Mám roztažený notebook ve stínu na zahradě, u něj otevřené pivko a psaní článků pro můj e-zine je navíc moje oblíbená relaxační aktivita: přesto mě nebylo úplně jasné, o čem se rozepsat, abych v tomhle počasí (modré nebe a odhadem 32 stupňů ve stínu) nepůsobil jako ten největší nerd skutečně "Sheldonovského" ražení. Co by tak asi mohli ti "normálnější" čtenáři TečkyCZ v letní sezózně upotřebit ? No jasně - DJský software pro netbooky s Linuxem !

Patřím k vášnivým "pouštěčům" hudby - výraz DJ ale záměrně nepoužívám, protože způsob, jakým hudbu pouštím, je obvykle jen seřazení MPtrojek v playlistu některého MP3 přehrávače (pod Linuxem lze jedině doporučit vysloužilý XMMS, která dnes už začíná být problematické používat s modernějšími distribucemi a nebo modernější a v podstatě plně ekvivalentní Audacious - sudo apt-get install audacious).

Hlavním důvodem, proč jsem dosud nezkoušel zdokonalovat se v DJských dovednostech, byla naprostá protichůdnost tohoto odvětví k mému opensource až pirátskému přesvědčení. DJové musí tradičně kromě přístupu k drahému speciálnímu vybavení (mixpult, gramofony, případně u některých žánrů CD playery) disponovat i odpovídající sbírkou gramodesek (případně v případě psytrancu nebo chilloutu už i CDček). Alternativa určená pro pouštění MP3 (nebo obecně digitálního audia) přes klasický DJský setup s analogovými gramofony pod názvem Final Scratch [en.wikipedia.org] mě pak přišla jako natolik absurdní vývojový směr, že jsem nikdy ani neuvažoval se touto cestou vydat. Jedním z důvodů bylo i to, že potřebná PC aplikace poměrně záhy přestala být dostupná ve verzi pro Linux, a proto, že gramofony jsou poměrně drahou součástí DJského vybavení, jejich pointa spočívá v přímém přenosu analogového signálu z desky do zesilovače, a používat je tedy výhradně pro přehrávání desky s digitálním timecodem mě přišlo fakt uhozené).

Software pro čistě softwarové DJování je už celá léta dostupný pod názvem Traktor. Bohužel pokud nejsem špatně informován, tak pouze ve verzi pro Windows. Automatická synchronizace traků pomocí automatické detekce beatů v podstatě (kdyby sama o sobě stačila) je krásnou ukázkou toho, jak je technologie postupně čím dál více schopná nahrazovat i poměrně hodně specializované profese - naštěstí - mít intuici pro srovnání rychlosti a beatu dvou traků je pouze jednou z mnoha požadovaných dovedností DJe (podobně rockový muzikant zase nemusí nutně znát noty, že ano).

Software Mixxx existuje ve verzích nejen pro Linux, ale i Mac OS a Windows, a najdete ho na domovské stránce přehledně pojmenované www.mixxx.org. Na tuto stránku jsem se dostal ze zajímavého důvodu: ačkoliv v Ubuntu jsem ho měl nainstalovaný - pomocí příkazu sudo apt-get install mixxx - už od předchozí verze Ubuntu, tak po přechodu na vyšší verzi systému tato aplikace přestala fungovat. Což jsem obešel stažením oficiálního Ubuntu baličku vývojářů z jejich webu a jeho instalace pomocí příkazu sudo dpkg -i mixxx-1.7.2-ubuntu-i386.deb (mám ovšem pocit, že na stažené .deb balíčky v Ubuntu stačí normálně kliknout ve filemanageru a po zadání vašeho uživatelského hesla se vám normálně nainstalují i tak). No a světe div se - takto nainstalovný Mixxx mě v nejnovějším Ubuntu nejen normálně funguje - ale navíc se přestal i kousat a padat, což dříve patřilo k jeho hlavním projevům ! Kromě toho, po přepnutí na fullscreen režim se nyní na Eee netbooku (s rozlišením pouhých 1024x600 pixelů) obratně skryjí dekorace oken - takže pomocí myši jsou nyní dostupné všechny ovládací prvky včetně veledůležitého kroutítka pro regulaci basů (pozor - nevím, jestli jde o vylepšení nejnovější verze GNOME windnow manažeru, nebo o speciální funkci Mixxx-u). Suma sumárům - kromě nepříliš realtimové odezvy na nastavení ovládacích prvků, což by ovšem asi řešil provoz na výkonějším CPU, než je úsporný Atom instalovaný v Eee, se mi nyní Mixxx zdá rozumě použitelný alespoň na hraní a "trénování se" - což je podle mě nutný předstupeň před tím, než se rozhodnu si případně pořídit profesionální vybavení a začít se s ním učit zacházet (moje první kytara také byla z bazaru a nešla pořádně naladit... přesto bych si tu dražší asi nekoupil předtím, než jsem si mohl "osahat" tu první, koupenou ne na hraní skutečné hudby, ale na "hraní si na ...").

Jediná další větší závada (kromě ne-zcela-realtime odezvy na nastavení ovládaích prvků) Mixxx-u je poměrně delší odezva před automatickou detekcí BPM právě hrajícího tracku. BPM je detekováno odhadem až po několika desítkách sekund po spuštění tracku - a navíc mám pocit, že je detekováno pouze pokud hraje pasáž, ve které nějaké beaty opravdu jsou, a ne hned po načtení tracku z disku do paměti. Funkci automatické synchronizace beatu tedy lze použít až po detekci BPM u obou tracků - a navíc ani pak není zcela intuitivní, který track se vám syncne podle kterého (záleží asi na tom, jestli zmáčknete levý nebo pravý sync button ... přišlo mi ale, že v krajním případě se skokově změní rychlost obou hrajících tracků, což by pro živé vystupování nebylo právě to pravé ořechové).

Poslední zbývající funkcí Mixxx-u kterou jsem zatím nezkoušel, je připojení sluchátek přes druhou zvukovou kartu. S tím souvisí i další tip pro případné wannabe notebookové DJe: profesionální (no, "profesionální"... dozvěděl jsem se to od jednoho německého psytrance muzikanta, hrajícího "živě" z hudebního software běžícího právě na notebooku, kterého jsem vezl vloni po party na nádraží): pro hraní z notebooku přes kvalitní silový zesilovač je prý lepší si pořídit externí USB zvukovku, protože tím dojde k odstínění (už tak často nepříliš kvalitního) zvukového výstupu od různých zdrojů brumu - např. od vlivu napájecího zdroje, apod. Výstup noteboku se pak použije logicky pro odposlech do sluchátek. Ovšem toto nemám osobně odzkoušené a chystám se s tím toto léto pouze začít experimentovat...