Hoď kamenem, kdož jsi bez viny!

Prozkoumal jsem stránky Merton Amnesty International Group věnované případu nigerijské matky jménem Amina Lawal, odsouzené k trestu smrti ukamenováním za porod nemanželského dítěte, a jsem přesvědčený, že jejich elektronická petice volající po zrušení tohoto hrůzného rozsudku není hoax a má smysl. Podobné intervence západu naštěstí nezůstávají bez odezvy - před pár měsíci bylo prý dosaženo zrušení podobného rozsudku. I tentokrát existuje určitá naděje - Nigerijský federální ministr spravedlnosti přislíbil pomoci obhájcům.

Ve věci intervenovali dle článku v Guardianu například i pořadatelé soutěže Miss World, která se letos má konat právě v Nigerii.

Jsem toho názoru, že Západ by spíše než hamburgery měl vyvážet do světa svoje pojetí lidských práv a humanity. Je zarážející, že rozsudek potvrdil i soud vyší instance, který zamítl odvolání. Nechápu, že Nigerie mohla přijmout podobné zjevně západní zvyklosti, jako odvolání, obhajobu, hierarchii soudů, apod., a přitom nezrušit taková ustanovení islámského práva (šaríja), které jsou v rozporu se západním pojetím lidských práv. Nejde o to, že bychom Nigérii částečně neovlivnili - zjevně nejde o žádné divoké lynčování v poušti. Jde o to, že řada zemí třetího světa přejímá formu západních institucí bez jejich obsahu.

Aby můj článek nevyzníval tak xenofobně a prozápadně: Podle článku na CNN něteré mulimské skupiny kritizovaly rozsudek, protože údajně odporuje islámskému právu !

Na diskuze o globalizaci je potřeba se zkrátka podívat ještě z jiného úhlu pohledu: globalizace je dobrá, pokud je schopna zastavit kamenování žen kdekoliv ve světě. Nástrojem exportu našeho pojetí lidských práv by mohla být právě i ekonomika - je ale tragické pozorovat, jak Západ čile obchoduje právě s těmi nejproblémovějšími Islámskými zeměmi (snad s výjímkou Iránu), a jak se západní vlády zoufale zdráhají kritizovat porušování lidských práv např. v Číně - aby neohrozili dobré obchodní vztahy.

Další smutnou skutečností je, že nejbrutálnější porušování lidských práv, jako je např. kamenování, se v islámských zemích děje právě ženám a právě za "přečiny", které jsou z hlediska moderní civilizace zcela zanedbatelné. Argumentem pro větší respekt vůči feminismu by mohlo být i to, že čím citlivějším tématem budou práva žen v rozvinutých zemích, tím závažnějším politickým tématem by se tato otázka mohla stát i v mezinárodní politice. Západní společnost každopádně už po staletí (a možná i tisíciletí, pokud počátky experimentu položíme do doby starověkého Řecka) podniká sociální experiment s občanskou rovnoprávností, humanitou a lidskými právy, a vzorce chování vynalezené ve svobodné společnosti pak s většími či menšími úspěchy kopíruje celý svět (i když často bohužel jen jejich vnější, konzumní projevy, a ne jejich podstatu...).

Lze to podle mě chápat i tak, že poněkud hysteričtější pojetí boje za zrovnoprávnění a svobodu žen by mohlo mít vliv i tam, kde práva žen prakticky neexistují (v Saudské Arábii např. ženy nejsou ani započítávány při sčítání obyvatelstva...). Různé formy svobody nevznikají na celé planetě současně, ale šíří se v jakýchsi skocích. Např. USA také nezrušily otroctví plošně, ale vedla se v souvislosti s tím občanská válka, konopí taky není legalizována všude ve světě současně, ale legalizace probíhá pouze v některých zemích. Jsou známy případy, kdy se islámské země nečekaně nakazily západním pojetím lidských práv - např. Turecko ve 20. letech zavedlo hlasovací právo pro ženy snad ještě dříve, než značná časti západních demokracií...

Dá se proto očekávat, že kdyby na Západě pronikalo obecně do politiky (a zejména pak na posty ministrů zahraničí, diplomatů, velvyslanců, apod.) více lidí s pochopením pro feministické postoje (a pochopitelně více žen!), existovala by větší šance, že dojde k rozšíření západního pojetí individuálních lidských práv - včetně zrovnoprávnění žen - což je jedna z mála kulturních hodnot, které si Západ podle mě může dovolit měně rozvinutým společnostem nabídnout. Bohužel, místo lidských práv se v minulosti nejčastěji vyváželi křesťanští misionáři, dnes se vyvážejí hamburgery (tedy: logo, ne maso) a zbraně. Porušování lidských práv je zjevně ok, pokud jsou USA s tím kterým diktátorem zrovna zadobře, a ani dvanáct let po pádu komunistického režimu, který snad pro takové chování mohl být záminkou, se situace moc nemění...

Není divu, že USA - země, kde jsou k trestu smrti odsuzováni nezletilí - se daleko víc zajímají o efektní přestřelky se samolibými diktátory, než o skutečně efektivní kroky směřující k prosazení lidských práv ve světě. Ty by totiž zdaleka nebyly tak hospodářsky výhodné jako válka - právě naopak...

Důležité je podporovat právě podobné globální a vyváženě působící instituce, jako je Amnesty International, které vykonávají mravenčí práci spojenou s odstraňováním individuálních případů brutality, a ne volat po efektních demonstracích vojenské síly vůči odlišným kulturám. Právě pojmenování individuálních obětí a individuálních viníků je cesta, kterou je potřeba jít. Válka je anonymní násilí, kdy nikdo nenese osobní zodpovědnost, kdy se jen plní rozkazy, a je to cesta která daleko spíš povede k omezení něčí svobody, než k jejich většímu rozšíření.

Skutečností je, že světové vlády se přeci jen něco snaží dělat. Uvedený rozsudek smrti se pokusí zvrátit například mexický prezident. Mexiko mj. bojuje proti vykonávání rozsudků smrti na mexických občanech v USA, apod.

Nejde jen o kamenování žen za nevěru - to je jen extrémní případ, kam až může trest smrti zajít. Široká podpora, které se trest smrti obecně těší i v jinak demokratických zemích, mě po pravdě řečeno děsí. Jakmile si jednou systém zvykne na kompetenci zabíjet lidi, může se stát jen otázkou módy, za co všechno bude taky možné popravovat. Historie ukazuje, že trest smrti byl stále znova zaváděn jako krajní odveta za brutální vraždy, a stále znova byl zneužíván v jiných případech... určitě by bylo zajímavé i sledovat jeho historii v islámském a africkém právu, abychom pochopili jak mohla situace v Nigérii...