TečkaCZ - O Czaroteku, drogové kultuře a roce 2006 pro TečkuCZ

Děkujeme všem, kteří pomáhají opravovat chyby ve starších webových stránkách a udržují tak Internet naživu - redakce TečkyCZ.

O Czaroteku, drogové kultuře a roce 2006 pro TečkuCZ

Myslím si, že jako kontrast ke svému měsíce chystanému elaborátu o freeteknu by teď asi bylo vhodné toto téma pro TečkuCZ víceméně definitivně uzavřít jedním krátkým reportem ze včerejšího (legálního a povolného) Czaroteku. Doufám, že iDnes si po svém relativně objektivním a pozitivním shrnutí dá už také konečně pohov, a že média nebudou podobným akcím dělat napříště v podstatě sponzorovanou reklamu (i když takový MMM [legalizace.cz] se svého času na tomhle druhu publicity svezl také - a má s ním svoje zkušenosti...). Dovolím si tedy změnit styl - a místo předchozího poloautomatického textu v duchu hippiesáckých vizionářů 60. let si vyzkouším pro změnu stále-ještě-docela-módní styl blogerský:

Úvodem bych se rád omluvil za nadpis. Nechci nikomu nic podsouvat, nechci vytvářet žádné předsudky. Drogovou kulturou myslím především sebe: já jsem se na Czaroteku v rámci oslav příchodu jara jaksepatří zhulil (a snažil jsem se i opít, ale byla na to moc zima), alespoň na svoje poměry docela dost. Takovou větu je možné do médií myslím napsat zcela beztrestně a bez následků: společnost prošla v posledních letech určitou osvětou, a tak se mi navzdory zájmu médií nestalo nic horšího, než že jsem cestou zpět z Krásna ztratil u pumpy špunt od nádrže, a že nám přímo na akci prasklo jedno zpětné zrcátko (a to pouze kvůli pokusu stylově zakrýt redakční vozido TečkyCZ maskovací sítí, při které došlo ke změně orientace daného zrcátka o 180 stupňů). Tedy z toho vyplýva, že hulení není zcela neškodné - na druhou stranu, dopravní nehodu jsem pokud vím nezpůsobil žádnou. Takže si to přeberte jak chcete. Ostatně já takové věci jako rozbíjení a ztrácení věcí dělám i když nehulím.

Cesta na místo: sice jsme měli nějaké vágní informace od známých, ale ty by ani nebyly potřeba. iDnes totiž o místě a času konání akce referovala minimálně týden dopředu. Nevím jak vám - ale mě to přijde přinejmenším podivné. Referovat s odstupem jak to dopadlo - prosím. Ale psát o tom předem ? Lze to ještě považovat za běžné zpravodjaství - a nebo už za neplacenou reklamu ? O kterou pořadatelé možná navíc třeba ani nestáli ?

Příjezd na místo: policie je opravdu v pohodě: jestliže na loňském Czechteku jsem nejprve dostal zásah slzným plynem a poté mi dopravní police při odjezdu poradila nejlepší cestu a popřála hezký den, tak na Czaroteku mě poněkud zmátlo, že odbočka ze silnice na místo konání párty byla zároveň odbočkou na místní hřbitov. Jsem citlivá schizodní osobnost, propadl jsem tedy panice a vyvolal dopravní zácpu. Pohodová policie dopravní kalamitu operativně řeší a místo abstraktních (a v podstatě omluvných) frází dostávám pokyn "jed' dovnitř, nebo jed' do prdele". Přesně to jsem potřeboval slyšet, takovéhle policajty beru. Jedu dovnitř po úzké asfaltce kolem hřbitova - a u srdce mě hřeje optimistický pocit, že budování občanské společností v této zemi snad přeci jenom neskončilo poté, co její přední zastánci před lety ocenili souhlasným mručením nejprve bombardování Bělehradu a později druhou (aktuální) invazi do Iráku.

