.    

POZOR! Tento článek byl naposledy aktualizován před více než dvěma lety!

Je možné, že následující­ stránka obsahuje odkazy, které dnes již nejsou funkční, nebo že některé informace uvedené v tomto článku se v průběhu času ukázaly jako prokazatelně chybné. Pokud jakoukoliv podobnou závadu zjistíte, tak neváhejte napsat co nejpřesnější popis závady do veřejného komentáře pod článkem: redakce TečkyCZ nové komentáře neustále sleduje, a to i pod těmi nejstaršími články. V celé řadě případů lze chyby snadno opravit - např. se stává, že video na YouTube bylo smazáno a znovu nahráno pod jiným id. V jiných případech někdo zase zakáže embedovaní videa, která přitom existuje ve více kopiích, nebo se z webu ztratí stránka umístěná na negarantovaném freehostingu, zatímco původní autor stránek si mezitím zaregistruje vlastní doménu, atd.

Děkujeme všem, kteří pomáhají opravovat chyby ve starších webových stránkách a udržují tak Internet naživu - redakce TečkyCZ.


Další nepřímý důkaz života na Marsu

xChaos 2. října 2005 [4220 znaků] [editováno 17. března 2006] [Kosmír a věda]
[ + ] 1 [1x] [ - ]
Zobrazení 12609 ← Facebook 7 Twitter 23 Google 9
Komentářů 4

Řada kamenů na starších i současných fotografiích z povrchu Marsu je pokryta nezalenalou lesklou vrstvou. Existuje teorie, podle které jde o tzv. pouštní lesk, který se vyskytuje i na Zemi, a který je ve všech prozkoumaných případech tvořen tenkou vrstvou mikroorganismů.
Na českém "kosmickém" portálu www.kosmo.cz jsem v jedné diskuzi objevil odkaz na velice zajímavý článek [www.xenotechresearch.com]. Jde o to, že snad na všech fotograficích pozemských sond z Marsu - nejen na těch nejnovějších, z vozítek Spirit a Opportunity, kde je to ovšem velice dobře patrné, ale jestli jsem článek dobře pochopil, tak i na těch starších ze sond Viking a Pathfinder - lze nalézt kameny pokryté něčím, co dokážu do češtiny přeložit pouze jako "pouštní lesk", nebo snad "pouštní lak" (v české odborné literatuře jsem nehledal). Anglicky je to "Desert Varnish".

Co co jde ? Prý snad o nedostatečný mezioborový rozhled specialistů z NASA. Ty totiž nález pouštního lesku nijak nepřekvapil - ale údajně je překvapuit měl. Pokud lze autorovi článku na Xenotechresearch věřit, tak kdekoliv se tento fenomén vyskytuje na Zemi, tak je způsoben živými organismy - konkrétně zvláštním druhem prastarých a velice malých kamenožravých bakterií. Jde například o rody Metallogenium a Pedomicrobium, velké jen 0.4 až 2 mikrometry. Bakterie rodu Metallogenium jsou samy o sobě dost podivné, živí se oxidací manganu a železa, a obsahují i netypické aminokyseliny odlišné od zbytku pozemského života. Ovšem vygooglil jsem PDF [www.psi.edu], které naznačuje, že výskyt pravotočivých enantiomerů (optických D- izomerů) alaninu a kyseliny glutamové aminokyselin souvisí spíš s určováním doby, před kterou mohly kamenožravé bakterie "pouštní lesk" vytvářet, než s tím, že by skutečně pravotočivé aminokyseliny produkovaly, jak se tvrdí v článku na Xenotechresearch. Všechny živé organismy na Zemi obvykle produkují levotočivé aminokyseliny a sestavují z ních bílkoviny, pravotočivé organické sloučeniny včetně aminokyselin jsou jednak obvykle toxické, jednak se obvykle vyskytyjí ve sci-fi zabývající se mimozemským životem (třeba v Pacnerově značně vizonářské a pro čtenáře nad 13 let bohužel asi docela nudné hardcore sci-fi Cesta na Mars z konce sedmdesátých let :-) kde pokud se dobře pamatuju byl právě podíl pravotočivých aminikyselin atributem racemické, odumřelé organické hmoty nalezené na Marsu... ono ale jde zřejmě o poměrně běžný postup jak mikrobiologové určují, před jakou dobou byly nějaké stopy organických látek součástí živých organismů...).

