Už dlouhou dobu mám na TečceCZ připraveny odkazy poukazující na existenci velice zajímavých vědních oborů, které do češtiny lze přeložit nejspíše jako naivní fyzika [en.wikipedia.org] a etnicko-kulturní analýza matematiky [en.wikipedia.org] (nejde zjevně jednoduše o "historii matematiky", či něco podobného).

Co s tím ? Měl bych tahle hesla přeložit do české Wikipedie ? Měl bych tyto obory zkusit začít studovat ?

Víte, že v historii střetů západní civilizace z archaickými kulturami a "primitivními kmeny" byl zdokumentován případ kmene Pirahã [en.wikipedia.org], který má údajně kulturní tabu, které jeho členům zakazuje počítat: Curiously, although not unprecedentedly, the language has no cardinal or ordinal numbers. Some researchers, such as Prof. Peter Gordon of Columbia University, claim that the Pirahã are incapable of learning numeracy. His colleague, Prof. Daniel L. Everett, on the other hand, argues that the Pirahã are cognitively capable of counting; they simply choose not to do so.

Mým hlavním předmětem zájmu z jakéhosi záhadného důvodu není ovšem ani matematika (v jakkoliv primitivní až archaické nebo naopak jakkoliv vysoké podobě), ani fyzika (a to zejména z toho důvodu, že fyzika posledních staletí vyžaduje větší než malé množství přístrojů, které dělají píp, v kombinaci s obřími konstrukcemi v podzemních tunelech.. tedy rozhodně nic pro mě, člověka veskrze přírodního...). Předmětem mého zájmu je hlavně informatika (která je v současné době pro změnu ztotožňována s přístroji, které dělají píp). Jisté je, že informatika není matematika. Dá se dokonce možná říci (a samozřejmě vzápětí okamžitě zpochybnit), že dnešní vysokoškolská výuka informatiky je do značné míry spiknutím matematiků, těchto "právníků přírodních věd", proti aplikované informatice !

Informatika je politicky korektní název pro kybernetiku. Kybernetika byla zvláštní a řadě zvyklostí se vymykající buržoazní pavěda. Byl to obor, který v 50. letech dílem vznikl částečně i z důvodu, že při výrobě jaderných bomb vzniklo prostředí, ve kterém přístroje, které dělají píp, indikovaly nemožnost další osobní přítomnosti teoretických fyziků, dílem vznikl z důvodu neochoty (či prostě fyzické neschopnosti) většiny teoretických fyziků nadále osobně provádět všechny výpočty, které bylo k dosažení větších a větších výbuchů potřeba provést. Odpor k této tzv. kybernetice nakonec dílem přispěl k pádu východního bloku - a tento trend už nestihlo zvrátit ani pozdější přejmenování na politicky korektnější automatizaci (a po shledání překvapivého faktu, že automatizace vždy více pracovních míst vytvoří, než nahradí, posléze na zcela neutrální informatiku).

Informatika je podle mě především svého druhu humanitní věda - spíše než součást matematiky. Informatika se mění příliš rychle. Mobily, PC a Internet dobývají náš životní prostor větším tempem, než stíháme chápat, co se vlastně děje - zatímco matematika objevuje spíše transcendentní pravdy, neměnné v čase. Ale samotná skutečnost, že je informatika (na rozdíl od matematiky a min. větší části fyziky, která popisuje přírodu bez ohledu na pozorovatele) lidským výtvorem, ji řadí spíše mezi vědy humanitní. Jenže je tu jeden háček: informatika je naprostým základem genetiky všech žijících organizmů. Podobnost mezi zápisem kódů pro jednotlivé aminokyseliny [en.wikipedia.org] a ASCII tabulkou [en.wikipedia.org] je dobře známá - a na některé citlivější jedince působí přímo hypnoticky (aby ne - když obě tabulky obsahují kód pro End of Line !). Na sklonku střední školy jsem uvažoval o tom, že bych chtěl studovat právě třeba programátorské techniky, které používá v při kódování DNA a RNA sama příroda, a které vznikly zcela evolučně: lež žádná z vysokých škol, na kterých jsem měl tu čest propadnout při pokusu o studium informatiky, nebyla samotná existence kódovací tabulky DNA vůbec zmíněna. Inu - informatika je tedy přeci jen humanitní věda - a své případné zakořenění v přírodní realitě i mimo sféru působnosti lidské civilizace se snaží pokud možno co nejvíce zapřít a utajit - a naopak se snaží ucházet o ruku humanitní vědy ženského rodu, která pochází ze vskutku dobré a bohaté rodiny: ano, řeč je o ekonomii.

