V Polsku přišla žena s vědomím lékařů po porodu o zrak

Polka po porodu přišla o zrak, žaluje stát [zpravy.idnes.cz]

Takže takhle v praxi dopadá náboženský fundamentalismus. Ne náhodou ho v Evropě (stejně jako na Blízkém východě) nejvíce odnášejí méně privilegované skupiny obyvatelstva. Například ženy.

Nejsem žádný nadšenec stoupenec potratů - pokládám je za krajní řešení extrémních situací, ne za běžný zákrok. Samozřejmě: nevím, z jakého důvodu matka dvou dětí, která o nebezpečí zřejmě něco už tušila, podcenila otázku antikoncepce. Nevím ani, jak je to s dostupností antikoncepce v Polsku - zakázaná tam sice není, ale ortodoxní katolíci by ji nepochybně nejraději zakázanou (nebo alespoň rozumně utajenou a nedostupnou) určitě viděli. Nevím jak to přesně funguje v Irsku: kdysi tam byl skandál, kdy se snažili ženě těhotné v důsledku znásilnění bránit vycestovat (protože celkem rozumě předpokládali, že cestuje do ciziny podstoupit interrupci). Dnes je Irsko součástě Evropské Unie, ve které (doufejme) nesmí být svoboda pohybu omezována.

Fotografie slepé bohyně spravedlnosti, kterou jako doprovod k článku zvolil server iDnes, celé téma vystihuje s hrozivou dokonalostí.

Někde úplně na druhém konci vesmíru se nachází případ mladé slovenské dívky, která před několika lety zcela zbytečně zahynula při (pravděpodobně zcela zbytečné) operativním zvětšování prsou. Chtěl jsem o ní tehdy psát na TečkuCZ článek, ale nějak to vyšumělo již dříve a já na ten článek nemohl najít žádný odkaz.

Jistě: v obou případech jde o jakési "autohavárie", neplánovaná selhání. V prvním případě jde o autohavárii katolické etiky, v druhém případě o autohavárii reklamního a lifestylového průmyslu. Muži, kteří dané absolutní etické (v případě potratů) a nebo naopak absolutní estetické (v případě zvětšování prsou) normy definovali jenom jaksi pozapoměli, že celá záležitost může zajít tak daleko. A nejspíš ani dnes se příliš nevzrušují, protože jim přijde, že jejich základní postoje jsou správné, a že kvůli jakýmsi obskurním vyjímkám, odchylkám od normálního stavu se není potřeba nějak vzrušovat...

Ve skutečnosti nevěřím, že fanatičtí odpůrci potratů by ve skutečnosti nepočítali s tím, že reálně na zdraví ohrožená nebo znásilněná žena by nevyhledala ilegální interrupci. Oni ale zkrátka chtějí být ti mravní - ti, kteří chtějí jasně ukázat, že oni se distancují, oni s tím nesouhlasí.

Můžu pochopit nejrůznější mravní dilemata související s interrupcí - například dilema věřícího lékaře, který ma interrupci provést. Je to jistě složité rozhodování, a je pochopitelné, že někteří lékaři prostě takovou specializaci odmítnou, a někteří ne. To je přirorezené a lidské.

Co je ale nepřirozené a nepochopitelné, to je sebejistota zákonodárců a mravokárců, kteří se cítí povoláni rozhodovat o životě a zdraví v situacích, ve kterých se oni sami nemůžou nikdy ocitnout. Katolický mravní absolutismus je životu nebezpečný, a ve svém důsledku nemravný. Společnost tvořená lidmí, kteří se narodili jenom na základě zákazu potratu, a ne na základě svobodného rozhodnutí a vůle matky, nemůže být ve skutečnosti funkční, nemůžou v ní existovat zdravé vztahy dětí k rodičům - je to svého druhu existenciální vězení. Nejméně legální i ilegálních potratů je přitom prováděno v Nizozemí, kde přitom neexistují žádná zákoná omezení.

Jisté je jedno: feministky mají velmi často pravdu, a mají ji pravděpodobně nejen v případě takovýchto extrémních, hraničních témat, u kterách jde o otázku života a smrti - ale mají ji nejspíš i v řadě nejrůznějších každodeních "malých témat". Je obrovská škoda, že často odmítají prostor, který jim pro šíření jejich názorů nabízejí nejrůznější alternativní média, a že jejich názory oscilují někde mezi důkladným utajením a zkreslenou, posměšnou či přinejmenším senzacechtivou prezentací v mainstreamových médiích...