Solární létání: lehčí i těžší než vzduch

Tyto modely mají ambice být sériově vyráběné a komerčně dostupné. Zatím sice solárními panely na křídlech vybavené nejsou - ale co není, to může být. A kdo aspoň jednou letěl běžným linkovým letadlem a zažil, jak intenzivně může slunce svítit, jakmile se vyšplháte nad vrstvu mraků - tak mi určitě dá za pravdu, že jestli někde určitě stojí za to zkusit přímo využívat energii slunce, tak je to právě hodně vysoko nad Zemí...

Mimochodem: elektrické létání je tak trochu nezamýšlený vedlejší produkt o vývoj co nejlehčích baterií - a to nejen pro elektromobily a hybridy, ale hlavně asi pro notebooky a mobilní telefony. Evoluci baterií určitě pomáhaly spolufinancovat i peníze, které jsme všichni utratili za svoje mobilní telefony (v kombinaci s provolanými minutami na nich, samozřejmě). Ještě možná i před deseti lety (a před dvaceti určitě) bylo elektrické létání prakticky nemyslitelné - snad s vyjímkou malých modelů. A je krásnou ironií osudu, že k evoluci baterií přispěl i ten nejzarytější ČEZký pí-ár profesionál - který vlastně pokaždé, když použije svůj mobilní telefon, aby poposunul zveřejnění dalšího článku o tom, jak jsou solární energie zlo a dotace FV elektráren smrtelně zdraží elektřinu chudinkám babičkám na venkově, apod. - tak současně nevědomky utrácí peníze za technologii, jejíž vývojáři nejmasivněji ze všech investují do vývoje, směřujícího k ještě lehčím bateriím s ještě větší výdrží. No a tyto nové lehké baterie nám ale v kombinaci se solárními panely klidně mohou (samozřejmě jen tak mimochodem, neplánovaně - díky několika hravým kutilům, ne díky miliardovým zakázkám největších aerolinek) otevřít cestu k takovému ze všech možných a představitelných světů, ve kterém ani obří centralizované zdroje energie (a jejich lobbyisté) nebudou potřeba...

Zajímavé je, že elektromobily nebudou nikdy vhodným dopravním prostředkem pro využití sluneční energie. Ano - existuje už léta slavný závod napříč Austrálií - ale tento kontinent je pokrytý prosluněnými pouštěmi, a závodu se účastní specializované prototypy bez šance na praktické využití. A i kdybychom se spokojili s dobíjením během parkování, tak stejně: majitele auta, které by po zaparkování zabralo více jak cca 6 m^2, by nikdo neměl rád. A to je prostě zoufale málo: silnice pokrývají jen zlomek povrchu Země, a jsou už teď ucpané a potřebné zvětšení plochy solárních panelů na autech je nereálné. Jenže u letadel je všechno jinak: jsme zvyklí, že letadla jsou velká, a nikomu to vcelku nevadí, protože během letu nikoho neomezují (resp. omezují lidi právě jen svým hlukem a výfukovými plyny - což oboje má elektrické létání slušný potenciál eliminovat). Jak letadla, tak i vzducholodě přitom nastavují slunci nezanedbatelnou plochu - ať už jde o povrch křídel, nebo o povrch samotného vztlakového tělesa. Solární články na křídlech letadlech přitom není třeba ani nijak dotovat: letecké motory i palivo pro ně jsou už dnes dostatečně drahá legrace, a čistě jen vyhnutí se spotřební dani (uvalené na všechny druhy paliv pro motory) by mohlo být dostatečným stimulem pro rozvoj solárního létání... no a pak zbývá už jen přimíchat ostatní ingredience 21. století (věčné zácpy na dálnicích, neustále zdražující palivo, mobilní síť, GPS navigaci, počítačem asistované řízení letadla...)