Filmový minifestival, který se označuje zkratkou MOFFOM [www.moffom.org] - to je mimochodem zároveň i tip na zbytek tohohle víkendu.

Moje dojmy z dnešní projekce filmu Moja babuška v Lucerně: gruzínská němá groteska z roku 1929, provedením velmi avantgardní, angažovaná kritika nadměrné byrokracie, v roce 1929 byl film zakázán (ovšem to byl zřejmě opravdu exces, protože ještě před perestrojkou v roce 1976 byl rehabilitován a restaurován - důvodem zákazu evidentně nebyla malá angažovanost filmu, ale jeho docela progresivní provedení...), to vše s živým hudebním doprovodem několika jazzmanů (?) tuším z Kalifornie (?) a s původním českým dabbingem (sic!), včetně dabovaného socrealistického smíchu. (Celé to nebylo tak docela nepodobné jiné gruzínské němé grotesce, kterou na Letní Filmové Škole živě doprovázeli Ty Syčáci s Petrem Vášou... no ale to lze jen těžko srovnávat, oboje dvoje bylo neopakovatelné).

No a celá tahle legrace přišla na bratru 150 Kč - v ceně byl ovšem chlebíček s kaviárem, plastový stakan vodky a při odchodu tabulka čokolády (to se mi tedy asi v kině stalo poprvé). V publiku převažovali angloameričtí ex-pati žijící v Praze, při odchodu mě obšťastňovala směs ruských častušek a jiných východoevropských lidovek se vysamplovaným "ja tvoj sluga, ja tvoj rabotnik" od Kraftwerk, a do toho hořekoval velmi zachmuřeně vyhlížející umělec Varhan Orchestrovič Bauer (jehož vystoupení mělo po představení následovat, nebo mu možná předcházelo, nebo nevím co), že se mu ztratil notebook s velmi cennými daty, a nabízel 100 000 Kč za jeho navrácení.

Inu, takhle si to žijeme v té kosmopolitní a postmoderní Praze.