První dojmy: již před příjezdem jsme věděli, že nejmenovaný specialista na Do It Yourself kulturu (říkejme mu třeba Š.) zapoměl doma lana od zapůjčeného vojenského stanu (který na akci ale poctivě dopravil). Kvůli tomu nám po celou dobu v dodávce překážela spousta zásob a reprobedny, určené pro plánovanou privátní chill-out stage, která se měla v daném stanu nacházet. Ostatně stejně chyběla i elektřina, Jak vidíte, tak potenciální huličské soundstémy jsou zužované celou řadou fatálních problémů. Je třeba konstatovat, že zelený čaj prostě opravdu není taneční droga - přiznejme si to na rovinu. Na druhou stranu daný specialista Š. strávil na zmíněné akci i beze zmíněného stanu tři dny a dvě noci - na prokraji smrti mrazem, na pokraji smrti deštěm, na pokraji smrti předávkováním konopnými produkty. Takový výkon je třeba ocenit - není již mezi námi mnoho takových, kteří něco podobného vydrží (a mezi námi blogery: já mezi "nás takové" nepatřil nikdy :-)

Druhé dojmy: zažili jste někdy víkendové lyžaře, kteří v zimě dorazili na hory jako na potvoru uprostřed mlhy, deště nebo husté vánice - ale stejně si to chtějí užít, když už jednou dali ty peníze za benzín ? Tak přesně takhle nějak vypadal letošní Czarotek v sobotu večer. Tma, déšť, stroboskopy, hřmění techna. Teplota venku okolo nuly. Celkový dojem: něco mezi projekcí filmu o třetí světové válce v drive-in kině, a mezi... já nevím čím. Natáčením takového filmu ? Je to jistě masochismus - ale v kontextu naší kultury nikoliv nepochopitelný. Freeteknaři jsou prostě podivná rozmixovaná směsice fotbalových fanoušků, sjezdových lyžařů, víkendových výletníků, trampů a plážových povalečů. Představte si všechny tyhle aktivity současně, a uděláte si lepší představu o čem to je.

Třetí a další dojmy: již zmiňovaný guru Š. se nechává (zřejmě v naději, že romrzne) dobrovolně předávkovat čerstvým zeleným čajem Gunpowder z hypermarketu, podávaným v dodávce zcela zbytečně přecpané nepotřebnými krámy. Kromě opravdu silné stimulace tělesných i duševních schopností je vedlejším výsledkem předávkování přírodním teinem i velmi rychlé a bolestivé vystřízlivění: koukáme na hradby reprobeden a stroboskopů (v noci vypadají daleko hrozivněji a odlidštěněji, než ve dne), a filosofujeme: "To všechno se financuje z prodeje drog, tohleto. Z čeho jiného by to ty lidi platili ?". V ten moment náš optimismus pro D.I.Y kulturu klesá někam k bodu mrazu, stejně jako teplota okolního vzduchu.