Při snaze vygooglit něco o těchto organismech (bez Googlu by extempore ve výše uvedeném odstavci nebylo možné :-) jsem mimochodem narazil hned na prvním místě na PDF [www.lpi.usra.edu] vytvořené v rámci nějaké konference o životě na Marsu :-) takže zjevně nic nového pod sluncem - je víceméně jasné, že pokud má smysl na Marsu hledat nějaký známý typ života, který tam přetrval do dneška, tak jsou to rozhodně zrovna tihle kamenožrouti. Novinkou v odkazovaném článku je především zcela suveréní tvrzení autora článku, že na fotkách z Marsu prostě kameny pokyrté povlakem vytvořeným kamenožrouty jednoznačně jsou - fakt je, že na těch fotkách jsou prostě lesklé kameny, a pokud je někdo nevyleštil ve Photoshopu, tak je určitá pravděpodobnost, že to mohl být kamenořout - třeba i Metallogenium...

Je ovšem otázka, do jaké míry lze příspěvky na webu www.xenotechresearch.com brát vážně - jejich autor nalezl ve fotografiích z Marsu například i celého trilobita :-)

Každopádně nerad bych se pouštěl na nejistou půdu hoaxů a bludů. Pravděpodobnost nálezu trilobitů na Marsu je asi malá, na druhou stranu pravděpodobnost nálezu nějakých kamenožravých breberek existuje. Vysvětlovalo by to i nízký obsah kyslíku v atmosféře Marsu - ostatně i pozemský život podle stávajících teorií začal kyslík vypouštět do atmosféry teprve až když už nemohl nalézt dostatek železa, které by mohl zoxidovat - volný kyslík byl tehdy pro život smrtelně jedovatý, a nezmutované prapůvodní bakterie samozřejmě velice rychle hubil.


Sloupcová sazba: pokud je okno prohlížeče dostatečně velké (na monitoru s dostatečným rozlišením), zobrazí se článek ve více sloupcích (w3.org). Testováno v browserech Firefox, Opera a Chrome. Není implementováno v Internet Exploreru. Tato feature může způsobovat problémy ve starších verzích prohlížečů s jádrem Webkit (Google Chrome, Safari, Konqueror). Pokud nevidíte článek celý, zkuste zmenšit okno prohlížeče nebo použít verzi pro tisk. [zpět na začátek sloupcové sazby]
Pokud se vám článek líbil, zkuste autora podpořit [zobrazit možnosti]
Sdílet v síti [Identi.ca - musíte být předem přihlášeni] [Twitter] [Facebook] [Jagg.cz]
Formátovat pro tisk [bez komentářů] [s komentáři]
Krátká forma URL (adresy) [http://teckacz.cz/266]
Všechny články [od autora xChaos] [v rubrice Kosmír a věda] [nejnovější]

Hodnocení článku čtenáři [ + ] 1 [1x] [ - ]
Tip: Pro moderaci článků (kladné nebo záporné hodnocení) je nutné použít browser, který podporuje javascript a cookies.
Komentáře čtenářů [napsat vlastní]
Skrýt hodnocené nebo méně


[] xChaos 2. října 2005 ← komentářů 5510 -2 [3026x]
[ + ] 0 [0x] [ - ] ← pro ohodnocení komentáře se není nutné nikde registrovat
→ [/-/3279] ← na komentář můžete odpovědět nebo ho sdílet
Upozorňuji několik prvních čtenářů toho článku, že během prvních asi 15ti přečtení jsem v něm udělal ještě několik změn, které docela zásadně změnili jeho smysl.. takže pozor na věc ... : -)

[] zuzu (anonym) 4. října 2005 ← komentářů 105 ☯☯☯☯ 5 [7x]
[ + ] 0 [0x] [ - ] ← pro ohodnocení komentáře se není nutné nikde registrovat
→ [/-/3606] ← na komentář můžete odpovědět nebo ho sdílet
kdyz jsem byl dite, oblibena postavicka nasich fantazijnich vypraveni se jmenovala kamenozrout zeleny, vzpominate?...

