantovém ohni a nanotechnologických memech, tak přimhouříte obě oči, a řeknete si "no, tedy, ehm, jasně". Naproti tomu Stross píše o pojmech, o kterých ve světě běžně píší kosmologové, futuristé a extropisté - a o kterých klasici sci-fi buď nestihli zaslechnout, nebo je nenapadlo co o tom napsat (čestnou vyjímkou byl asi Lem, který toho popravdě polovinu sám vymyslel... popravdě, koncepce "zavirování" či "hacknutí" na vědě postavené civilizace informacemi pocházejícími z kosmu pochází už z románu Pánův Hlas z roku snad 1961, nebo kolik... potud je Accelerando pouze typickou zábavnou postmoderní míchaninou, která kombinuje všechny klasické geniální myšlenky posledních asi 50ti let...)

Když pak člověk vidí média plná hlášek o finanční krizi, tak při čtení Acceleranda vcelku i zamrazí... je třeba si uvědomit, že na Západě přeci jen žijí Webem 2.0 o něco déle, než my. A Strossovy hlášky o Ekonomice 2.0 jsou zatraceně varovné: tam, kde třeba Neal Stephenson je v podstatě konzervativcem a mírným optimistou, co se jeho představ o budoucím fungování peněz týče, a pokládá je (aspoň já to tak pochopil) za neutrální sebe-organizující princip, který může být pro odvážného a kompetentního jedince vlastně i osvobozující, tak tam je Stross tvrdým postmoderním kritikem, jehož ekonomické vize jsou slušně apokalyptické a srovnatelné možná třeba s takovými Orwellovými vizemi politologickými - akorát Stross píše daleko zábavněji.

Na webu si lze oficiálně a zdarma od Strosse přečíst jeho Acellerando [www.accelerando.org] (jen v angličtině, ale zato hned v celé řadě formátů). Dovolím si jen krátkou ukázku:

Some activities unfamiliar to you are highly illegal and should be scrupulously avoided. These include: possession of nuclear weapons, possession of unlimited autonomous replicators [see: gray goo], coercive assimilationism [see: borganism, aggressive], coercive halting of Turing-equivalent personalities [see: basilisks], and applied theological engineering [see: God bothering].

Druhým Strossovým dílem, na které tu zveřejním odkaz, je Singularity sky [hotgiraffe.msk.ru] - tento download ze stránky nazvané "Personalnyj sajt Hotgiraffe" se obávám, že je poněkud neoficiální, ale za přečtení myslím stojí.

Českého čtenáře zaujme, že v textu je použita řada pražských místních jmen - autor v Praze ale přitom nikdy nebyl: údajně pouze vykradl místní jména z Haškova Švejka, kterého četl. Inu - postmoderní přístup.

Text je svým způsobem asi ještě větší legrace, než Accelerando - ovšem koncepce nastíněná v Accelerandu je v Singularity Sky rozvinuta v ještě šílenější podobě. Základní rekvizity, o kterých zjevně Stross věří, že ovládnou budoucnost, zůstávají ve hře - tentokrát jako atributy haluciongenní sebereplikující pozemsko/mimozemsko/nantechnologicky/telekomunikační civilizace zvané Festival. Do příběhu je (ve spíše tragikomické podobě) zapojeno ovšem i více prvků zcela klasické space opery - daleko více, než v Accelerandu. Dosti výrazným způsobem se také změnilo pojetí technologické singularity - zatímco v Accelerandu je až dokumentárním způsobem přesně vysvětleno "jak, kdo, kdy, proč, co předtím, co potom", a to vše víceméně v rámci dnes známých fyzikálních zákonů, tak Singularity Sky jde dál - technologická (pokud vůbec technologická ?) singularita ve vývoji lidstva se tam projevila (diskutabilně) méně destruktivně - ale zato v daleko překvapivěji a méně vědecky popsané formě. Samozřejmě - (nano/kosmo) technologické singularitě, proměňující dění ve vesmíru v měřítku jak nesmírně malém, tak i nesmírně obrovském, vzdorují konzervativní proudy ve společnosti - některé odnože lidské civilizace nadále zatvrzele používají jadernou energii a jiné zpátečnické technologie, pohání své kosmické koráby rotujícími černými děrami, odmítají nanotechnologie (vedoucí k lidské svobodě, rovnoprávnosti a zábavě) - a snaží se celkově udržet hierarchické uspořádání společnosti. Jiní lidé a jinde žijí daleko liberálněji, ale pořád jsou to žabaři proti ne-lidské civilizaci zvané Festival: ta si totiž žádá jen jedno: "Entertain us" - což může znamenat skoro cokoliv - a za odměnu splní každé vaše přání. Jenže nejenom vaše. Naopak bytost, která se nazývá Eschaton, je sice ozvěnou entit, které se vyskytovaly už v Accelerandu - a opět, není nepodobná mystickým nadlidským silám/entitám, které ovládají i Simmonsovu kosmologii/démonologii - její fungování i záměry jsou však daleko tajemnější a pro lidstvo nesrozumitelnější. Ne-lidská civilizace Festival i svévolná post-lidská entita Eschaton jsou dvě hlavní "kulisy" celého příběhu - ale z mého hlediska jde o spíše oddělené linie vyprávění. Možná je toho více prozrazeno v dalších pokračováních, které jsem zatím ještě nečetl... nebo moje angličtina není zas až tak dobrá.

Každopádně: pokud vás zajímají vyze týkající se nanotechnologií, exploze informační společnosti, spekulací o možnosti technologické singularity( a vůbec veškerá sci-fi líčící i velmi blízkou budoucnost jako daleko šílenější, než všechny obvyklé konvenční vize) a zaujal vás v tomhle ohledu například třeba postkyberpunkový příspěvek Neala Stephensona "Diamantový věk" - tak byste si neměli Strosse nechat ujít - protože je to podobně vizionářské, ale navíc daleko radikálnější, daleko šílenější, daleko ... rychlejší ... no a v neposlední řadě: minimálně stejně vtipné.