Soundsystém Strahov [www.strahov.org] překvapí každý rok - ale tentokrát překvapil snad nejvíce. Poznat ho šlo jenom podle charakteristické lomené stříšky nad pódiem - jinak se (za poslední dva roky od doby kdy jsem ho naposled na nějaké velké kalbě viděl) změnilo snad všechno: nebo ne změnilo, ale zprofesionalizovalo. Strahov vždycky jakoby vedl před ostatními tuzemskými freetekno soundsystémy minimálně o rok o dva - a tento náskok si zjevně hodlá udržet. Přitom to nemusí být nutně o penězích: je to spíš o soustavném porušování dogmat zbytku freetekno komunity: jestliže free soundsystémy DJe spíše schovávají (ovšem naopak junge/d'n'b systémy se s nimi netají), tak Strahov provokativně postaví DJe na stage, jako na komerčních technoakcích. Jestliže ostatní systémy dávají přednost dogmatickému hard-teku, tak strahovští Djs přimíchají občas i tranceové, psytrancové nebo možná acidové zvuky. Celé to v noci vypadalo neskutečně profesionálně, monstrózně a futuristicky - s přihlédnutím k tomu, že v 21. století se pojmy "futurismus" a "retro" začínají lehce překrývat. Skvělý zvuk, skvělé DJ sety, skvělé projekce, skvělá světla. Ale co je nejpozoruhodnější - ráno zjistíte, že tohoto dojmu bylo dosaženo zcela minimalistickými prostředky: Strahov nemá víc (a méně otlučených) reprobeden, víc světel, víc projekčních pláten, víc čehokoliv. Ani lešení se světelnými děly nepůsobí profesionálněji než u ostatních systémů. Celý noční dojem byl postavený jenom na tom, že zaujaly projekce, zaujala hudba, zaujalo celkové aranžmá. Po akci jsem se od zasvěcenců dozvěděl, že část zvuku byla zapůjčena od nějakého německého soundsystému. Velmi příznačné, pro party v bývalých Sudetech. Překvapivá byla ovšem taky absence většího davu před bednami později přes den, za světla. Čím to asi bude ? Každopádně: soundsystém Strahov je něčím jako "exportním artiklem" freetekno scény - pokud by si ho nějaký komerční festival (typu Love planet) pozval jako kompletní alternativní technostage, tak si tím rozhodně ostudu neudělá. Na druhou stranu: otázka je, kdo by něco takového vlastně mohl chtít, aby se stalo... jinak Strahov je sympatický i snahou nechat na svém pódiu vystupovat i živé hudební projekty (bohužel, ty vystoupiy až v neděli večer, kdy už naše výprava vyklidila scénu) Dříve zmiňovaná DIY stage na MMM 2006 má ostatně předběžně slíbené zapůjčení části strahovského aparátu - uvidíme, jestli to vyjde.

Noční fotka výtvoru strahovských megalomanů z neznámých důvodů chybí

Takovýmto vozidlem jezdí na akci jenom zewlové. Skuteční technaři mají buď Karosu, nebo obytnou dodávku sice vysloužilou, ale zato s náhonem 4x4. Nicméně postmaterialistická střední třída si nehodlá koupit nové auto dřív, dokud nebude k dispozici model hybridně poháněný kombinovaně propan-butanem, solární energií a veverkami šlapajícími v kleci, který alespoň po Praze bude jezdit na elektřinu a na střeše bude mít vlastní zahrádku, na které se bude přes léto pěstovat nepokrytě netechnické konopí. Pure Vegetarian Tigers of Astral Liberation jsou specialisté na vize, nicméně implementace těch vizí zatím vázne někde u plnění usnesení MCMLXXV sjezdu KSČ. Doufám ale, že ty technaře, které jsme nezabili smíchy, jsme posílili.

Druhý den: světlo je celkově o poznání optimističtější než tma. Ráno se mraky roztrhaly a vyšlo slunce. Hradby reprobeden za světla a bez strboskopů vypadají skutečně jako Do It Yourself artefakty. Jestli TOHLE je financované z prodeje drog, tak to ty drogy teda fakt asi moc nevynášejí... a zasloužilo by si to celé nějaký lepší business plan, marketingovou strategii, produkční manažery, profesionální mafiány, průzkum trhu... a tak vůbec všelijak znáteto. Možná by pomohl i 24h helpdesk. Kromě spousty psů (jednoho z nich i v mikině) se mezi reprobednami motají i minimálně tři růné malé děti. Jedna malá holčička se přetahuje s technaři o (jejich) frisbee. Mezi dostupné turistické cíle v Krásnu patří pozoruhudná kamenná rozhledna na blízkém kopci vybavená netradičním stupňovitě-spirálovitým po obvodu schodištěm - ve stylu, kterým bývá obvykle vyobrazována babylonská věž. Nahoře je spousta znuděných zewlujících technařů, a krásný výhled (a doslech) na louku se systémy.

