Anarchisté o skautingu...

Tedy - že Jižní Afrika představuje jeden z nejtemnějších aspektů bývalého Britského impéria, to se vědělo už dávno. Že koncentrační tábory vymyslely Britové, a že nacisté provedli jen jejich "upgrade" na tábory vyhlazovací, to se taky víceméně vědělo. Že pionýři, skautové, hitlerjugend - a já nevím kdo všechno ještě - jsou v podstatě projevem jakési v lidské kultuře všudypřítomné snahy o vytváření paramilitárních struktur mezi mládeží, to je taky v podstatě obecně známé. V tomhle srovnání ještě relativně značně boduje samorostlý český tramping - kterého lze považovat za evolučního předchůdce tak nesmírně rozdílných aktivit, jako je na jedné straně okopávání květinových a zeleninových záhonků na usedlých středostavovských chatkách v oblasti na jih od Prahy, a na druhé pak víkendové zájezdy technařů za hradbami reprobeden (nebo taky třeba speciální masové maškarní akce nadšenců kteří se oblékají do historických kostýmů a rekonstruují v nich různé historické bitvy... těžko říct, který z těchto jevů průměrného stárnoucího rebela konsternuje při běžné procházce v lese více... :-)

Nicméně zpět k "vlkovi, který nikdy nespí" - alias k hyeně :-) Dovedu si představit, že existují rodiče, kteří se vzhledem k poměrně neoddiskutovalnému komunistickému dědictví Pionýra (i když dnes jde už o zcela apolitickou organizaci) rozhodnou dát děti raději do Junáka (=skauti) - no, pro ně bude ten Slačálkův článek na webu ČSAF jistě zajímavé čtení...

Nezbývá než dodat, že existuje cosi, jako "letní anarchistické tábory" - a že opravdu nejde o snižování věkové hranice, kdy by děti místo do lesa měly chodit na punkové koncerty do hospod, nebo (nedej bože!) sice do lesa, ale zato na techno. Překvapuje mi, že web ČSAF tuhle originální aktivitu v souvislosti s kritikou skautingu nezmínil (no - možná je to proto, že by asi bylo lepší, kdyby se o ni hned zpočátku nezajímalo nějaké protiextremistcké oddělení, nebo něco takového...). Mě přijde zcela přirozené, že v 21.století zodpovědní rodiče budou posílat svoje děti v létě sice pod stan, do lesa, a k vodě... ale že si budou trochu hlídat, aby tam ty děti nikdo nenavlékl do uniforem a nezačal jim do hlavy nalévat nějakou autoritářskou propagandu.

Obligátní poznámka nezbytná v postkomunistické éře: poměrně zásadní rozdíl, spočívající v tom, že nebýt za komunismu v Pionýru znamenalo riskovat černé puntíky v kádrovém hodnocení a tím i v celé kariéře, zatímco dneska je členství dětí v Junáku nebo v čemkoliv jiném v podstatě všem ukradené, je mi samozřejmě jasný. Nicméně dekonstrukce oblíbených mýtů o neposkrvněnosti evropské demokracie začátku 20.století (před 1. světovou válkou) je rozhodně zajímavá....