Linux/OpenOffice vs. Microsoft: střet se blíží

Dominance Linuxu na poli firemní internetových serverů je téměř úplná - viz záhlaví této diskuze: Linux To Take Over Microsoft In Enterprises [linux.slashdot.org]. Důvod je jednoduchý: o servery se stará IT oddělení, jehož úkolem je vykazovat nízké náklady, a decision makeři příliš neřeší, zda je rozhraní serverů klikací, nebo ne. Jak jsem sám mnohokrát zažil: tak na abstraktní úkoly, které jsou svěřovány serverům, je stejně nutné si najmout ajťáka, který tomu rozumí - a zda tento ajťák bude klikat nebo používat příkazovou řádku, to je z hlediska vedení pouze jen otázka vnějších atributů, kterými šamani v daném oboru navenek vykazují svojí stavovskou příslušnost.

Situace na poli desktopů je ovšem daleko složitější. Jak naznačuje záhlaví diskuze Why Microsoft Is So Scared of OpenOffice [news.slashdot.org], tak Microsoft je vyděšen z představy, že by svobodná/bezplatná multiplatformní alternativa k jeho MS Office získala významnější podíl na stále ještě se rozvíjejících trzích, jako je třeba východní Evropa (nebo já dodávám - Indie). V související diskuzi současně určitá část debatérů připouští, že linuxový desktop typicky používají pro "vážnou práci" - zatímco do Windows bootují už spíše jen kvůli hraní 3D her. Nikdo jistě nechce zpochybňovat pozici Windows coby herní konzole se zajímavým poměrem cena výkon - ale je to právě firemní prostředí, kde paralelně existuje jednak tlak na úspory v oblasti licenčních poplatků za software - a jednak právě tlak na to, aby firemní počítače byly využívány produktivně, a ne na hraní. A právě multiplatformní OpenOffice.org, která je k dispozici i pro Windows, může spolu s multiplatformními WWW prohlížeči Mozilla Firefox a Google Chrome sehrát roli "přestupní stanice": noví uživatelé desktopových Linuxů budou postupně nacházet více a více aplikací, na které jsou zvyklí, a přechod pro ně tím pádem bude představovat menší "kulturní šok".

Historie kancelářského balíku OpenOffice.org [en.wikipedia.org] je vůbec zajímavá: málokdo z dnešních uživatelů si pamatuje, že tento multiplaformní (nikoliv Linuxový) projekt původně začal jako čistě komerční - pod názvem StarOffice. Úroveň reálné použitelnosti tohoto softwareového balíku byla v jeho počátcích poměrně mizivá - zejména vzhledem k obrovským nárokům na paměť RAM - což byl velký problém, protože jedním z důvodů používání linuxového desktopu v 90. letech mohla být právě menší paměťová náročnost tehdejších archaických X11 aplikací ve srovnání s tehdejšími novými náročnými aplikacemi pro Windows 95 a Windows 98. A také s tehdejším úrovní internacionalizace (rozuměj: podpory češtiny) - myšleno včetně tisku - to tehdy nebylo nijak slavné. Proto jsem tehdy jeden čas jako textový procesor pro tisk dokumentů zkoušel používat např. i linuxovou verzi editoru WordPerfect (sic!) - protože StarOffice prostě nebyl příliš použitelný. Existovala doba, kdy jediným rozumným způsobem, jak alespoň trochu rozumně WYSIWYG pracovat s dokumenty pod Linuxem, byl buď dnes už pozapomenutý program LyX (pro průměrnou sekretářku či manažera skutečně zcela nevhodný) - a nebo dokonce HTML editor v Netscape Navigatoru (s tím, že pro tisk iso-8859-2 češtiny v PostScriptu existovala řada hacků do tiskových filtrů tehdejších distribucí, z nichž jeden jsem svého času měl na svědomí i já osobně - a používal se krátce dokonce i na Slovensku a v Polsku...). Díky zásahům open source božstev je tato doba těžkých začátků linuxových kancelářských balíků naštěstí iž za námi.

Situace se naštěstí změnila zhruba v době, kdy firmu StarDivision (mateřskou firmu kancelářského balíku StarOffice) koupila firma Sun Microsystems [en.wikipedia.org] - a převedla celý vývoj do podoby open source platformy právě skrze projekt OpenOffice.org. Buď se kancelářský balík postupně zlepšoval - a nebo jsem se spíše postupně vzmohl na takové PC, které mělo dost RAM na to, abych ho byl schopen používat. Použitelnosti ale napomohla i postupná lepší internacionalizace linuxových distribucí - a dořešení letitých patálií s českými fonty, klávesnicemi, apod: konečně se člověk dočkal i jiného "konečného řešení" vleklých problémů, než byl vytrvalý pokřik linuxových adminů "Nic než návod !" (anglicky: RTFM).

