Registrované partnerství jinak

K sepsání toho článku mě dovedl nečekaný obrat diskuze s čtenáři TečkyCZ pod mým článkem srovnávajícím půvaby čínského státního a amerického privátního kosmického výzkumu. Diskuze se poněkud překvapivě stočila k tématům jako je homofobie a sociální konzervativismus, v důsledku čehož jsem začal zase pomýšlet na dokončení své už léta připravované eseje na téma definice liberálního anarchismu, který bych rád ustavil jako plnohodnotný filosofický a politologicko-analytický (spíše než politicky aktivistický) myšlenkový směr, který by se na jedné straně poměrně jasně odlišoval od klasických odrůd anarchismu jako je sociální anarchismus, anarchosyndikalismus, anarchokomunismus, anarchoterorismus, anarchopacifismus, trockismus, apod. - ale na druhé straně by se ostře distancoval nebo alespoň odlišoval od pravicového čistě ekonomizujícího liberalismu a korporátního neoliberalizmu, amerického militantního libertariánství, proti liberálně-konzervativní pravici, apod. Nicméně konstrukce myšlenek liberální anarchie ve směru, který bude dostatečně srozumitelný a zároveň neprůstřelný, není vůbec jednoduché, takže prozatím budu publikovat pouze jednotlivé dílčí teze.

Už jsem nazačil, že tenhle článek bude představovat slohovou práci na téma "registrované partnerství dvou a více osob libovolného pohlaví" - a to nejlépe s decentralizovaným systémem registrátorů. Důvodem k jeho vzniku je polemika s požadavkem gayů a lesbiček na přijetí zákona, který by zaváděl institut centralizovaného registrovaného partnerství osob stejného pohlaví, zrovnoprávněného se stávající centralizovanou institucí manželství a rodiny. Tyto požadavky zatím bojkotují zejména zavrženíhodní sociální konzervativci (např. lidovci), což je samo o sobě dostatečným důvodem pro to, aby řada volnomyšlenkářů a liberálů byla automaticky pro - nicméně já bych se na celé téma podíval raději trochu zeširoka.

Bod číslo jedna, který mě automaticky napadá, je vzájemné uznání diskriminovaných menšin. Současné snahy homosexuálů mě připadají spíš jako snaha nastoupit do rozjetého vlaku většinové společnosti, a vyjmnout svoje vlastní specifické menšinové téma z okruhu ostatních menšinových témat. Jako první na ráně se mi jeví legalizace konopí a ostatních měkkých drog (jinými slovy: legalizace možnosti uspořádat pořádný mejdan bez nutnosti nadměrné konzumace tvrdého alkoholu, což je naopak cesta jak pořádá mejdany většinová společnost). Jako oficiální názor Občanského Sdružení za Legální Konopí [legalizace.cz] se mi tento postoj prosadit nepodařilo - nicméně já to jasně vidím takto: pokud se mluvčí gayů a lesbiček odváží postavit za legalizaci konopí, což je pro změnu můj soukromý menšinový problém, tak já nemám nejmenší problém postavit se za jejich registrované partnerství - jsem ochoten jít demonstrovat třeba před katedrálu svatého Víta, když to bude nezbytně nutné. Ale pokud jim je ukradené, že nelze legálně provozovat kluby, ve kterých by si bylo možné na baru koupit jointa stejně snadno, jako si dneska kdokoliv může koupit panáka nebo krabičku cigaret, tak mě bohužel asi budou programově ukradené zase problémy jejich...

Bod číslo dva je do značné míry alternativou bodu číslo jedna, a spočívá v obhajově práv polygamních manželství a obecně nejrůznějších experimentálních intimně-partnerských formací reálného světa. Proč nezavést rovnou institut registrovaného partnerství dvou a více osob libovolného pohlaví ? S tím, že jednotliví autorizovaní registrátoři (např. katolická církev, jiné křesťanské církve, gay iniciativa, české islámské bratrstvo - pokud něco takového existuje, BDSM aktivisté, obecní úřady, "občanský manželský registrátor" a co já vím kdo ještě) by už si sami přijali interní směrnice, jaké konkétně pohlaví a počet partnerů preferují, zda umožňují rozvod, nebo prosazují v rámci své komunity princip "jednou a dost", apod. Autorizovaný registrátor by zřejmě musel splňovat určité náležitosti - určitě třeba zpřístupnění svých matrik obecním a obvodním úřadům, a obecně určitá míra transparence - a kromě toho by dnešní financemi extrémně posedlá společnost určitě neopomenula odvádění poplatků z každého sňatku. Vzniknout by také pravděpodobně musela určitá "meziregistrátorská komise" zabývající se problematikou rozvodů - tak např. někteří křesťanští registrátoři parnerů by si navzájem rozvody zřejmě uznávali, a jiní zase ne, apod.

Registrované partnerství dvou a více osob by v sobě geniálně zahrnovalo i institut tradiční rodiny (co jiného je rodina s dětmí, než parnerství tří a více osob, a to navíc s asymetrickými právy jednotlivých parnerů ?), ale zároveň by představovalo i dobrou infrastrukturu pro imigraci např. polygamních muslimských rodin.

Zajímalo by mě, co si o tomhle nápadu myslí moji milí čtenáři - protože jestli pro tenhle nápad nemáte pochopení, tak fakt nevím, co na TečceCZ vlastně hledáte... :-)