StillKnox a The Prostitutes, klub Delta, 8.3.2005

StillKnox [stillknox.wz.cz] jsou docela milý dívčí bigbeat, méně děsivý, než jejich webové stránky. Zpívá se anglicky, na zpěvačku se dá docela i koukat a dá se to celkem i poslouchat. Stillknox jsou jakási "inverzní kapela" k "mojí" Skřehuli - sestava přesně stejná, akorát vepředu tři holky a jenom za bicíma kluk. Existuje záhadné pravidlo, podle které v běžných sestavách rockových kapel (tzn. bez sboristek, různých virtuosek na exotické nástroje, apod.) mohou působit buď samí muži a maximálně jedna žena, a nebo samé ženy a maximálně jeden muž - a Stillknox (i Skřehule) toto pravidlo evidentně raději dodržují, než aby riskovaly rychlý rozpad. Každopádně: StillKnox docela dobrá zábava - jenom mě trochu zaskočil pocit, že jsem součást publika tvořeného většinou samými zachovalými třicátníky - muži. Nejsem na to zvyklý. Každopádně StillKnox jsou sladké, a Go, tak everything, I want you to! od The Hole (?) se mi vždycky hodně líbilo, a naživo je to ještě lepší.

The Prositutes [freemusic.cz] mě trochu překvapili - očekával jsem druhou dívčí kapelu (když je to MDŽ), ale jsou to ostřílení hoši, kteří jsou podle (v den koncertu aktuálního) programu Klubu Delta nominováni na objev roku časopisem Filter a TV Óčko za rok 2005. No, už bylo na čase, kdo měl pořád snášet ty mediální exhibice Sunshine. Dle svého záznamu na freemusic hrajou punk-rock; no, tedy, k punk-rocku to má asi tak daleko, jako Skřehule k grind-core nebo k trash-metalu, ale to nevadí :-) Co vadí více je, že na freemusic.cz není ke stažení ani jedna MP3. Inu, objev roku. Czech-pop (po vzoru brit-pop) je tady, nic ho nemůže zastavit, a když si uvědomíte, kolik tun extáze v předchozích letech souhrně zkonzumovala česká mládež na různých zcela legálních klubových technoparites (netahejte do toho Czechtek, proboha!), tak vás nejnovější hudební trendy nemohou zaskočit. Jak zaznělo během vystoupení The Prostitutes: neberte drogy, pokud nevíte od koho pocházejí, nebo pokud jich není dost pro všechny. Je to svižné, tříakordové, má to kytaru i klávesy, zní to trochu jako gotický punk... a jsou to PARCHANTI, a to že mě takhle dostali (na parket se kromě zachovalých třicátníků civějících na Stillknox zmátořila i spousta ještě daleko zachovalejších roštěnek... protože opravdu bylo na co tancovat), to jim jen tak neodpustím. Zpěvák je anglický ex-pat žijící v Praze, takže na rozdíl od různých tuzemských svahilců zpívá opravdu anglicky; zbytek kapely jsou dle občasných keců tuzemci, a naštěstí nezpívají, ale jenom odvádí dobrou muzikantskou práci (inu, prostitutky).

The Prostitutes jsou neskuteční parchanti a tohle by se jim FAKT tolerovat nemělo. Zpěvák nastoupil na pódium v kalhotech i košili stejného střihu i barvy, v jaké jsem byl dnes v práci (s tím, že po práci občas, asi tak JEDNOU ZA TŘI ROKY, zajdu třeba i někam do hospody nebo na bigbeat). (Co si mám co takovýhle věcí všímat, sakra, KURVA jsem chlap, ne ?). Než jsem si stačil začít lámat hlavu paranoidními konspiračními teoriemi o spiknutí proti mé osobě, tak se ukázalo, že kytarista hraje na přesně stejné kombo Fender DeVille, na které se mi už asi tak rok nedaří našetřit potřebných třicet litrů (možná hrál i na ten samý exemplář, který jsem na Jungmáňáku už minimálně dvakrát skropil svými slinami). Parchanti! Podvodníci! Takhle sosat energii z chudinek předskokanek, a ani jim nepůjčit to božské kombo (realizované na principu stroje času teleportujícího každý jednotlivý bit vysamplovaného kytarového zvuku někam na začátek 60. let a v reálném čase hned zase zpátky), to bylo fakt nestoudné. Nic na tom nemůže změnit skutečnost, že při příležitosti MDŽ později rozdávali z pódia květiny přítomným slavícím ženám (asi včetně členek StillKbnox, odhaduju). A také zvukař k nim byl také co do hlasitosti podstatně blahosklonější, než k předkapele (to je ovšem bohužel železné pravidlo rock'n'rollu, se kterým nejde nic dělat).