Výhled na druhou stranu. Jsme příliš drsní na to, abychom na takováto místa jezdili bez předstírání, jak jsme hrozně drsní. Ještě bychom taky třeba na téhle rozhledně mohli místo technařů potkat rodiny našich vrstevníků s malými dětmi...

Technaři s malými dětmi. Mě v tomhle věku brali rodiče s sebou na hory a učili mě tam lyžovat.

Zpětná vazba: je zvláštní mít přes mobil přístup k aktuálnímu zpravodajství ze zcela všední a rutinní motoristicko-turisticko-sportovně-společensky-kulturní akce, které se sami zároveň účastníte. Jsem zvyklý být alternativa - a alternativa je všechno to, o čem média nemluví. Dozvídáme se přes mobil, že "technaři si na akci sami vaří" (v našem případě kvůli značné zimě tato varianta padla) a pak také, že "technaři zajíždějí na oběd do okolních vesnic" (v našem případě pravdivé).

Srovnání: akce snese srovnání s čímkoliv. Na lyžích se ničí příroda jaksi dlouhodoběji, vleky jsou každý rok na stejném místě a kácí se kvůli nim lesy. Nicméně nedělají takový kravál a řada technařů pálila pro zahřátí zelené větve z nedalekého lesa - žádné soušky. Jasně, nemůžou za to. Akce byla na místě, které šlo pronajmut, a v tom lese vedle prostě žádné soušky nebyly a na Beltane se prostě pálí ohně. Ale měl jsem z toho trochu depku. Na motosrazech se (prý) víc chlastá a bývá tam (prý) striptýz. Na anarchistickém srazu by nevlála česká vlajka, jako nad jedním z technařských ležení na letošním Czaroteku. Na fotbalovém nebo hokejovém utkání by těch českých vlajek vlálo více. Na průměrném rockovém festivalu by bylo více bláta, více podivných zjevů, více odpadků, více kelímků od piva, větší rámus. Ale čistší toi-toiky. Drsní rockeři a metaláci mají sebevědomí postavené na svém tetování a účesu. Na festivalu typu Love planet byl krásný čistý posekaný trávník, více jídla a chlastu (dražšího). Více návštěvníků, větší dav. Kolektivní nevědomí davu je návykové. A plot. Hnusný, překážející dvojitý plot, který všichni kdo chtěli dorazit do přilehlého stanového městečka museli obcházet přes pole. Festivaly typu Love planet jsou o respektu k drahým umělcům-hvězdám a jejich práci, a o pohrdání návštěvníkem a divákem. Návštěvníci takových akcí jako Love Planet mají sebevědomí postavené na drahém autě, ve kterém přijeli, a na výši vstupného, které si mohli dovolit zaplatit. A na tom, že jsou na akci, na které jsou kromě nich i všichni ... všichni co jsou jako oni. Já tam byl taky. Ale povšimli jsme si ve svém sebeuspokojení toho, že na té akci především děláme křoví hvězdám, které si za naše peníze udělaly opravdu pěkný mejdan ? A my neumíme zařídit nic jiného, než tam stát a očumovat je ? Neměly by nám ale spíš ty hvězdy platit za to, že tleskáme jejich exhibicím ? Protože bychom samozřejmě velmi rádi exhibovali místo nich.. alespoň někteří. Na party v Krásně jsem za celou dobu nikomu nezatleskal. Ostatně - ani na žádné jiné taneční párty. Stejně jako netleskám výkonům snowboardistů, kteří mě na sjezdovce předjíždějí. Chci to od nich odkoukat, chci je dohnat. K čemu se chci dobrat je to, že tohle je jiná hra. Je to hra lidí odchovaných