Povídání o liberální anarchii - 4.díl: jak je to s paragrafem 261 ...

Jistý přispěvatel pod přezdívkou "X" pod tím článkem kdyby neexistoval, tak bych si ho snad musel vymyslet - ale ne, pokud náhodou netrpím náměsíčnictvím, tak jsem to opravdu nebyl já, uměle si generující další nekonečné zápletky pro svoje oblíbené. Cituji příspěvek:

X 14. listopadu 2005 14:48
mam takovou obavu ze propagaci anarchie je take hlasani nenavisti. (tridni zast) k predstavitelum parlamentni zastupitelske demogracie, ekonomicke elity a nadnarodnich firem. Pokud ja vim tak platí ten § 261 o propagaci nenavisti a zavadnych ideologii. Je dobre ze se uz zakazal neonacismus a zundel, ktereho odsoudi. Je dobre aby byl zakazan komunismus a i anarchismus, jelikoz hasaji tridni zast.

Tedy - i když jsem se operativně vyjdádřil přímo v té diskuzi, tak mě to fakt nedá, a musím se k tomu vyjádřit rovnou na úvodní stránce. Tak především: moje liberální anarchie je daleko více inspirována Stopařovým průvodcem po Galaxii, než Bakuninem, a z diskuze vypadá rovnou. Nejradikálnější výrok, který ode mě může někdo slyšet je, že "zdanění je zločin" - pod tento výrok by se ale určitě podepsla minimálně polovina voličů ODS - pokud by ho ovšem nenapsal liberální anarchista, ale prachobyčejný konzervativec. Co se ale týče opravdové, "přísné" anarchie, tak tam je situace zajímavější, ale obvinění stejně pokládám za zcela nesmyslné. Anarchistům, kteří na rozdíl ode mě od poklidného internetového žvanění přejdou k přímé akci, samozřejmě konflikt s mocí a s represivními silami hrozí - nicméně hrozí jim právě a jenom za ty akce, a ne za myšlenky, které k nim vedou.

Důvod je jednoduchý: i když různí sociálně zaměření anarchisté v zásadě existenci společenských tříd silně prožívají, a hlásají nutnost přechodu k "beztřídní společnosti" (tu ostatně hlásám i já: stačí nám pouze střední třída - a bude vymalováno), tak je jenom stěží je možné obvinit z hlásání "třídní nenávisti".

Jsem toho názoru, že jakýkoliv případný intenzivní odpor vůči představitelům politických a ekonomických elit je čistě individuálním odporem proti konkrétním individuálním osobám v konkrétních funkcích - a pokud vůbec, tak se na něj vztahují ustanovení občanského zákoníku, který dost možná brání lidem v tom nějak intenzivně nenávidět jiného občana. Anarchisté na rozdíl od reálných stalinských komunistů podle mě nerozšiřují tu nenávist plošně na co já vím - rodinné příslušníky těch konkrétních nenáviděných příslušníků elit. Protože se tu ani nehlásá žádné převzetí moci a vznik jiného systému než je ten stávající, tak je taky naprosto nemožné představit si nějaké "prověrky" neposkvrněného třídního původu, diktaturu jedné třídy nad jinou, apod. - je to prostě nesmysl. Na rozdíl od bolševického komunismu, a fašismu/nacismu, což jsou ideologie hlásající převzetí existující moci a následnou diskriminaci či likvidaci jasně definovaných tříd nebo etnik, není absolutně možné § 261 uplatnit na anarchismus, protože anarchismus není vůbec ideologie a neusiluje o převzetí moci.

Propagace případných aktů individuální teroru proti individuálním příslušníkům elit by samozřejmě jistý problém být mohla -.ale mohlo by to spadat spíš pod nějaké "nabádání k trestnému činu", nebo něco takového. Podle mě se ale anarchisté na individuální teror už před nějakou tou stovkou let převážně vykašlali, protože byl spíš kontraproduktivní - stejně ale šlo o poměrně civilizovanou metodu, pokud to srovnáte s takovým nasazením bílého fosforu ve Fallúdži, že ano (pokud je to tedy pravda, a ne virtuální realita, že jo).

Ostatně i Američané se paradoxně při svých vojenských akcí snaží odvolávat na anarchistickou etiku - a snaží se svoje akce prezentovat jako akce v zásadě postavené na principu individuálního teroru vůči jediné konkrétní osobě (Bin Ládin, Saddám Husajn). Otázka ale je, nakolik je to pouze ideologické zdůvodnění, a nakolik jim jde o něco úplně jiného...

U soudobobých anarchistů ovšem stěží může být řeč o nějakém individuálním teroru - daleko spíše už dnes jde o abstraktní nenávist daleko spíše vůči symbolům, než vůči jakýmkoliv osobám. Jde do jisté míry i o odkaz na obrazoborecká hnutí - která v historii rozhodně "modernímu" anarchismu přecházela o stovky let, a která například stojí i u zrodu moderního kapitalismu (protestantská obrazoborecká hnutí v Anglii, Nizozemí a Německu 17. a 18.století...).

Je docela zajímavé téma, zda by se stát odhodlal paragraf § 261 použít i v případě šíření nenávisti vůči symbolům - kterou samozřejmě pokládám za zcela legitimní. Žádný symbol si nemůže být jist dnem ani hodinou, kdy bude znesvěcen, zneuctěn, zohaven, zprzněn ! (Pokud vám to vadí, poradím vám jediné - dejte si pozor, abyste se náhodou nestali symbolem sami. Není to zas až tak těžké - a vrozené to není zcela určitě...).

K tématu viz např. nedávný incident [zpravy.idnes.cz] okolo serveru Kartinky - a reakci Kartinek na tuto kritiku (odkazy pochází z kamo.ubal.to).

Zde jde o čirou manipulaci se symboly a boření jejich významů, které už není ani šířením nenávisti, ale spíš čistým černým humorem. Zatímco aforismy jako Vyhulení^TM (registrovaná obchodní známka TečkyCZ) nebo Vyholení jsou v zásadě předvítelné reakce okolí, se kterými původní marketingová kampaň kalkuluje ve svých plánech, a které víceméně přiznávají, že jejich autoři víceméně drží prst v konečníku doby ve které žijí, tak dílo Vyhubení zcela boří jakékoliv hranice a je spíš čímsi jako pornografií v kategorii humoru, snahou o přímé fyziologické ovládnutí bránice, nejlépe bez jakéhokoliv kontaktu s šedou kůrou mozkovou, kdy samotný akt smíchu už nepůsobí smějícímu se subjektu jakékoliv potěšení, ale je spíše automatickým pavlovovským reflexem, při kterém se smějeme, protože nám není lze činiti jakkoliv jinak... toto není šíření nenávisti vůči jakékoliv skupině obyvatelstva, není to zpochybňování holocaustu... je to spíš jedna z možných podob experimentů s blasfemií ...v době, kdy se už všeobecně zjistilo, že Bůh obvykle zvysoka kašle na to, jestli Ji někdo zesměšňuje nebo znevažuje... fakt je, že na kartínkách si asi každý najde to svoje .. a občas vlastně na tu fascinaci smrtí i na chvíli pozapomenou...

Obávám se, že rozdíl mezi anarchismem a přístupem serveru kartinki je hlavně v tom, že anarchismus sám sebe bere většinou příliš vážně, tragicky a světodějně, než aby šel cestou totálního znesvěcení... ubírá se sice pravda cestou močení na zeď kostela(či synagogy) - ale je to spíš takové očůrávání zvenčí, než ochcávání zevnitř....