Matematika stojící za programováním se řídí jinými zvyklostmi. Naše reprezentace čísel používají konečný počet bitů: neplatí tedy matematická indukce - tedy dokazování, že něco co funguje pro "n" bude fungovat i pro "n+1". Tenhle postup, který se prváci na MFF (a asi i řada středoškoláků... těžko říct) učí jako nejstandardnější způsob generování důkazů, vede v informaticko/programátorském paradigmatu jednoduše dříve či k nastavení příznaku přetečení (a případně k vyvolání nějakého druhy výjimky či chyby - je-li daný konkrétní systém takto naprogramován). Tedy zatímco obyčejní autisté počítají pouze s přirozenými čísly, a svůj zájem pak směřují převážně na prvočísla - tak my informatici jsme vlastně autisté obzvláště těžce postižení, protože počítáme vždy pouze s konečným počtem platných bitů ! A to pořád mluvíme pouze o předpokladu, zda to "n+1" vůbec existuje: ve skutečnosti - i to, co prve fungovalo pro "n" a co by podle všeho mělo fungovat i pro "n+1", může velice snadno vyžadovat, abychom před spuštěním výpočtu pro "n+1" počítač nejprve vypnuli a znovu zapnuli [www.youtube.com] (Ano - zrovna dnes, kdy publikuji tento článek, mi volali na helpdesk dva klienti, kteří to nezkusili vypnout a znovu zapnout!).

Problém je, že definovat, co by to případně mohla být "naivní informatika" nebo "etnicko-kulturní studia informatiky", není úplně jednoduché. Informatika velice úzce souvisí s lingvistikou - ovšem je velká otázka, zda na tomto poli je prostor pro více než několik málo géniů typu Noama Chomského, kteří zaberou její veškerý dostupný adresní i stavový prostor - a ještě všechny kolem zmatou svým paralelním angažmá v levicové politice [www.commondreams.org]. for reasons that were not immediately clear. ... z mého subjektivního úhlu pohledu je více než jednoznačné, že Chomského teorie formálních jazyků byla ve skutečnosti zveřejněním staletí utajované kabalistické tradice alternativního výkladu Tóry - a odepření vstupu do svaté země je tedy trestem více než logickým a zaslouženým. To by tak hrálo, aby Bible byla přeložena i do jazyků srozumitelných kdejakému Turingovu stroji !

Když jsem se nyní tedy pomocí všech výše uvedených úkroků stranou dostal asi tak do poloviny této své plodné a ukecané úvahy, tak teď zmíním dvě zcela typické reakce na svojí odvážnou teorii, že "informatika je v podstatě humanitní věda" (podotknu ještě, že smyslem této teorie je jen a pouze dokázat světu, že v podstatě mám nárok na to pokládat se za praktikujícího informatika, i když jsem jinak jen velice špatný matematik - vyšší ambice nemám - samozřejmě, my informatici nefungujeme tak jako právníci - tzn. VŠ tituly si obvykle nekupujeme, pokud si je nestihneme dokončit v mládí - dokonce ani Bill Gates tuto zásadu neporušil, ačkoliv ten by na to jistě peníze měl - a možná právě proto si přeci jen zasluhuje naše uznání - ačkoliv programátor to byl jinak spíše obskurní. Steve Jobs potom dokončil alespoň VŠ kurz kaligrafie - což vysvětluje jeho celoživotní snahu dosáhnout toho, aby nedílnou součástí počítačů všech velikostí byl monitor - ale už nikoliv klasická klávesnice).

Reakce většiny praktikujících programátorů na mojí teorii, že "programování je vlastně humanitní věda" hraničí s reakcí kostnického koncilu na teze Jana Husa. Programátoři a informatici se téměř bez vyjímky pokládají za příslušníky daleko lépe placené sociální vrstvy, než jsou sociologové, filosofové, psychologové, překladatelé, apod. - ne, programátoři samozřejmě pokládají svůj obor za zcela rovnocenný vznešeným VŠ oborům, jako je medicína (a to zejména pak ty její odvětví, které jsou závislé na přístrojích, které dělají píp), právo, ekonomie, jaderné inženýrství, apod. No a tomu pochopitelně musí odpovídat náročnost průpravy - a protože programování samo o sobě je v podstatě triviální (a to tím triviálnější, čím správnějším způsobem používáte ty správné a už hotové nástroje - RTFM!), tak je pak logické, že aby se za programátora nemohl považovat každý trouba, tak je nutné stanovit nějaké kritérium. A tímto kritériem budiž s programováním a informatikou v podstatě jen volně související klasická VŠ matematická analýza a algebra - a to nejlépe ve své nejokázalejší podobě - tak, jak se učila v 19. století na slovutných německých univerzitách. No a případně, kdo se pak skutečně musí naučit s nějakým tím CISCem nebo tak něco - tak si holt zaplatí kurz u výrobce, no - asi tak, jako si právník koupí titul u výrobce VŠ titulů v Plzni, a tak se naučí, jak to v branži chodí a kolik stojí který úkon, a tak.