televizí a počítačovými hrami: lidí, kteří se buď nenaučili uměleckým výkonům tleskat, nebo to dělat nechtějí. Ale přesto mají potřebu cosi jako kulturu nějakým způsobem vytvářet i konzumovat. Věřím, že platí heslo music is the only drug. Věřím, že primárně se na tyhle akce lidé jezdí nechat zhypnotizovat elektronickou hudbou a tancem pod hvězdami. Věřím, že i když se na těchle akcích nepochybně hulí, chlastá, tripuje i smaží, tak že to tam ty lidi prostě dělají proto, že takové věci někdy dělají a dělají je i jinde, a že je v daleko větší míře dělají lidé, kterým je nějaké techno ukradené. Asi to není zásadní podstata těhle akcí - spíš vedlejší efekt. Průnik alternativních realit. Relativita vnímání. Těm ostatním se třeba zase jevíme my umírněnější jako nebezpečné asociální zjevy. Víme, co se děje, když MY spíme ? A nebo jinak. Hypnotické rytmy mají sílu provést kmen mezi alternativními realitami i bez pomoci drog. Lidé si sami zjistí, co jim drogy mohou dát a co jim za to chtějí vzít. Lidé si sami zjistí, že na akcích na kterých se méně chlastá dojde s menší pravděpodobností k násilným událostem. I have seen the future - akce tohohle typu jsou budoucnost, bude jich více, a budou různé. Nejsem žádný velký technař - jsem rocker, a chci svůj dav upírající zrak na pódium, je to marné. Paradoxně více lidí zjevně zajímá, jak umím psát texty, místo jak hraju na elektrickou kytaru - to je prostě zákon nabídky a poptávky, s tím nic nenadělám. Ale myslím si, že toho lze podniknout a prožít ještě spousta nového, co ještě nebylo prožito a podniknuto - a že to není jenom o penězích, drogách, marketingu, konexích, a schopnosti manipulovat ostatními. Mejdany bez vstupného se stanou pravidlem, protože lidé se umí pobavit sami, a nepotřebují profesionální baviče. Vstupné bude dobrovolné, nebo se vytvoří cosi jako "festivalová ekonomika" - dojde ke společným pronájmům pozemků, které budou fungovat na základě nedoformovaných mikroekonomických pravidel, ne na základě monopolu a neměných tradic. Více dalších hudebních a uměleckých festivalů nutně směřuje k tomu, že se zbaví svazujících plotů i svazujících sponzorů. Neptejte se mě, jak to přesně bude vypadat. Nejsem komunista (ani nebolševického typu), a nevěřím, že lidé budou někdy ochotni pracovat zadarmo. Práce je všechno, co nás nebaví. Lidé ale budou vždycky ochotni bavit se zadarmo, budou chtít svoje kmenové rituály - a ekonomika postavená na tom, že se lidé radši nechají pobavit za peníze, než aby se bavili sami, je odsouzená k zániku. Kultura je protikladem ekonomiky, a lidi prchají mezi světem ekonomiky a světem kultury, sem a tam, a jen někteří se v tom naučí chodit. Ale třeba je všechno ještě jinak, a elektronická hudba je skutečně konec kultury: třeba je to přímé programování našeho nevědomí, našich neuronů a mozků, import nové virtuální reality přímo ve strojovém kódu, zavádění počítačem generovaného programu pro lidský mozek... do našich mozků. Co od nás stroje budou chtít, pokud skutečně získají vládu nad světem ? Ovládá ještě někdo dneska stroje, nebo už stroje ovládly nás ?

