TečkaCZ - Provazochodci na Letné

POZOR! Tento článek byl naposledy aktualizován před více než dvěma lety!

Je možné, že následující stránka obsahuje odkazy, které dnes již nejsou funkční, nebo že některé informace uvedené v tomto článku se v průběhu času ukázaly jako prokazatelně chybné. Pokud jakoukoliv podobnou závadu zjistíte, tak neváhejte napsat co nejpřesnější popis závady do veřejného komentáře pod článkem: redakce TečkyCZ nové komentáře neustále sleduje, a to i pod těmi nejstaršími články. V celé řadě případů lze chyby snadno opravit - např. se stává, že video na YouTube bylo smazáno a znovu nahráno pod jiným id. V jiných případech někdo zase zakáže embedovaní videa, která přitom existuje ve více kopiích, nebo se z webu ztratí stránka umístěná na negarantovaném freehostingu, zatímco původní autor stránek si mezitím zaregistruje vlastní doménu, atd.

Děkujeme všem, kteří pomáhají opravovat chyby ve starších webových stránkách a udržují tak Internet naživu - redakce TečkyCZ.

Provazochodci na Letné

To, co předvedli Les Colporteurs v rámci festivalu Letní Letná [www.letniletna.cz] se zcela vymyká jakýmkoliv kategoriím a škatulkování. Hranice lidských možností jsou zkrátka někde naprosto jinde, než si myslíme - a pokud myslíte, že nejde skákat z lana na lano, nebo dokonce na tom samém laně skočit salto a zase na něj dopadnout zpět, tak se mýlíte. Umění v tomto případě předstihlo sport.

Nedávno skončená olympiáda v Pekingu vede k otázce: proč asi není provazochodectví olympijská disciplína ? Protože až takové posunutí hranic lidských možností o takový obrovský kus proti nám, obyčejným smrtelníkům, by nebylo pro davy sledující TV psychologicky přijatelné. A přitom artisté z Les Colporteurs si z toho všeho ještě paralelně stíhají dělat legraci.

Určitou představu si uděláte z videa na YouTube (ovšem vidět něco takového naživo je zcela jiný druh zážitku):

Další recenze: V pavoučí síti francouzských Kolportérů [www.novinky.cz] , Artistům z Les Colporteurs dávají diváci křídla [kultura.idnes.cz], Na Letní Letné se tančí na drátech pod sněhem [aktualne.centrum.cz].

Tyto recenze mají společnou jednu věc: slovy nelze popsat čirou a krystalickou nemožnost toho, co při představení vidíte před sebou. Některé z předvedených triků by si netroufli použít jako speciální efekt ani autoři filmových triků generovaných pomocí počítačové animace. Proč ? Počítačová animace totiž funguje trochu jako doping u sportovců: ano, 3d renderování akční hrdinové skáčou výše a dále a běhají rychleji, než smrtelní lidé. Ale překročení hranic lidských možností přitom vypadá úplně jinak - a jednoduše nelze pochopit, jakým způsobem někdo může udělat na laně salto, a potom opět dopadnou na lano a po dopadu udržet rovnováhu. Něco podobného prostě nejde, tečka. Přesto jsem to včera viděl, a spolu se mnou zanedbatelná hrstka, pár tisíc diváků během několika dnů: za 490 Kč vstupného, bez miliardových rozpočtů - a tito francouzští nadpřirození kouzelníci s tělem po představení klidně vyrazili šaškovat na bar, jakožto doprovodná dechová sekce pro své tři (mimochodem výborné) doprovodné muzikanty-multinstrumentalisty na rozhraní rocku a jazzu. Hrát legrační, převážně dechovkovité odrhovačky, předvádět dirigování free-jazzového big-bandu, a podobně.

Co tedy vyplývá ze snahy slovy popsat něco, co je zjevně nemožné, co popírá fyzikální možnosti lidského těla a nervové soustavy ? Realita není tím, čím se zdá být: nežijeme v reálném světě, žijeme ve snu. Sdílené halucinaci. Ti, kteří to zjistí, a kteří se pokusí lidem ukázat, že nadpřirozeno leží člověku na dosah, často zaplatí bohům tvrdou daň za svojí troufalost (vedoucí souboru Les Colporteurs zaplatil např. těžkým úrazem při tréninku). Téma titánské vzpoury člověka proti omezením daným přírodou je mi odjakživa blízké - a je úžasné, že i v 21. století něco takového lze předvést bez speciální technologie, investorů, hi-tech materiálů, superpočítačů... prostě v podstatě jen tak... čistě jen člověk. Není zde předváděna virtuální realita či holografická projekce: je předváděna čistá, nedosažitelná nemožnost - v relativně civilní podobě, a (přes určitou snahu) bez velké okázalosti. To na co se koukáte přitom nemůže zjevně existovat: nelze kráčet po napjatém laně v botách na podpatku, nelze přeskočit několik metrů z lana na lano a udržet, atd. Přesto - pravděpodobně jakožto živoucí demonstrace Gödelova teorému o nedokazatelnosti pravdy - se to přímo před vámi děje. Nebo dělo. Ale jak to rozlišit od snu ? Protože dokud vám to opět někdo nepředvede, logicky se vzpíráte uvěřit možnosti, že jste to viděli, že se vám to jen nezdálo. Toto jste neviděli. Brzy na to zapomenete. Na televizních obrazovkách zůstane olympiáda - symbol povoleného, přípustného posouvání hranice. Nedovolené, nepřípustné, neracionální posunutí hranice zmizí za pár týdnů z dohledu - a my se vrátíme k naší každodenní hloupé práci. V mezích přírodních zákonů, rychlosti lidských reakcí. V mezích našich možností.

Poznámka: veškerý tzv. Nový Cirkus, nejen Les Colporteurs, se zaměřuje výhradně na představení na hranici akrobacie, divadla, tance a hudby, a nemá nic společného s klasickými cirkusy, ve kterých při drezůře docházelo k týrání zvířat.

Varování redakce: nezkoušejte nic takového doma !

Nápověda: ve vlastním zájmu uvádějte u komentářů pouze funkční a dostupnou e-mailovou adresu. Přezdívku, která je jednou spojená s konkrétní e-mailovou adresou, už nyní nelze bez zásahu administrátora serveru spojit s jinou adresou. Uvedením neplatné e-mailové adresy si v budoucnu znemožníte upload ikonky i možnost použít některé další chystané neanonymní funkce vázané na uvedení platné e-mailové adresy.