![]() |
![]() |
Slovinské elektrické letadlo vyhrálo cenu NASA → [/1169] xChaos 21. prosince 2011 [5422 znaků] [Slunce, vítr, voda] ★ [ + ] 1 [3x] [ - ] [podivné[x] informativní[x]] Zobrazení 1086 ← RSS 169 Facebook 1 Twitter 35 Google 45 NYX 21 Komentářů 28 Pipistrel Taurus G4, první čtyřmístné elektrické letadlo na světě, vyhrálo první cenu 1.35 miliónu USD v soutěži #NASA Green #Flight Challenge. #ecology #aerospace #power #transport [Summmary: #Pipistrel takes US$1.35 million first prize in NASA Green Flight Challenge] Unikátní rekordní letadlo vzniklo spojením připojením trupů a poloviny křídla dvou běžných dvoumístných větroňů k speciálním prostřednímu segmentu, opatřenému výkoným elektrickým motorem. Koncepce spojování dvou identických trupů letadel do tandemu přidáním speciálního prostředního segmentu křídla má v letectví dlouhou tradici, sahají minimálně ke speciálním německým letadlům z éry 2.světové války. V posledních letech jí hojně využíval především známý americký letecký konstruktér Burt Rutan. Ne náhodou speciál Pipistrelu svojí vícetrupou koncepcí vzdáleně připomíná Rutanovy speciály Voyager (resp. Virgin Global Flyerú - což byla rekordní konvenční letadla s pístovým (resp. proudovým) pohonem, schopná obletět zeměkouli bez mezipřistání a doplňování paliva. Rekord tohoto elektrického speciálu je sice o poznání skromnější - ale přesto úctyhodný. Elektrické létání bylo až donedávna zcela nemožné: aspoň tak to více jak sto let vysvětlovali (technicky gramotní) otcové svým (zvídavým) dětem, když se jich na to ptaly. Teprve zásadní průlom ve zvyšování energetické hustoty akumulátorů (na bázi lithia) v posledních letech umožnil prakticky použitelné elektrické létání - vesměs ovšem dosud šlo spíš o stroje spadající do kategorie ultralehkých letadel či větroňů schopných autonomního startu. Výdrž baterií se obvykle pohybuje v řádu desítek minut: specifickou vyjímkou jsou pouze experimentální solární letadla (zejména pak švýcarský Solar Impulse - o kterém jsem psal již dříve). Pokládám celkově solární létání za nadějnou technologii, která se v nejbližší době dočká tak či onak praktického uplatnění - ať už přímo, nebo v kombinaci se solární energií, nebo v podobě hybridních letadel - která elektrický motor nebudou používat během startu a stoupání, ale pouze při letu cestovní rychlostí v cestovní hladině. Zvýšení množství strojů schopných autonomní akumulace energie by v kombinaci s tzv. smart-grid přímo řešilo základní ekonomický problém energie z obnovitelných zdrojů - a sice "kam s ní", pokud je zrovna k dispozici, ale v síti po ní momentálně není poptávka. Taková energie je vyráběna bezemisně - a všichni pozorovatelé se navíc shodují, že letadla s elektrickými motory jsou oproti těm poháněným konvenčními pístovými motory extrémně tichá. Speciál od Pipistrelu navíc léta docela zajímavou rychlostí, má docela zajímavý dolet - a hlavně v přepočtu až neuvěřitelně nízkou spotřebu "v litrech na 100km" (přesná čísla jsou uvedena v článcích, na které odkazuji, ale jsou bohužel v barbarských majlích a galonech - takže si je přepočítejte sami) V kombinaci s moderními informačními a komunikačními technologiemi (GPS, mobilní síť, palubní počítače velikosti smartphone, apod.) se tím se otevírají poměrně nečekaná "zadní vrátka" přímo do utopické ekotechnologické budoucnosti: v takové budoucnosti by nebyla potřeba žádná hlučná megaletiště pro obří proudová letadla, žádná dálniční síť pro osobní auta, žádné bezohledně přímé železniční koridory pro extrémně hlučné vysokorychlostní vlaky, žádné další miliony tun betonu a oceli: jenom tichá malá letadla, schopná přistát i odstartovat prakticky kdekoliv, schopná dobíjet se pomocí jinak nevyužitelných přebytků energie v síti. Těžko říct, jestli jsme od takovéto vize vzdáleni jen desítky, nebo celé stovky let a také není jasné, zda se podaří vydržet i skryté zádrhele typu energetická náročnost výroby sofistikovaných součástek, hi-tech materiálů, apod.: ale je to každopádně jedna z mála vizí budoucnosti, která není úplně katastrofická (samotná továrna firmy Pipistrel [www.pipistrel.si] má na střeše umístěné solární panely... je jasné, že v případě firmy orientované na tento typ letedel jde o dost zásadní prvek image - ale taky věřím, že zrovna takto schopní letečtí konstruktéři by mohli natolik inženýrsky poctiví, že v tomto případě nejde JENOM o image).