Skalní technaři-pohodáři vytahují na plochu letiště v Krásně křesla a pohovky (nejspíš vyhrabané na skládkách nebo zděděné po babičkách). Krásné nedělní odpoledne, roštěnky konečně v tričkách, uvolněná atmosféra po předčasném odjezdu poloviny systémů - to vše láká k tomu, abychom na teku zůstali ještě další noc. Přestávám neustále paranoidně hodnotit, na které droze asi tak kdo frčí (ostatně je to až tak podstatné ? hlavně, aby všichni včas posbírali různé kousky svých duší a dovezli je v pořádku zpátky domů...) a konečně si bez předsudků užívám pohled na vcelku atraktivní taneční kreace některých "odvážnějších školaček". Proč se na to koukat v televizi, když to můžu mít živě ? U jedno ze systémů vidím freetekno live-set na groovebox (nebo to byl sekvencer či sampler ?) Yamaha DS 7100 [google.com] (?? nebo nějaká taková písmena a čísla, nezapsal jsem to nikam... a bylo mě trapné kolegu muzikanta obtěžovat při hře očumováním zblízka...) a nevěřím vlastním očím: já celou dobu myslel, že se to hraje na gramofony! Nic proti DJům - ale tohohle týpka s grooveboxem bych okamžitě bral do kapely jako spoluhráče. Pokud by o to ovšem stál on... Obsluha grooveboxu si navíc na rozdíl od nás rockerů zesílených levnými mikrofony může dovolit ten luxus, že na nástroj hraje vepředu před systémem, mezi tanečníky - protože mu to NEVAZBÍ - a slyší to samé, co oni: žádné odposlechy, žádné pódium, žádné odlidštěné struktury. Měl jsem tohle podezření už dříve: soundsystém není to samé, jako aparát na rockové stage: soundsystém je hudební nástroj sám o sobě. V evolučním zápasu mezi zvukaři (kteří mají svůj honorář jistý vždycky) a muzikanty (kteří jsou dnes zaměnitelní, nahraditelní a tudíž levní) začíná po několika desetiletích docházet ke změně rovnováhy sil. Sound je zatím skoro stejný, jako jsou na něj technaři zvyklí: ale místo dokonalé anonymity a uzavřenosti původního freetekna byla vidět naopak dokonalá otevřenost, dokonalá komunikace s publikem, které na to zíralo s otevřenými ústy. Vážení "profi-zvukaři" (ozvučení hospody za 800-900 na večer, apod.), vážení techno-DJs i tekno-DJs, komerční i nekomerční: za chvíli zjistíte, že jste i vy skončili ve starém železe, stejně jako už předtím my kytaristi, baskytaristi a bubeníci. I have seen the future... a teď jenom čekám, až tahle chytrá krabička bude k dispozici i ve verzi pro Linux :-)

New age neskončil, new age trvá. Jasně, už to není tak vtipné, jako před lety, když tenhle transparent člověk viděl poprvé...

No, být v Krásně takhle krásně celou dobu, mohlo to být opravdu krásné. Jenže zkušenosti s předcházející mrazivou nocí nám neúprosně velely zatroubit k návratu do Prahy: keltský svátek Beltane [en.wikipedia.org] (nebo také Beltain... ano, naše české "čarodějnice" jsou opravdu keltského původu: na daleko úspěšněji pokřtěné a později úspěšněji re-katolizované Moravě je téměř neznají...) prostě soundsystém Pure Vegetarian Tigers of Astral Liberation protentokrát oslavil tvrdým zimním spánkem...

Končím. TečkaCZ bude nadále psát o zajímavých knihách, filmech, vědeckých objevech a o programování (hlavně pod Linuxem). A o cestování. Trochu i o politice. Budu marně hledat další přispěvatele, aby to nebl blog, ale e-zine. Freetekno byla jenom taková malá odbočka stranou.

Nápověda: ve vlastním zájmu uvádějte u komentářů pouze funkční a dostupnou e-mailovou adresu. Přezdívku, která je jednou spojená s konkrétní e-mailovou adresou, už nyní nelze bez zásahu administrátora serveru spojit s jinou adresou. Uvedením neplatné e-mailové adresy si v budoucnu znemožníte upload ikonky i možnost použít některé další chystané neanonymní funkce vázané na uvedení platné e-mailové adresy.

POZOR! Tento článek byl naposledy aktualizován před více než dvěma lety!

O Czaroteku, drogové kultuře a roce 2006 pro TečkuCZ