Reakce skutečně dostudovaných humvědců na teorii, že "informatika je humanitní věda" jsou ale kupodivu velmi obdobně chladné. Pokud se třeba spolustraníkovi z České Pirátské Strany, kvalifikací sociologovi, snažím vysvětlit, že třeba otázka síťové neutrality má velice zajímavé vedlejší důsledky, které by v budoucnu třeba mohly zabránit svobodného propojování (peeringu) nezávislých sítí mezi sebou - pouze z toho důvodu, že topologie takovéhoto propojování může potenciálně diskriminovat určité hráče - tak mi odpoví, že problém "řeším příliš na úrovni křemíku". Což je samozřejmě nesmysl - protože síťová topologie je záležitost úplně jiné vrstvy, než jsou layer 1 a layer 2 (kam skutečně patří ten křemík, tak či onak). Toto mi pak ale samozřejmě vede k smutnému pocitu, že humanitní vědy vždy učí interpretaci světa v souladu s nějakou doktrínou a v podstatě poskytují určitou "sadu buzzwordů", jejichž interpretace je možná pouze v rámci předem přijaté doktríny.

Humvědci tedy pod svá křídla snáze přichýlí nejrůznější (nepopírám, že bohulibé) gender studies, queer studies, new media studies a vůbec všechny další možné i nemožné sociálně - kulturně - interakční studies - ale informatika, jakožto volně se šířící suma vědomostí volně se asociujících asociálů (poznámka: přiznávám, že tuto ďábelskou slovní asociaci - s těmi asociujícími se asociály - nemám z vlastní hlavy - poprvé jsem ji našel v úplně jiné souvislosti v jednom reportu na hypno.cz, jinde na Google jsem ji nenašel a rozhodně ji tedy hodlám používat), má pro ně pouze minimální potenciál co se týče zvyšování sociální mobility jejich absolventů - nebo jinými slovy, filosofická fakulta je z programovacích jazyků ochotná vzít na milost tak maximálně Ruby. A to podle mě mluví za vše.

Skutečné ikony informatiky přitom mají proměnný potenciál vstoupit do postmoderních učebnic: jistě, takový Alan Turing možná byl gay a dandy (něco jako kdyby Oscar Wilde byl ještě navíc autista) - a nechápající společnost ho nakonec dohnala k sebevraždě (pravděpodobně) - ale co si potom myslet o nedávné svatbě Clive Sinclaira s bývalou striptérkou ? [www.nvg.ntnu.no] Snad bych to interpretoval tak, že používání počítačů může nabírat prakticky libovolných podob - od extrémně pracných, asketických až bolestivých - až po vysloveně hedonistické opájení se přítomností v kyberprostoru: ale vtipné na tom je, že ZX Spectrum bylo asi posledním zástupcem jednoduchých domácích počítačů, které ještě neměly dostatečný výkon, rozlišení apod. pro prohlížení fotografií v dostatečném rozlišení a barevné hloubce: tedy, včetně fotografií erotických, pochopitelně.

Jestliže za samotné ovládání počítačů se VŠ titul bude udělovat stěží (asi jako se neuděluje za řízení auta), a za schopnost udržovat v chodu instalované prostředí (administraci) se nebude udělovat z podobného titulu, jako neexistuje vysoká automechanická (ale proč vlastně neexistuje ?!), tak přeci jen: programování je činnost, která minimálně během let dosáhla různých úrovní sofistikovanosti, a je srovnatelná s jinými profesemi, kde se lidé učí zacházet s nějakým abstraktním lidským výtvorem. Jistou náhradou VŠ vzdělání programátorů samozřejmě může být účast v open source hnutí: "publikovat" například ovladače do kernelu by pro mě představovalo obrovské zadostiučinění (jenže já navzdory zájmu o C nejsem kernel hacker, ale userspace programátor - a dost možná dokonce userspace programátor z přesvědčení: jakožto člověku s chronickou nedůvěrou vůči autoritám se mi autorita kódu běžícího v kontextu kernelu tak nějak příčí.. a v podstatě asi odmítám odpovědnost, která by s tím byla spojena... samozřejmě by bylo zajímavé dožít se toho, že bude možné místo makrokernelového systému běžně používat GNU Hurd a psát pro něj aplikace...)

No ale vraťme se zpět k mnou nesměle navrhovaným etnicko-kulturním studiím informatiky: fakticky, kdybyste někdo slyšeli, že takový obor existuje, tak mi dejte vědět. Protože jestli by něco bylo dnes zajímavé, tak by to bylo nahlédnout na nejrůznější rituály, zvyklosti a tabu uživatelů výpočetní techniky s odstupem antropologa, pozorujícího zatím zcela neznámý domorodý kmen - případně sledovat vývoj vztahu společnosti k technologiím a hodnotit skutečnou míru přínosu technologií pro společnost (mimo tolik potřebného udržení sociální soudržnosti, pořádku, mocenské hierarchie, apod.). Možná největším tabu dnešní doby je mluvit o tom, že velká část technologie je přínosem především pro technologii samotnou - a že šance určité technologie na evoluční přežití nepřímo souvisí s tím, pro jak velké množství lidí tato technologie bude "tak akorát" nesrozumitelná, aby její používání přinášelo vysoký sociální status a obdiv (následovaný samozřejmě i hmatatelnou materiální odměnou) svých bližních, apod.