Optimalizace: pokud používáte prohlížeč s jádrem Mozilla (Firefox 3.8-8.0) v dostatečně velkém okně a na monitoru s dostatečným rozlišením, tak nepřehlédněte pokračování textu v dalším sloupci vícesloupcové sazby ! Tato feature je sice v prohlížečích s jádrem Webkit (Google Chrome, Safari, Konqueror) teoreticky také k dispozici - ale bohužel se chová nepředvídatelně a nepoužitelně: sloupce které se na obrazovku nevejdou, jednoduše skryje. [zpět na začátek sloupcové sazby] Pokud se vám článek líbil, můžete podpořit provozovatele serveru zasláním Bitcoin daru dle vlastního uvážení na BTC účet č. [19rriLx8vR19wGefPaMhakqnCYNYwjLvxq] :-) Sdílet v síti [Identi.ca - musíte být předem přihlášeni] [Twitter] [Facebook] [Jagg.cz] Formátovat pro tisk [bez komentářů] [s komentáři] Krátká forma URL (adresy) [http://teckacz.cz/1169] Všechny články [tohoto autora] [v rubrice Slunce, vítr, voda] Hodnocení článku čtenáři [ + ] 1 [3x] [ - ] Komentáře [napsat] [ + ] [ - ] [informativní[x] pravdivé[x]] → [/-/17120] ← na komentář můžete odpovědět Mě spíš připadá že není využit potenciál vzducholodí :) Ale za nejsmysluplnější považuji v krátké budoucnosti stále kolejová vozidla na dlouhou vzdálenost a nebo v místech s velkou hustotou přepravy a něco jako šlapací velomobily s přídavným motorem na krátkou (třeba i těch s elektromotorem kapotou ze solárních panelů a rekuperací) individuální dopravu. http://www.hybrid.cz/clanky/bmw-simple-jednoduse-trikolka Zajímavější by mi přišla levná, lehká, šlapací zakapotovaná lehotříkolka s pohonem plyn a nebo elektromotor :) Asi sem to tu ale někde už psal.. U těch individuálních letadel je prostě ten problém že je to drahé na bezpečnost.. Když se něco po*** u auta, tak pořád máte velkou šanci že ten smyk v zatáčce, selhání motoru atd. dopadne pro vás i vozidlo relativně dobře.. Když se něco posere u letadla (motor, řízení, palivo)tak už máte buď smůlu a nebo padák... (ale ten pravděpodobně zachrání možná vás ale už ne stroj). V současnosti se dá využít alespoň drahých (na provoz i pořízení) běžných aut pro spolujízdu. A můžete jezdit sice v ekonomických ale předražených vlacích a tramvajích :) ★ [ + ] 1 [1x] [ - ] [kvalitní[x]] → [/-/17121] ← na komentář můžete odpovědět Tohle jsem ještě neviděl :) http://www.overstream.net/view.php?oid=mkiinwenm0rz ★ [ + ] 1 [1x] [ - ] [informativní[x]] → [/-/17128] ← na komentář můžete odpovědět @volani.webnode.cz to BMW je kapotovaná verze toho, o čem jsem psal už dřív: http://teckacz.cz/1013-Postindustrialni-Mercedes-F-CELL-Roadster Musím ale poněkud zbrzdit tvůj optimismus ohledně vzducholodí. Problémem vzducholodí byl a zůstává jejich obrovský čelní odpor, který způsobuje, že čím méně energie vzducholodě potřebují na to, aby se udržely ve vzduchu, tím více energie spotřebují na to, aby překonaly čelní odpor vzduchu. A ani tvar s menším čelním průřezem ti tenhle problém nijak moc neřeší, protože aerodynamika je fakt velká alchymie... Rychlosti menší než cca 200 km/h navíc nejsou příliš konkurenceschopné proti konvenční pozemní dopravě, která má výhodu, že cestující nemusí složitě cestovat do místa startu a pak opět z místa přistání (ano - vzducholodi přistávající přímo ve velkoměstech by byly #cool ...) tagy: #airship #aerospace #transport ★ [ + ] 0 [0x] [ - ] ← pro ohodnocení komentáře se není nutné registrovat, stačí kliknout na + nebo - → [/-/17134] ← na komentář můžete odpovědět @xChaos Možná hloupá otázka, ale proč by museli vzducholodě přistávat a startovat? Teoreticky by se do nich dalo nasedat/nakládat aniž by přistáli ne? :) ★ [ + ] 0 [0x] [ - ] ← pro ohodnocení komentáře se není nutné registrovat, stačí kliknout na + nebo - → [/-/17136] ← na komentář můžete odpovědět Myslím si že nejlepší by bylo něco jako toto http://www.azub.cz/azuv-t-tris-skladaci-trikolka/ v zakapotované podobě (nebo i třeba sundavací z nějaké látky či podobného materiálu) a s motorem (plyn, elektřina). ★ [ + ] 0 [0x] [ - ] ← pro ohodnocení komentáře se není nutné registrovat, stačí kliknout na + nebo - → [/-/17137] ← na komentář můžete odpovědět @volani.webnode.cz mno, teoreticky jo... ale letadla spotřebují docela dost energie právě během startu a stoupání. vzducholod nabízí (podle mě) největši energetickou úsporu právě co se týče toho, že dokáže nabrat výšku "zadarmo" (ovšem energeticky náročné tam pak může být naopak snižování letové hladiny... ). při letu v konstantní cestovní hladině konstantní cestovní rychlostí ti letadlo může strašně snadno vyjít daleko úsporněji. (je to podobný hlavolam, jako např. to, proč se používají pro lety do kosmu rakety - i když obrovské množství paliva spálí už během prvních desítek vteřin letu: tam zase jde o to, že nejde ani o výšku, ani o překonanou vzdálenost ... ale o rychlost... jde tam tedy o efektivitu přeměny energie paliva ve výsledné celkové delta-v ...) tagy #airship #aerospace #energy Redguy (anonym) 21. prosince 2011 ← komentářů 4 ☯ 1 [13x] ★ [ + ] [ - ] [nepřesné[x] nedomyšlené[x] trefné[x]] Nekvalitní komentář ! [zobrazit] ★ [ + ] 0 [0x] [ - ] ← pro ohodnocení komentáře se není nutné registrovat, stačí kliknout na + nebo - → [/-/17151] ← na komentář můžete odpovědět @Redguy Tak za prvé - rok 1973 by i sám o sobě splňoval mojí osobní definici slova "donedávna". Ale ať se dívám jak se dívám... http://en.wikipedia.org/wiki/Electric_aircraft The world’s first official flight in a solar powered, man carrying aircraft took place on April 29, 1979. ... The aircraft was capable of powering the motor for 3 to 5 minutes. ★ [ + ] 0 [4x] [ - ] [pravdivé[x] FUD[x] nepřesné[x]] → [/-/17154] ← na komentář můžete odpovědět @xChaos 8)) Ano, z geologickeho hlediska je rok 1973 "nedavno" 8)) Ale opravdu to chces uhrat na takovehle slovickareni? Ze ctyricet let je v tak rychle se vyvijejicm oboru jako je letectvi "nedavno"? Je vic nez tretina doby, co lidstvo zvlada letat a hadam ze rok, kdy jsi jeste nebyl na svete. "Nedavno"? Opravdu? A co se toho co citujes tyce, to je o _solarnim_ letadle. To co jsi psal ze udajne ti tatinkove "sto let" rikali svym synkum bylo, cituji, "Elektrické létání bylo až donedávna zcela nemožné:". Mozna se pletu, ale rekl bych bych, ze je krapet rozil mezi "solarni" a "elektricke" 8)) Kdyz uz slovickaris, tak aspon nemlz. ★ [ + ] 0 [0x] [ - ] ← pro ohodnocení komentáře se není nutné registrovat, stačí kliknout na + nebo - → [/-/17155] ← na komentář můžete odpovědět @Redguy podstata mojí námitky je spíš v tom, že šlo spíš o rok 1979... a o praktické