Budou nám prodávat zalepené walkmany :-)

O co jde ? Nahrávací společnosti si všimly, že alba ve formátu MP3 si lidé vyměňují na Internetu ještě před tím, než se objeví v obchodní síti. Proto se rozhodly recenzentům zapůjčovat pouze zalepené discmany s recenzovaným albem, ke kterým jsou navíc přilepená sluchátka tak, že se nedají vyndat.

Diskutéři na slashdotu samozřejmě přišli s geniálními nápady typu "rozbít" nebo "ustřihnout", ale nepostřehli zásadní pointu - že takový recenzent asi už podruhé nic k recenzování nedostane. Nicméně jeden šikovný recenzent dokázal rozšroubovat i zalepný discman a CD si přehrát ve své věži :-)

Pointa tohohle příběhu je ale úplně jiná - jestliže tohle je dnes experiment pro recenzenty, není daleko doba, kdy veškerá prodávaná hudba bude dostupná pouze s "pronajmutým hardwarem", který nebudete moci pozměnit, stejně jako dnes nesmíte dekompilovat Windows. Jediným způsobem, jak tomu zabránit, je aktivně se zajímat o formát MP3, bojkotovat systémy jako DRM - Digital Rights Management, a všeobecně podporovat umělce, pro které není zdrojem příjmů prodej kopií, ale naopak aktivní vystupování (koncerty, apod.).

Určitou obdobou je vývoj ve filmovém průmyslu, kdy se zdá, že digitální kina nebudou dostávat filmy např. na nějaké kvalitnější obdobě DVD disku určené pro velkoplošnou projekci, ale budou napojena na Internet, a budou promítat film přímo streamovaný z archivů filmové společnosti. Paranoia bude narůstat u hudby, filmů i software. Jediným způsobem, jak si zachovat zdravý rozum a možnost volby bude orientace na open source řešení, volně šiřitelné informace, nerestriktivní licencování, apod. Otázka zůstává, z čeho mají chudáci umělci být živi...

Příkladem pro kapely by mohla být kariéra techno-DJs, což jsou osobnosti, které většinou vůbec nic nevydávají - pouze přehrávají, a to ještě většinou pochopitelně načerno (protože mixování dvou desek je přece vlastní tvorba... :-). Slavní DJs inkasují za vystoupení na velkých parties honoráře, které jsou srovnatelné s honoráři slavných rockových hvězd - a navíc se o ně nemusí dělit se zbytkem kapely.

Proto si myslím, že teoreticky dnes můžeme očekávat prosazení i jiných hudebních projektů, které budou veškerou hudbu volně šířit na Internetu, nějakým způsobem se stanou velice slavné (ale těžko říci jakým), a jejich příjmy budou pocházet z živých vystoupení - nikoliv z prodeje nahrávek, ze kterých stejně kapela dostane jen zlomek. Většina slavných kapel stejně říká, že zdrojem příjmou jsou pro ně spíš turné - u velkých kapel možná turné sloužily v 80. a 90. letech jako promoakce podporující prodej aktuálního alba, u alternativnějších a středně známých muzikantů ale prý byl příjem z prodeje CD nepodstatný, a muzikanti si hraním na turné doslova vydělávali na živobytí...

Jestliže obchodním modelem pro open source software může být předplatné technické podpory, a "nekopírovatelných služeb" (připojení na Internet, webhosting...), a pro muzikanty živé vystupování, těžko si představit obchodní model pro open source filmy. Určitou možností by ale mohlo být rozlišení tzv. fair-use (např. bezplatná domácí projekce pro přátele) a placené projekce v promítacím sále.

O co jde: určitě nikdo nefandíme pirátům-paličům CDček, kteří se živí prodejem ilegálních kopií software, hudebních alb a dnes potenciálně třeba i filmů. O to nejde. Jde o právo sdílet informace s ostatními - ne o obohacování se na úkor autorů. Jestliže nahrávací společnost nebo filmový distributor za rozšíření určitého díla po světě inkasuje více než 90% zisku, není to o nic spravedlivější, než když se v rámci bezplatné výměny to samé dílo rozšíří po světě zdarma. Tohoto stavu by ale nemělo být dosaženo nějakým násilným znárodněním hudby nebo filmů, ale spíš rozšířením a zkvalitněním nezávislé tvorby, a objevem nových metod financování a nových obchodních modelů. Skutečnost je taková, že pokud v libovolné době a ve svobodné společnosti vytváříte něco opravdu kvalitního, co lidi oslovuje, většinou máte co jíst. Problémem firem jako Napster nebylo ani tak to, že umožňovaly lidem sdílení digitalizovaných uměleckých děl, jako to, že se snažily přijít s obchodním modelem, a narazili na odpor stávajících hráčů na trhu. Nejde o to přijít s produktem, výrobkem - ale spíš s "memem": např. s přenosovým protokolem, open source programem, apod. S něčím decentralizovaným, nehmotným a nevlastněným, co nelze zakázat ani zabavit.