The Prostitutes jsou opravdu dobří v tom co dělají (a já popravdě nevím a ani nechci vědět, co doopravdy dělají), a pokud se také chcete zmítat do technorytmu hraného živým bubeníkem za sugestivního zpěvu She's dead! She's dead! (a to hned 2x - podobně jako Skřehule, ani The Prostitutes si zatím nemohou dovolit hrát jako přídavek něco, co by předtím neodehráli i v rámci svého hlavního setu), vrátit se krátce do svých x-nácti (podle toho v kolik jste začali chodit na rockové koncerty), a následně zažít cestou domů pocit hlubokého ponížení, typu ZA CO ? PROČ ZROVNA JÁ ? PROČ TAKHLE ?, tak na The Prostitutes rozhodně zajděte - zaručuju vám, že dostanete na prdel (pokud je ovšem zrovna tohle to, co byste od prostitutek v koutku své perverzní duše očekávali, pokud byste od nich teda něco vůbec očekávali, což nechci nikomu podsouvat). Pocit toho nečekaného převálcování překvapivě dobrou muzikou jsem zažil už jednou: vloni na jaře (?) na koncertě Sunshine v Roxy. Nebylo to tak dobré jako tohle, i když zase hráli pro víc lidí... přesto je nemám od té doby rád. U The Prostitutes jsem si ale už naprosto jistý, že je NENÁVIDÍM :-) Co mě naopak fascinuje, je stálá kvalita klubu Delta, který ačkoliv je v totální prdeli světa, tak dokáže nejen docela často přilákat tak-akorát lidí, aby v sále někdo byl - ale navíc ještě s pomocí té hrstky přítomných dokáže vytvořit skutečně výbornou atmosféru - lepší, než na řadě míst, kde se vyskytuje i spousta lidí, co vlastně ani nevědí proč tam jsou. (což možná souvisí i s tím, že tam opravdu není kam utéct... ale když vám The Prostitutes jako první píseň zahrají Take me away from this place, tak nějak není co řešit...). Za tu půl hoďku v socce navíc oproti jiným destinacím v Praze to určitě stojí.

Každopádně: neberte drogy, pokud nevíte od koho pocházejí, nebo pokud jich není dost pro všechny. Já měl na tom koncertě jedno pivo, měl jsem ho u baru na Deltě, a počítám, že ho bylo dost pro všechny. Co v sobě (dnes večer, nebo někdy předtím) měli The Prostitutes, to naštěstí nevím (no, nechci tady dělat dvojsmyslné narážky)... a ani to popravdě nechci vědět. Každopádně jsou to neuvěřitelný parchanti a HRAJOU FAKT DOBŘE.

My hrajeme v sobotu 11.3. na Baráčnícké rychtě s Vodou Od Párků. Je to na Malé Straně (tedy ne na pánských pisoárech, ale kousek doleva od Nerudovy ulice), kde sice je kam prchnout.. ale prosím koukejte na nás taky nějak dorazit, abych se z dnešního zážitku trochu vyléčil - potřebujeme ještě provést hodně pokusů na lidech, abychom přišli na to, jak se TO dělá, aby to bylo TOHLE :-)