použitelnosti elektrického létání až do nástupu lithiových baterií si pořád myslím svoje (BTW, všimni si, že až na vyjímky šlo většinou o experimenty s fotovoltaiku - ano, o "energetické hustotě" ve smyslu "výkon FV panelů" x "čas, po který jsou ozářeny" tady skutečně jde mluvit - a FV panely toto měly opravdu výrazně lepší, než jakékoliv chemické baterie předtím, než se objevily ty lithiové...) (BTW, naštěstí ti #gravatar vygeneroval daleko méně iritující ikonku, než používáš na serveru NYX :-) ★ [ + ] 1 [1x] [ - ] [nekompromisní[x]] → [/-/17156] ← na komentář můžete odpovědět @xChaos 1979? Ja nevim jak ty, ale ja ne wikipedii vidim cerne na bilem "In 1973, Fred Militky and Heino Brditschka converted an HB-3 to an electric aircraft. Heino flew it for 14 minutes that same year." Elektricke letadlo, 1973, hotovo. Proc do toho motas 1979? Navic, kdybych chtel slovickarit tak jako ty, reknu ze "Elektrické létání ", o kterem jsi mluvil nemusi nutne znamenat letani stroju tezsich nez vzduch nebo nesoucich lidi, v kterychzto pripadech bych se dostal jeste dal do minulosti. Ale nechci ze sebe delat troubu, takze slovickarit nebudu 8) Jo, co se prakticnosti tyce, mas pravdu. Prakticke elektricke letani je s primhourenim oka vymozenosti az dneska a osobne bych rekl ze ani to ne. To ale nic nemeni na tom, ze obecne tvrzeni "elektricke letani bylo do nedavno nemozne a tatinkove o tom ucili sve deticky" je pitomost a pokud te to tatinek ucil, tak ti bud lhal, nebo nebyl, cituji, "technicky gramotny" 8)) ★ [ + ] 0 [0x] [ - ] ← pro ohodnocení komentáře se není nutné registrovat, stačí kliknout na + nebo - → [/-/17159] ← na komentář můžete odpovědět @Redguy třeba proto, protože prakticky použitelné mi přijde až pilotované létání? zvlášť v 70tých letech, kdy rozhodně nemohla být řeč o rozumně autonomních bezpilotních letadlech? xChaos 22. prosince 2011 ← komentářů 4669 ☯ -21 [2341x] ★ [ + ] [ - ] [troll[x] duplicitní[x] výstižné[x]] Nekvalitní komentář ! [zobrazit] ★ [ + ] 1 [1x] [ - ] [informativní[x]] → [/-/17243] ← na komentář můžete odpovědět ja si myslím že lietanie na elektrinu budúcnosť má, nové nápady sa objavujú takmer "každodenne" nejaké novinky e-volo http://www.e-volo.com/Home.html http://www.e-volo.com/Prototype_files/e-volo_IMGP2420.jpg http://www.youtube.com/watch?v=L75ESD9PBOw alebo solar ship http://technabob.com/blog/2011/10/24/solar-ship-solar-air-ship/ http://solarship.com/ http://www.youtube.com/watch?v=w4vG4jmqPn4 podľa mňa "víťaz" ktorí príde s prvým skutočne použiteľným dizajnom, bude skutočne vychádzať s čohosi ako "hybridná vzducholoď", kde "nosný balón" slúži iba ako "odľahčenie" a nie k skutočnému vznášaniu sa, akási kombinácia balón-lietadlo-helikoptéra ★ [ + ] 0 [2x] [ - ] [nepřesné[x] pravdivé[x]] → [/-/17270] ← na komentář můžete odpovědět Taky vidím budoucnost spíše v elektrovzducholodích - http://www.hybrid.cz/clanky/solarni-vzducholode-budoucnosti-nakladni-dopravy, http://www.hybrid.cz/novinky/spanele-chteji-stavet-transatlanticke-solarni-vzducholode, ale možná je to tím, že mám vzducholodě prostě rád. Argument ohledně jejich handicapu díky malé rychlosti není úplně na místě. Ano, létají zhruba čtvrtinovou rychlostí než soudobá dopravní letadla, nicméně jak rychle