Počítače a produktivita práce

Vynechám čistě ekonomické úvahy, a použiju selský rozum: mám pocit, že z hlediska stávajícího systému posuzování produktivity práce nějakými finančními ukazateli ani počítače nemohou vykazovat nějaké "zvýšení produktivity práce", protože počítače stojí proti současnému finančímu systému, zvolna ho likvidují a nahrazují, vytvářejí nové systémy toku informací a nové rozložení moci ve společnosti, které není starým systémem kvantifikovatelné - nebo alespoň ne pozitivně.

Stejně jako knihtisk zlomil moc církve, počítače a Internet mají potenciál v průběhu nadcházejících staletí zlomit moc peněz - nebo alespoň moc kapitálu. Dnes může velká koncentrace finančních prostředků provádět věci, které nejsou běžně možné, a tomuto fenoménu se všeobecně říká kapitál. Troufám si říci, že velké koncentrace informací jsou už dnes schopné efektivně konkurovat velkému kapitálu, velkým koncentracím peněz - příkladem je například OS Linux.

Je tedy otázkou, jestli mohou mít ekonomové nějakou radost z počítačů, a z toho, jak se nasazení počítačů promítá do čísel, z větší části nesmyslných, charakterizujících dnešní ekonomiku, z větší části stejně zcela nesmyslnou. Počítače mají obrovský ekologický přínos - vemte si třeba jen homeworking - ale paradoxně, když někdo může pracovat čtyři hodiny denně místo osmi, protože ušetří všechny výdaje spojené s tím, že třeba dojížděl do práce autem, že firma platila náklady za kancelářské prostory v centru, apod., tak nevím, jestli to nějaký ekonom označí za "nárůst produktivity práce". Podle mě tyto změny nejsou dobře kvantifikovatelné, protože prostě ekonomická teorie nepočítá s tím, že mnoho lidí prostě nijak zvlášť pracovat nechce, a spoustě aktivit se chtějí věnovat spíše na zájmové, než na komerční bázi.

Samozřejmě, je možné se na to podívat i takhle: pokles produktivity práce je daný hraním her, soukromým mailováním a chatovánímm apod.

Mě ale přijde mimořádně zajímavá myšlenka, že velká seskupení informací, jak si je představoval William Gibson ve své rané vizi kyberpostoru popsané v románu Neuromancer, jsou něčím, co evolučně nahradí velká seskupení peněz. Jinými slovy - informace jsou jinou podobou, kterou mohou nabývat peníze, informace mohou motivovat lidi k činosti podobně jako peníze. Protože cena, abstraktní atribut který přisuzujeme nějakému hmotnému (v horším případě i nehmotnému) statku (zdroji) nejsou vlastně nic jiného, než informace o vzácnosti (dostupnosti) tohoto statku, a to relativně k jiným statkům - peníze jsou užitečná matematická abstrakce, to je všechno. Konektivita, výpočetní výkon, a paměťová kapacita jsou použitelné jako přirozená náhražka peněz, přinejmenším v celé řadě případů. Ovšem není jasné, jestli člověk využívající informace, vykazuje nějakou "produktivitu práce" v klasickém slova smyslu.. pokud například sdílí film ve formátu DivX, místo aby na něj šel do kina, asi to nikdo za práci neoznačí. Co ale případ programátora píšícího open source program ? Jaká je jeho produktivita práce ? Troufám si řici, že v klasickém slova smyslu negativní, protože nejen že nevydělává, ale navíc ještě díky křivkám nabídky a poptávky snižuje ohodnocení práce těch, kteří dělají to samé za peníze! Největšími nepřáteli open source by tedy v budoucnosti mohly být např. odbory programátorů...

Když jsem kdysi dávno, v prvním ročníku na FEL ČVUT v roce 1993, snažil rozbít přednášku z ekonomie tezí, že peníze nejsou nic jiného než informace, byl jsem umlčen, a přednášející místo toho prezentovala svojí zastaralou definici. (Poznámka: Byl jsem tehdy čerstvým čtenářem Neuromancera, kterého jsem si půjčil od svého tehdy novopečeného baskytaristy :-)

Troufne si se mnou někdo polemizovat dneska ? ;-)