První reálně použitelné létající auto je paraglide

V diskuzi na Slashdotu [tech.slashdot.org] se pod odkazem na poměrně nezajímavou specifikaci létajícího auta od Pentagonu [www.dodsbir.net] (viz téměř na konci daného dokumentu: OBJECTIVE: Define new and innovative technology components that enable building a vehicle which can either be used as a 2-4 person ground transport that can both drive on roads or be changed into a flying craft with vertical take off capability) objevil o odkaz na souhrnný článek na Wired.com [blog.wired.com], který rozebírám různé průkopníky slepých uliček, kteří se snaží o vývoj toho zcela klasického sortimentu nejrůznějších "šílených vynálezců" a sci-fi filmů: dosud vyvíjené koncepce sahaly od poměrně konzervativního přístupu na bázi konvenčního letadla se skládacími křídly [www.theregister.co.u] pod názvem Terrafugia [www.terrafugia.com] přes elegantní a nápadité využití léta známého principu [www.pal-v.com] vírníku [cs.wikipedia.org] (zaujalo mě, že pokud jsou uváděná čísla pravdivá, tak má uvedený malý kapotovaný vírník PAL-V ONE prakticky stejný dojezd po zemi, jako dolet v vzduchu - a související spotřeba cca 3-4l/100 km vypadá fakt rozumně) až po méně ekonomické a méně realističtější koncepce [www.urbanaero.com] včetně letitých slepých uliček [www.moller.com] vyšlapávaných pravděpodobnými podvodníky [www.theregister.co.uk] - pan Moller dotáhl půvab svých mystifikací někam na úroveň legendárního režiséra Eda Wooda, když na řadě jeho videí je otevřeně přiznaný jeřáb, který jeho rádobylétající hračky ve skutečnosti nadzvedává nad zem.

Všechny výše uvedené nápady vypadají hezky a sofistikovaně, ale navzdory zjednodušeným certifikačním postupům pro ultralehká letadla do 600 kg to vypadá, že jejich cena se bude pořád blížit spíše ceně luxusního silného motocyklu nebo sportovního automobilu. Vyvstává tedy otázka, zda neexistuje nějaký nápad, který by cenu budoucího létajícího auta výrazně snížil a přiblížil možnostem běžných nadšenců: a tady to začíná teprve být doopravdy zajímavé, protože takový nápad se skutečně objevil a je realizovatelný.

Gilo Cardozo, výrobce motorů pro motorové padáky (paraglidy) - to jsou takové ty legrační hračky, fungující na tom principu, že parašutista na říditelném padáku má na zádech ještě batoh s výkonem motorem a obrovským ventilátorem (zkrátka "kapotovanou" vrtuli) - dostal asi před čtyřmi lety přesně takovýhle geniální nápad: co takhle kdyby padák a motor místo pilotovi na záda přidělal rovnou k malému terénímu autu ? K danému tématu se mi podařilo najít [treasure.1x1y.com.cn] několik [gas2.org] dalších [www.dailynewscaster.com] odkazů [hackaday.com], takže pravděpodobnost že nejde o hoax asi bude docela slušná... ale kupodivu jsem nenašel žádné video na serveru Ty Trubko. Nicméně v lednu 2009 se chystá přelet z Anglie do Timbuktu, a věřím, že nějaká relevantní online videa se určitě objeví...

"Paraauto" v podání Gila Cardoza má spoustu docela zajímavých parametrů: jezdí i létá na bioetanol, startuje při rychlosti okolo 50 km/h a později ve vzduchu dosahuje rychlostí asi 120 km/h. Motor má objem jeden litr, a pokud selže, tak se projeví skrytý půvab celé koncepce spočívající jednak v tom, že celé auto může jednoduše doplachtit na místo přistání jako jakýkoliv jiný padák, jednak pokud se tento hlavní padák zamotá, tak ho může odhodit a přistát na záložním padáku, jako jakýkoliv jiný parašutista.

Celá záležitost vypadá jako hračka - ale jeden z odkazovaných článků zmiňuje docela zajímavou skutečnost, že pokud je potřeba např. v případě přírodní katastrofy dopravit do odlehlých oblastí lékaře, tak vrtulník nemusí být vždy po ruce a provoz vrtulníku je navíc výrazně dražší, než bude provoz tohoto "padákového auta". To navíc může civilizované oblasti překonávat rychle a levně po běžných silnicích a dálnicích (rychleji, než bude schopné letět) a teprve poté překonat posledních až cca 300 km vzduchem. Při ceně okolo jednoho miliónu Kč se bude jeho dostupnost daleko více blížit dostupnosti sofistikovaného terénního auta nebo (pro praktické použití daleko méně vhodného) jednoúčelového ultralehkého letadla (se srovnatelnými parametry), než ceně vrtulníků, které dnes v podobných případech představují jedinou alternativu.

Fascinující je, jak je tento originální technologický vývoj relativně levný ve srovnání s tradičními známými firmami na poli šílených vynálezů (viz výše: Moller), jejímž cílem bylo více než celé jedno staletí vždy především vylákat peníze z kapes dostatečně naivních investorů: toto je jev, který je příznačný i pro vznikající obor "garážové kosmonautiky" - nová generace "šílených vynálezců" jsou ve skutečnosti úspěšní podnikatelé v technických oborech, schopní poměrně příčetné inženýrské analýzy problému. Právě díky nim se stále větší množství zajímavých technologií přesouvá z rukou státu, armády, silných kapitálových uskupení do sféry možností jednotlivců a malých klubů, firmiček či komunit - podobně, jako k tomu před několika desítkami let došlo v případě počítačů a jak k tomu v poslední době dochází v případě mediálních technologií.

V poměrně šílené podobě se o něco podobného pokoušeli i jiní "průkopníci" [www.youtube.com]... a což o to: nápad to byl dobrý... ale jen se k tomu neměli snažit přimíchávat ten přednatočený smích...

O hodně lepších výsledků dosáhli tito nadšenci [www.youtube.com], kteří si také vybrali daleko lepší doprovodný soundtrack:

Tyto docela slušné výsledky amatérského a civilního sektoru zejména vyniknou při srovnání s následujícím videem, zachycujícím výsledky, kterých taky dosáhli při některých pokusech o letecké výsadky různých silničních přibližovadel na nákladních padácích vojáci [www.youtube.com]