létají ta elektroletadla? Navíc, ve většině případů mě nezajímá pouze max. rychlost, ale celková doba (a náklady) na přepravu jistého objemu zboží. Takže např. nákladním vlakem jsem schopen za cca 2 hodiny přepravit na vzdálenost 100 km 5 000 tun zboží. Jak by na tom v tomto ohledu byla současná elektroletadla. Obávám se, že víc než zoufale. U vzducholodi mohu eliminovat odpor vzduchu zvětšováním jejich rozměrů, a to prakticky bez omezení. Pokud budu zvětšovat její rozměry, tak odpor vzduchu mi poroste kvadraticky, kdežto objem (=nosnost) kubicky. To samé platí pro lodní i ostatní dopravu. Prostě čím větší monstrum, tím úspornější. A vzducholodě mohu stavět velké jak chci. Nejsem omezen šíří kolejí a velikostí nádraží, délkou startovací dráhy na letišti nebo velikostí zdymadla či šíří průplavu. Osobně vidím budoucnost elektroletadel spíš jako bezpilotních špionážních prostředků než jako prostředků osobní či hromadné dopravy. ★ [ + ] 0 [0x] [ - ] ← pro ohodnocení komentáře se není nutné registrovat, stačí kliknout na + nebo - → [/-/17271] ← na komentář můžete odpovědět @marek Proti nákladním vzducholodím vůbec argumentovat nehodlám... a i ty odkaz jsou zajímavé ale pozastavil bych se u argumentu "létají zhruba čtvrtinovou rychlostí než soudobá dopravní letadla" - to zcela evidentně není pravda. Dopravní letadla běžně létají 800-900 km/h, turbovrtulová 500 km/h. Klasické historické vzducholodě nikdy nepřekročily rychlost 200 km/h a ve skutečnosti většinou nepřekračovaly ani 120 km/h - pohybovaly se tedy v nejlepším případě rychlostí tehdejších vlaků. Tím pádem by teoreticky letěly čtvrtinou rychlosti dnešních turbovrtulových letadel - ale pouze asi osminou až šestinou rychlosti nejběžnějších velkých proudových letadel. Ti zmiňovaní Španělé ovšem chtějí létat rychlostma kolem 65 km/h - což je dokonce osmina až šestina rychlosti dnešních turbovrtulových letadel. Přijde mi to na zaoceánskou trasu extrémne nepraktické - aby to bylo aspoň trochu rentabilní, tak by se na palubu při této až 15x menší rychlosti muselo vejít taky 15x více osob, než na palubu dnešních dopravních letadel, aby byla při alespoň stejném množství provozovaných exemplářů dosažena stejná přepravní kapacita. To vede ovšem monstrům o kapacitě třeba 6000 osob! Solární letadla dnes extra rychle nelétají, ale sázím na to, že přeci jen budou jednou létat rychleji, než solární i jiné vzducholodě. ★ [ + ] 0 [0x] [ - ] ← pro ohodnocení komentáře se není nutné registrovat, stačí kliknout na + nebo - → [/-/17283] ← na komentář můžete odpovědět @xchaos Těch 65 km/h mi uniklo a to už je opravdu málo, to už se blíží rychlosti velkého zaoceánského parníku. Uvažoval jsem rychlost 200-250 km/h, kteroužto spodní hranici byly schopny dosahovat již pomocí technologií dostupných před WW2. Solární letadla, která by jsi tehdejšími technologiemi vůbec nebyl schopen postavit dnes nelétají o mnoho rychleji a navíc na jednotku užitkové hmotnosti (1 člověk = pilot) mají naprosto obrovské rozměry a podmínky, za kterých mohou být provozována se blíží spíše k větroňům. Ty předpokládáš, že díky technickému a technologickému rozvoji se tyto parametry u letadel do budoucnosti zásadně zlepší. Mohou, a taky nemusí. Kdybys stejnou aproximaci