Návod na cestu po Jižní Indii - část 3: z Hampi do Bangalore

Lonely Planet doporučuje pro prohlídku Hampi jízdní kola, ale je třeba přiznat, že jsme vyměkli, a půjčili si ve dvou malý moped (asi 50 ccm). Je pravda, že trasa do Královkského paláce by asi brzo po ránu na kole ujet šla - ale přes poledne slunce docela pálí, a cestovatelé kteří překonali místní kopečky a 7 km silnice k chrámu Vittala (památka UNESCO) na kole nevypadali zrovna v dobré kondici. Kdo si nechce neekologicky vozit prdel na mopedu, ten může alternativně na kole dojet do oblasti královského paláce a zpět na Hampi Bazaar na kole, a do chrámu Vittala dojít podél řeky pěšky. Vstupné které platí pro obě nejzachovalejší lokality je letos 250 Rs, ale lístek platí jen jeden konkrétní den. Pokud to jako argument pro moped (150 Rs půjčovné, 150 Rs beznín a možná jsme to přehnali) nestačí, tak přidám ještě chrám Maljuvanta Raghunata uprostřed skal a stromů po kterých se prohání opice, který je na menším kopečku stranou, a na kole to zvládnete jen pokud jste opravdu dobré v kondici (a nebo pokud se to nesnažíte stihnout všechno za jeden den.... my dali první den Sule Bazar a asi nejmalebněji umístěný chrám Ačutaraja pěšmo). Celkově je Hampi překrásné místo s několika opravdu pěknými (Mango Tree, kousek na západ od všech zmatků, za banánovníkovou plantáží) nebo výjimečně dobrými a přitom relativně neturisticky levnými (Kaali restaurant: 100% pure vegetarian Rajastani Food) restauracemi. Bydlení pro dva se dá sehnat od 100 Rs za přízemní bez koupelny; my bydleli za 120 Rs s oknem a možností vylézt večer na lavičku na střechu.

Vlakovým nádražím obsluhujícím Hampi je Hospet. Z Hampi do Hospetu a zpět sice jezdí autobus neurčité ceny (snad 10-20 Rs), ale z autobusového na vlakové nádraží bez rikši stejně netrefíte, a přímý odvoz rikšou na nádraží lze usmlouvat oběma směry na již zmiňovaných 80 Rs za dva lidi z bágly. Cesta trvá asi hodinu.

Z Hospetu do Bangalore jede v 14:25 přímý "Hampi Express"... no... přímý... místo nejkratší cestou přes Guntakal se to klikatí přes půl Karnataky. A expres.... tedy, měl jet 10 hodin. Ve skutečnosti uprostřed cesty na asi šest hodin zastavil, protože cestu zablokoval vykolejený vlak (doufám že byl jen nákladní!!!) a když se přičtou ostatní zpoždění (např. před odjezdem) tak jsme ve vlaku strávili snad 18 hodin... jako jediní turisté, protože jsme cestovali na Štědrý večer (který všichni turisté z nějakého důvodu tráví v křesťanské Goa). Zážitek s vykolejeným vlakem se teď jeví jako zábavný ... ale sledovat rozezlený dav indických cestujících různých národností a jazyků, jak vtrhli do budovy náčelníka stanice, a velmi žive s ním gestikulují, diskutují, tlumočí,mávají lístky, dožadují se přistavení náhradního autobusu, apod. - tehdy mě trochu trnnulo. Náhradní autobus(y) se naštěstí nekonaly (vlak byl jen malý... šest nebo sedm vagónů...mohlo v něm být několik stovek lidí... méně než tisíc lidí). Představa kodrcání v přecpaném autobuse nebo naopak noclehu ve vylidněném vlaku stojícím "in the middle of nowhere" a s nejistým odvozem někam jinam nás docela děsila. Ale nakonec všechno dobře dopadlo... i když když se strojvůdce k ránu na rovném úseku trati snažil dohnat zpoždění, tak jsem se docela klepal strachy (s vědomím, jak dopadl vlak před námi.. i když vlastně nevím, doufejme nešlo o havárii velkého rozsahu...)

Bengaluru (Bangalore) je asi nejhezčí indické velkoměsto, které jsem měl možnost vidět (při první cestě před pěti lety a letos jsem viděl z větších měst zatím Dilí, Varánasí, Agru - u té je status velkoměsta možná diskutabilní - a Bombaj. Minimálně ze strany, ze které přijíždí vlak není Bengaluru obklopené žádnými slumy, budovy jsou prosté a pokřivené - ale zděné a čisté. Město nepůsobí pseudozápadním dojmem "západu jak vypadal před půl stoletím", jako Bombaj - působí velice indicky, ale zároveň velice moderně - pokud máte pocit, že je to protimluv, počkejte si na fotky. Oprava děravého batohu před nádražím: 15 Rs, internet jsme kus od autobusového (které je vedle vlakového) nádraží sehnali za 20 Rs a proto se tak vykecávám :-) Docela věřím, že Bengaluru je metropolí indické vědy, techniky a informačních technologií - je to první město, kde se o vás rikšáci nepřetahují, ale jen vám zdvořile nabídnou svoje (ne zrovna laciné) služby, a po odmítnutí dále nesmlouvají. Podobný umírněný přístup jsem zažil zatím jen na letišti v Bombaji. Pokud jsou nějací Indové schopni vypouštět geostacionární družice a měsíční sondy (a oni jsou!), tak jsou to na první pohled Bangalořané - na to vám stačí dvě hodiny v tomhle městě, aby vám to bylo jasné.

V Bengaluru jsou prý pěkné parky a botanická zahrada, a věřím, že může být docela příjemné si tu dát na cestě pauzu - škoda, že jsme v Indii jen na šest týdnů, a máme už koupený lístek na 14:15 (Tippu Express) do zřejmě daleko malebnějšího a "turističtějšího" Maisuru (Mysore). Oproti strašení v Lonely Planetu nebyla rezervace 2. třídy žádný problém, přepážku pro turisty tu mají a ne že nemají, a lístek jsme sehnali pouhé 4 hodiny před odjezdem vlaku. Takže tímto se prozatím loučím, další dokumentace k cestě na jiha zase časem - teď se letíme naobědvat a vyzvednout si baťohy z nádražní úschovny.