Výborná vegetariánská dhába na Starém Městě

Na svých webových stránkách mají bohužel neaktuální odkaz na mapy.cz, takže zkusím co nejstručněji popsat cestu: do Týnské 19 se dostanete velice jednoduše - pokud jdete směrem od Staromáku, tak stačí v Týnské ulici těsně před Ungeltem zahnout doleva do podchodu - a po dalších pár krocích jste u průjezdu. Restaurace sídlí ve stejném dvorku jako youth hostel v Týnské, a má i sympatickou zahrádku.

Ceny jídel sahají od horní hranice fastfoodů až k stokorunovým částkám charakteristickým pro středněproudé restaurace a pizzerie - ovšem je třeba přihlédnou k tomu, že stejně jako v každé správné indické jídelně je pro hosty k dispozici džbán s vodou, takže můžete pro změnu odečíst trapný příplatek za sodovku nebo minerálku.

K pocitu blaha by mě scházela už jenom dhába, ve které bych si k pořádnému severoindickému thali o pěti chodech mohl objednat poctivé točené pivo - bohužel, globalizace nepostupuje dostečně rychle - nicméně jsem toho názoru, že právě fastfoodový řetězec kombinující indické vegetariánské pokrmy s točeným pivem by měl šanci zcela rozdrtit hnusné mrchožrouské mcdonaldy i káefcéčka, smradlavé od přepáleného oleje. Bohužel - problém je, že radikální vegetariáni (či spíše skoro vegani, měřeno tradičními českými měřítky) bývají často i abstinenti. Na druhou stranu - alespoň

Pokud jste si představu o indické kuchyni zatím neměli šanci vytvořit na základě skutečné návštěvy Indie, a vše co znáte, jsou rozpačité výtvory hnutí Haré Kršna na různých rockových festivalech, tak jste o hodně přišli. Sice jsou snad prý rituálně správně kršňácky připravován a požehnána, my gurmáni ale máme přízemnější požadavky: chceme aby nám to chutnalo. Jídla v Beas dhábě jsou sice lehce přizpůsobená evropským normám (např. co se týče pálivosti), ale zážitek indické kuchyně je daleko autentičtější.

Co doporučit záčátečníkům ? Popravdě, zatím jsem ochutnal jen velké menu a parathu s palak paneer (špenát s domácím sýrem). Jsou nabízeny v podstatě tři velikosti menu, přičemž ta největší je označována jako thali, což je ale nesmysl: thali je obecné označení pro každé indické menu, takže by raději měli říkat, že nabízejí malé, střední a velké thali. Ať už váš žaludek a peněženka vytvoří společnými silami jakékoliv koaliční rozhodnutí, tak doporučuji si k základnímu thali přikoupit ještě na-pražské-poměry-neuvěřitelně-autentické čapátí (čertvě upečenou chlebovou placku). Vše je příjemně pikantní (po indicku) - indické chuťové kombinace jsou ideální např. pro zhulence, ale nejen pro ně (akorát ti ostatní vypijí více vody a snědí více čapátí :-).

Nejsem radikální vegetarián - popravdě, spíš než vyčlenění 10% militantních, radikálních, podviživených a hladových vegetariánů a veganů ze společnosti, a vykrmování zbytku populace dvěma jídly na bázi živočišných výrobků denně, by mě přišlo inteligentnější naučit se od zbytku světa vařit CHUTNÁ bezmasá jídla, která nebudou atraktivní jen pro masochistické jedince se sklony k moralizovaní a okázalému asketismu. Pokud by většina hospod nabízela podobný poměr, jako menza ČVUT ve zkouškovém období (při zavřeném 2. patře v krajním případě nedávno dokonce až čtyři rtůzná bezmasá jídla a jen dvě masová, přičemž fronta u pultu s třemi bezmasými byla stejně dlouhá, jako fronta na maso...), tak by oporutnističtí všežravci mého ražení byli určitě daleko spokojenější... a když jsme dokázali dostat SZ do parlamentu, tak proč bychom neměli dostat indické thali do české hospody ? :-) Existují už světlé vyjímky - znám hospody, které nabízejí třeba i pět různých bezmasých jídel JINÝCH než smažený sýr - a to už je co říct...

S masem je podobné jako s drogami. Bez masa i bez (měkkých) drog lze vydržet poměrně dlouho - a přestat je tak snadné, že s tím klidně znovu začnete. Minimálně v našich zeměpisných šířkách a při našem hyperaktivním životním stylu a tempu není lehké bez masa vydržet úplně. A i když se to někdy nezdá, tak mě je umírněné požitkářství bližší, než vypjatý asketismus: i psaní na TečkuCZ je v podstatě určitým druhem grafomanské onanie a sebestředného exhibicionismu - spíše než výsledkem sebekázně, píle, soustředěného úsilí a fanatického kazatelství. Cestu k zrušení fabrik na týrání zvířat a související zemědělské nadprodukce tedy vidím spíše k posunu životního stylu směrem k postoji "dneska sakra fakt nemám chuť na maso, vemte to někdo na vědomí", než "jsem zásadový radikální asketický vegetarián, kdo je víc ? jo - a vy blbý masožravci se převtělíte v příštím životě do prasat!". A ostatně i představa, že na masu se dá vydělat a na bezmasých jídlech ne, mě přijde absurdní: vždyť i když jsou levnější, tak ve výsledku jsou levnější i suroviny, takže zisk by měl zůstat podobný, ne ?

Takže konec ideologické masáže - a ať žije úspěšná invaze indických dháb do českých měst !