použil na vzducholodě, tak ty už by dnes musely létat hodně nadzvukovou rychlostí. Připomínám, že co se týká letů přes Atlantik, tak Hindenburgy mezi válkama neměly v tehdejších letadlech konkurenci. ★ [ + ] 0 [0x] [ - ] ← pro ohodnocení komentáře se není nutné registrovat, stačí kliknout na + nebo - → [/-/17285] ← na komentář můžete odpovědět @marek Nerad tě brzdím v rozletu... ale jsem slušně přesvědčený, že žádná vzducholod nikdy v historii nepřekročila rychlost 200 km/h (vzhledem k okolnímu prostředí - vzhledem k zemi to jistě mohla snadno překročit, pokud by letěla po větru za vichřice... a také jetstream ve vyšších vrstvách atmosféry mohl hrát svou roli, i když vlastně nevím, jak na tom které vzducholodě byly s přetlakovými kabinami - pokud vím, tak bylo zvykem "plout" v relativně hustých vrstvách atmosféry, aby kvůli potřebě velkého klesání nebylo nutné plýtvat plynem...) U těch solárních letadel jsem se o tom hádal 3 měsíce na foru NYX a prostudoval několik zajímavých zdrojů, mj. jistá švýcarská skripta o teorii solárního létání. Dnešní bezpilotní solární letadla i Solar Impulse často řeší požadavek 24h výdrže - v důsledku toho až třetinu jejich hmotnosti tvoří baterie. Samotné solární články mají docela slušnou výkonovou hustotu - a tedy, pokud předpokládáme let trvající nějakou konkrétní dobu, tak i energetickou hustotu. Od určitého počtu hodin provozu dokonce srovnatelnou s energetickou hustotou kombinace vrtule+konvenční pístové motory+uhlovodíkové palivo. Problém je v tomto případě plocha, kterou ty solární panely ve vzduchu zaberou, a jejich odpor vzduchu - ne jejich hmotnost... Tagy: #airship #transport #solar #energy #aerospace [ + ] [ - ] [zajímavé[x] logické[x]] → [/-/17293] ← na komentář můžete odpovědět to je pravda že žiadna vzducholoď nikdy neprekročila 200km/h ale to je dané istým konštrukčným obmedzením.. historické aj súčasné vzducholode nemali a nemajú pevný poťah, ale látkový.. ten sa pri určitej rýchlosti začne deformovať krútiť a trepať ako "handra" vo vetre, pri prekročení doporučenej rýchlosti to poťah jednoducho roztrhá ak by niekto postavil vzducholoď s pevným samonosným poťahom (škrupina) napríklad na báze laminátu alebo uhlík uhlík, rýchlosť by bola limitovaná, len výkonom motorov, a aerodynamickým riešením ★ [ + ] 0 [0x] [ - ] ← pro ohodnocení komentáře se není nutné registrovat, stačí kliknout na + nebo - → [/-/17294] ← na komentář můžete odpovědět @alamo jenže zajímavé je, že přesně to platí pro případná solárně-elektrická letadla ★ [ + ] 0 [0x] [ - ] ← pro ohodnocení komentáře se není nutné registrovat, stačí kliknout na + nebo - → [/-/17295] ← na komentář můžete odpovědět Ještě k podobnosti problému hybridních vzducholodí (hybridních myslím hned 2x: jednak tím, že pohon je částečně solárně-elektrický, jednak tím, že jde vlastně o "nadlehčená letadla", která stoupají nakonec pouze díky aerodynamickému vztlaku...) a hybridních solárních letadel: Oba koncepty jsou si podobné v tom, že podléhají závažným, přímo "geometrickým" omezením: hmotnost konvenčního balónu/vzducholodi sice roste pouze s druhou mocninou velikosti (tedy s plochou pláště), zatímco objem roste s třetí mocninou: jenže tahle výhoda mizí ve chvíli, kdy si uvědomíme, že při