Kdo chodí na rauty na čínské velvyslanectví...

Ani ke mě by se tahle informace asi nedostala, kdyby se tohoto večírku čirou náhodou a podivným řízením osudu nezúčastnila také bubenice kapely Skřehule - tedy spolupachatelka lehce zlidovělého protestsongu :-) (ta politika se na nás prostě nalepila - my za to nemůžem a chcem z toho ven!). Z dalších známějších osobností českého politického života pak slavila čínské výročí ještě prezidentova žena a expremiér Miloš Zeman... a samozřejmě také zástupci komunistů.

Existuje řada důvodů, proč nechodit na oslavy čínských státních svátkůí [www.literarky.cz] - není to jen ten nešťastný Tibet.

Samozřejmě - dovedeno do důsledků, Čína není jediná velmoc, od které by bylo záhodno se distancovat. Když člověk přihlédne k některým excesům americké zahraniční politiky, tak by pravděpodobně důsledný komentátor měl stejně ostře kritizovat i případnou účast politiků na oslavách 14.července, což by asi přeci jen nikoho nenapadlo. Dá se argumentovat, že Čína alespoň páchá zločiny proti lidskosti pouze na svém vlastním území a na svém vlastním obyvatelstvu... jenže to je právě ten háček.

V obraze světa, který vytváří západní média, jsou na jednu stranu některé hodnoty západního individualismu povýšeny na hodnoty absolutní - v jejich jménu je možné vyhlašovat války (resp. útočit bez vyhlášení války), nebo alespoň zavádět ekonomické sankce. Na druhou stranu - přístup k zemím, které západní pojetí lidských práv a občanských svobod bezostyšně pošlapávají, je dejme tomu... značně individuální.

Já samozřejmě proti západnímu individualismu vůbec nic nemám, a cizí režimy, které se odvíjejí od různých jiných hodnot, ve mě často vzbuzují velké obavy. Jenže: Čína představuje přeci jenom dosti podivný případ. V současné době není čínský režim dejme tomu vojensky expanzionistický - když nepočítáme nejasnou budoucnost ostrova Tchajwan, a okupaci Tibetu, od které uplynulo už skoro půl století. Útlak domácího obyvatelstva se většinou omezuje na perzekuci demokraticky smýšlejících politicky aktivních obyvatel - což přeci jen v čím dál víc apolitické západní civilizaci už nebudí takový odpor, jako dejme tomu plošná perzekuce na základě rasy, národnosti, vyznání, nebo třeba sexuální orientace. Falun Gong - koho asi zajímá osud nějaké podivné sekty, že. Masové popravy na fotbalových stadionech, a to často za nenásilné trestné činy, jako jsou krádeže - i tohle v některých našich spoluobčanech vyvolává zjevně spíš tajný obdiv, než odpor... lidí, kteří by si chteli vyzkoušet vládu silné ruky, zase přeci mezi námi zřejmě není zas tak málo...

Takže proč ve mě Paroubkova pokoutní návštěva mejdanu na čínské ambasádě nebo jeho výroky o "kočce, který dobře chytá myši" budí takové znepokojení ? Když vlastně všechny současné velmoci jsou v poslední době taky trochu zločinné, včetně těch toho času spřátelených ? A když spousta dalších politiků, včetně našeho současného prezidenta, rozhodně žádné zábrany navštěvovat se s představiteli lehce "podivných" režimů také nemá .. a když pro pravici by dobré ekonomické vztahy s Čínou jistě byly důležitější, než lpěním na nějakých abstraktních lidských právech... ti to vidí nějak tak, že o lidský právech se bude mluvit, a s Činou se bude obchodovat... (což ostatně děláme všichni, protože množství počítačových součástek vyrobených přímo v Číně, místo na Tchajwanu, nám utěšeně vzrůstá...)

Nevím, neznám diplomatický protokol. Nevím jaké jsou zvyklosti při návštěvách oslav lokálních státnách státků na ambasádách. Nevím jestli by opomenutí premiéra navštívit nějaké mecheche na velvyslanectví nebylo ekvivalentí vyhlášení války, nebo alespoň přerušení diplomatických styků.

Jenomže mejdan na velvyslanectví není první Paroubkův úlet - rozsah a průběh jeho zahraniční návštěvy v Číně ukazuje na spíše nadstandardní sbližování s čínskými postkomunistickými samovládci. Média to ze začátku komentovala docela zděšeně - proto mi překvapuje, že si tuhle perličku s mejdanem na velvyslanectví ve většině případů nechali komentátoři uniknout (ale možná jsem jenom ignorant, a přehlédl jsem to).

Nejsem rozhodně žádný pravicový nadšenec kritizující sociální demokracii od rána do večera. Normálně fungující sociální demokracie, která by se zastávala sociálně diskriminovaných spoluobčanů a zvyšovala by nám parchantům podnikatelům a živnostnikům daně - v podstatě za trest, že jsme nedokázali tyhle skupiny obyvatelstva včas a efektivně integrovat do společnosti a přizvat je mezi střední vrstvy - takovou sociální demokracii bych ještě celkem chápal. Asi bych ji nevolil - po pravdě, byl bych asi nejradši, kdybych mohl politiku nějak úplně nechat plavat, a přenechat volby většině občanů, co volí v podstatě podle barvy kravaty nebo podle značky obleku. Popravdě nějaké Grossoovy pseudoskandály mě nechávaly chladným, a o Špidlovi jsem stěží věděl, že dělá nějakého premiéra (a když si uvědomíme, že ekonomický růst následuje většinou až několik let po politických opatřeních, tak zřejmě Špidla vůbec nepremiéroval tak špatně).

Ale pan Paroubek je podle mě osobnost jiného formátu [blog.macich.net] - a ostatně jednu slohovou práci jsem mu už věnoval dříve - a musím říct, že takovéhle angažmá v politice mě samotného taky docela zaráží.. Aniž bych protěžoval nějakého konkrétního jiného politika nebo stranu (ono popravdě není moc z čeho vybírat), tak z celého srdce doufám, že sociální demokracie s Paroubkem v čele tentokrát ve volbách skutečně masivně prohraje - už jen jako výstražný signál pro normálnější členy sociální demokracie, aby si podobné případy pokud možno drželi od těla.