a sci-fi David Bischoff: Bill, galaktický hrdina, na planetě tisíce barů
http://www.mlp.cz/cgi/ebaweb/katlist?LANGUAGE=CZE&ENCODING=WIN1250&XSESSIONX=&T_KEY=2415348
znate? :))

[] xChaos 4. října 2005 ← komentářů 5510 -2 [3026x]
[ + ] 0 [0x] [ - ] ← pro ohodnocení komentáře se není nutné nikde registrovat
→ [/-/3611] ← na komentář můžete odpovědět nebo ho sdílet
Já si na žádného kamenoužrouta zeleného nepamatuju.. nebyl to Velký Zelený Křečopažout ? :-)

[] jirka (anonym) 15. dubna 2010
[ + ] 0 [0x] [ - ] ← pro ohodnocení komentáře se není nutné nikde registrovat
→ [/-/12242] ← na komentář můžete odpovědět nebo ho sdílet
Docela pozdní reakce . . . ale my tomu taky říkám DESERT SHIT - jde tedy o pouštní lak, vyskytuje se docela často na pouštích a polopouštích - setkal jsem se sním v Mongolsku. Nejpravděpodobnější vznik je kondenzace kovů na chladném povrchu. Při pouštních podmínkách je rozdíl teplot mezi dnem a nocí až 35 stupňů (poušť Gobi) a z tohoto důvodu kondenzují těžké kovy na okolních horninách . . . následná větrná abraze pak tento povrch dokáže vyleštit do nádherně kovově černého lesku. Celá tato věc lze nasimulovat v laboratorních podmínkách bez jakýchkoliv organismů . . . Ten trilobit mě fakt pobavil . . . .
 

Počet zobrazených komentářů: 4 [celkový čas potřebný k prohledání databáze a vytvoření stránky: 0.48 sekund]

Pozor, vložením komentáře souhlasíte s pravidly hry TečkyCZ! [zobrazit pravidla] →
Ochrana proti spambotům - tři-krát-tři je ... ? (napište číslicí - nemělo by byt potřeba při zapnutém JavaScriptu)
Sociální síť (přihlaste se předem, 1. řádek<=96 znaků=status, zbytek=odkaz)
Offtopic resolver (týká se odpověď původního tématu, nebo patří jinam?)
Přezdívka (povinně) - nepoužívejte speciální znaky, mezery=podtržítka
E-mail (volitelně) - nebude zobrazen, zobrazí se ikonka z [www.gravatar.com]

Nelze použít HTML [zobrazit mikrosyntax] →

Nápověda: ve vlastním zájmu uvádějte u komentářů pouze funkční a dostupnou e-mailovou adresu. Přezdívku, která je jednou spojená s konkrétní e-mailovou adresou, už nyní nelze bez zásahu administrátora serveru spojit s jinou adresou. Uvedením neplatné e-mailové adresy si v budoucnu znemožníte upload ikonky i možnost použít některé další chystané neanonymní funkce vázané na uvedení platné e-mailové adresy.


TečkaCZ [Nejnovější články] [Nejnovější komentáře] [Zeď vzkazů] [Zeď odkazů] [Začátek článku]

    TečkaCZ
  •  
  • Komentáře →
  • Nástěnky →
  • Debaty →
  • Články →
  • Ročníky →
  • Rubriky →
  • RSS kanály →
  • Vzhled →
  • Ostatní →
  •  
[] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] []
  •  
.

[Arachne Labs]

[SPOJE.NET]

[Právě dnes | Tech | Ostatní]

Yacy P2P web search jabber.arachne.cz
tiskové zprávy a otevřené dopisy přebíráme z nejrůznějších informačních kanálů (i bez výslovného souhlasu autorů)
licenční práva k použitým obrázkům a grafickým motivům nejsou definována (přebírejte pouze texty bez obrázků)
texty článků i komentáře bez uvedení copyrightu jsou chráněny GNU Free Documentation License
založeno na Quzo engine, (G)1999-2002 David Čermák, (G)2002-2012 Michael Polák
Quzo engine vyvíjejí Arachne Labs, webhosting sponzorují SPOJE.NET
seznam aktuálních článků je dostupný i ve formátu RSS (XML)
můžete také sledovat Twitter feed TečkyCZ.
test XHTML a CSS2 validity