Zajímavostí také je, že firma Sun se léta neúspěšně snažila o cosi jako velmi postupné portování OpenOffice.org na svojí protěžovanou firemní platformu Java - až nakonec zákazníci Sunu (stejně jako programátoři) ztratili s molochem jménem Java (populárním hlavně na akademické půdě) definitivně trpělivost (kdo chce vidět důvody, proč fakt není dobré programovat v Javě, může si vyzkoušet instalovat distribuovaný P2P vyhledávač Yacy) - a firmu Sun koupila v roce 2007 firma Oracle Corporation. Zdá se, že Oracle je asi jedinou firmou, které se kdy na Unixech podařilo vydělat opravdu VELKÉ peníze - a čirou náhodou asi taky jedinou, která na to nešla tak, že by zkoušela prosadit vlastní komerční klon Unixu ani vlastní hardware určený pro běh unixového OS. Bez zajímavosti nejsou ani osudy ostatních korporací, které stály za komerčními proprietárními unixovými systémy 80. a 90. let - většinou je postupně skupovali dynamičtější hráči, kteří získali sice méně věhlasu, ale o to více peněz právě díky obratnému využití plaformy PC: např. Sillicon Graphics [en.wikipedia.org] koupili (při zachování značky) Rackable systems, Digital Equipment Corporation [en.wikipedia.org] koupil Compaq, který posléze fúzoval s Hewlett-Packard [en.wikipedia.org]. Dá se říct, že "linuxizace" unixového trhu byla nejspíš hlavním předpokladem pro to, aby se o rozšíření linuxu na desktopu vůbec mohlo začít uvažovat - a GNU guerille trvalo prakticky 30 let, než tuto "vitrounixovou" občanskou válku prokazatelně vyhrála.

Dovolil bych si zde upozornit na jednu kuriozitu, dokumentující krkolomnou firemní strategii firmy Sun v době, kdy pod jejími křídly byl současně open source kancelářský balík OpenOffice.org, tak i open source databáze MySQL: i pokud jste na počítači (linuxovém) měli instalovaný jak MySQL server, tak i balík OpenOffice.org, tak prakticky neexistoval žádný jednoduchý, user friendly způsob, jak např. vytvořit šablonu dokumentu (např. obálky nebo obálkovatelného dopisu s adresou v rohu), který byste současně jednoduše mohli naplnit z existujících tabulek běžících pod MySQL. Uvidíme, jak se situace zlepší po přechodu obou aplikací pod hlavičku Oracle: ale jisté je, že jsou to právě podobné drobné detaily, které dodnes brzdí rychlejší nástup open source software nejen na serverech. Ale věřím, že je jen otázkou času, kdy se podaří strategii vstřícnější k uživatelům prosadit i na tomto poli...

V současnosti je nicméně balík OpenOffice.org plně použitelný asi tak pro 95% úkolů, na které kdo kdy reálně využil Office od Microsoftu: pokud chcete proměnit váš nadupaný desktopový superpočítač na psací stroj a kalkulačku (což je přesně to, co většina uživatelů dělá), tak vám k tomu OpenOffice.org plně postačí - a ještě navíc nabídne docela použitelný vektorový kreslící program, který např. mě plně postačuje téměř na cokoliv, co chci nakreslit tak, abych to později mohl editovat - a současně to ještě publikovat jako obrázek či PDF na webu (pokud se něco podobného stalo v posledních letech součástí MS Office, tak mě opravte - já to už léta moc nesleduju). Když jsem to naposledy s někým řešil, tak v OpenOffice pokulhával hlavně modul pro vytváření grafů ze spreadsheetů: pravděpodobně nejde ani tak, o to, že by celkově uměl méně, ale spíše je o něco složitější u graf naklikat požadovanou podobu, a možná tam chybí některé specifické typy extrapolací křivek. Což jsou ovšem přesně ty vlastnosti, o kterých běžný uživatel mimo akademickou půdu většinou ani netuší, že je nějaký kancelářský balík vůbec má...

Jedna důležitá linie, po které často vzniká ten nejúspěšnější a nejmasověji přijímaný open source software, bývá často opomíjená: jde o projekty, které původně začínaly jako komerční, s ambicemi konkurovat existujícím projektům na trhu - ale postupem času byly vytlačeny projekty s masivnější marketingovou podporou. Takto začínaly kromě OpenOffice.org např. i Ghostscript od Alladin software: zkrátka připojit se ke světu GNU/Linuxu se často z hlediska trhu jevilo jako závěrečný, sebevražedný krok - ovšem z hlediska kyberprostoru a komunity jako trh naprosto logický: svět peněžní směny je z hlediska kyberprostoru pouze nepatrnou podmnožinou všech možných informačních a komunikačních her, které se v kyberprostoru mohou odehrávat - a proto ukončit tuto jednu dílčí hru ve chvíli, kdy se na obrazovce pokladny objeví "game over", a pustit se místo toho do hry jiné, je z hlediska většiny programátorů i uživatelů krokem naprosto logickým.

Každopádně jsem poměrně silně přesvědčen, že rok 2012, kromě toho, že přinese konec světa tak jak ho známe, bude současně i rokem Linuxu na Desktopu. Protože jednou to přece přijít musí ! Bash a grep zvítězí nad lží a nenávistí ! A nebo nakonec ne ? [linux.slashdot.org] Lze diskutovat o tom, že dalšími reinkarnacemi Linuxu jsou i současné mobilní platformy Maemo nebo Android: ale mobil je přece kalkulačka, a ne desktop - stejně jako PDF soubor není kniha...