zachování jakž-takž aerodynamicky únosných vlastností nám čelní průřez (který je rozhodující z hlediska odporu vzduchu) roste se stejnou druhou mocninou, s jakou roste užitečná plocha pláště,kterou by šlo pokrýt solárními panely. Úplně stejný problém ale má i solární letadlo: naivní intuice by sice očekávala, že plocha křídla poroste s druhou mocninou rozměrů letadla, tedy i s jeho rozpětím - ale takhle to nefunguje: aerodynamika křídla je poměrně přísná záležitost, a různé profily a rozměry křídel nejde kombinovat úplně libovolně: optimální aerodynamiku při nižších rychlostech mají štíhlá křídla větroňů - ale pokud bychom při takovémto tvaru křídel chtěli dosáhnout současně zajímavé plochy (z hlediska snahy o zachycení maximálního množství solární energie), tak budeme muset konstruovat křídla se zcela absurdním rozpětím. V podstatě jak u solární vzducholodě, tak i u solárního letadla je ověřené, že jde o použitelný princip - ale současně narážíme na zajímavé omezení: tím, že konstrukci zvětšíme, si nijak nepomůžeme (spíše naopak) Tagy #solar #energy #transport #aerospace #zeppelin #airplane ★ [ + ] 1 [1x] [ - ] [zajímavé[x]] → [/-/17321] ← na komentář můžete odpovědět trochu odbočujúca otázka a čo tak na pohon použiť palivové články, a síce metanolové? je to už celkom dobre zvládnutá technológia, ale ich rozšíreniu (okrem "kultúrnrho" problému, občas sa niekto metanol pokúsi vypiť..) bráni aj hm.. odpor "zelených".. ono totiž pri ich prevádzke vzniká CO2, a metanol je vyrábateľný aj "nezeleno", a pri premene energie ide o to aby cena bola čo najnižšia xChaos 3. ledna 2012 ← komentářů 4669 ☯ -21 [2341x] ★ [ + ] [ - ] [lživé[x]] Nekvalitní komentář ! [zobrazit] ★ [ + ] [ - ] [podivné[x]] → [/-/17326] ← na komentář můžete odpovědět @xChaos Proc se, podle tebe, zmeni diky elektrice pomery v general aviation? oldshattemhand (anonym) 4. ledna 2012 ← komentářů 49 ☯ 10 [80x] ★ [ + ] [ - ] [lživé[x] hloupé[x]] Nekvalitní komentář ! [zobrazit] ★ [ + ] 0 [4x] [ - ] [informativní[x] podivné[x] lživé[x] hloupé[x]] → [/-/17335] ← na komentář můžete odpovědět @oldshattemhand V posledních letech se podílí cena paliva na výsledné ceně letenky dost významně. xChaos 5. ledna 2012 ← komentářů 4669 ☯ -21 [2341x] ★ [ + ] [ - ] [debilní[x] FUD[x]] Nekvalitní komentář ! [zobrazit] ★ [ + ] 0 [6x] [ - ] [strawman[x] agresivní[x] výstižné[x]] → [/-/17340] ← na komentář můžete odpovědět @xChaos Tohle jsou fabulace vychazejici z predpokladu, o kterem tady http://teckacz.cz/-/17336 reknes, ze nevis, ale mozna to bude revoluce. Kdybys aspon tusil neco o tech nakladech, bezpecnosti, co vsechno dela ten provoz a proc je to tak komplikovany. Ale to ne, na to kaslem, staci rict solarko a svet bude jinej a vsem nam bude lip, to je fakt tristni cteni, takovej zastydlej idealismus. Nápověda: ve vlastním zájmu uvádějte u komentářů pouze funkční a dostupnou e-mailovou adresu.
Přezdívku, která je jednou spojená s konkrétní e-mailovou adresou, už nyní nelze bez zásahu
administrátora serveru spojit s jinou adresou. Uvedením neplatné e-mailové adresy si v budoucnu
znemožníte upload ikonky i možnost použít některé další chystané neanonymní funkce vázané na
uvedení platné e-mailové adresy. |
![]() |
| |
![]() |
|||||
| |||||