Svobodný software ve vládách

Poslední dobou jakoby se roztrhl pytel s návrhy na u¹etøení penìz daòových poplatníkù nasazením a vy¾adováním svobodného softwaru (pro jistotu nazývaného v tomto kontextu software s otevøeným zdrojem, podle profesionálního zastánce kompromisù Tima O'Reillyho) ve vládních institucích. Seòor Edgar Villanueva Núòez (ta ò by mìla být spí¹ s vlnovkou, ale unicode holt na teèce nevedem) poprvé navrhl takový zákon v Peru, jeho osud v¹ak zùstává nejistý, u¾ pár mìsícù jsem o nìm nic nesly¹el a bude-li koignorance linuxových zpravodajù takto pokraèovat, asi zaènu vyhledávat informace ve ¹panìl¹tinì (popø. se zaènu uèit keèuánsky, co¾ je v Peru druhý úøední jazyk).

Update: èlánek s rozhovorem s Dr. Villanuevom a informací o asi 70 zemích s návrhy podobných zákonù (nebo takovými zákony u¾ schválenými) jsem si právì èetl, tak¾e v Peru byl návrh zøejmì pøijat (pøes náv¹tìvu Billa Gatese a jeho daru slevnìných licencí na Windows a Office peruánským ¹kolám, i pøes dopis amerického velvyslance v Peru na odpovìdná místa, mimochodem toto tradièní sraní se USA do latinskoamerických zále¾itostí je jen dal¹ím faktorem opodstatòujícím podobná opatøení).

Následovaly dal¹í zemì, napø. diktátorská Èína. Kromì vlastních distribucí (Red Flag a Chinese 2001) jsou zde vyvíjeny je¹tì dva na sobì nezávislé, vládou financované linux-based klony Windows 98, ¹patnì se zde nemá ani japonský Turbolinux (japon¹tina a èín¹tina se podobají asi jako sloven¹tina a maïar¹tina, tedy nejsou spolu vùbec geneticky pøíbuzné a podobnosti vznikly vzájemným regionálním kulturním vlivem), mimochodem pøesto zde má nìkdo potøebu pøesvìdèovat Redhat aby ze své distribuce vylouèil Taiwanskou vlajku, aby se ti malí ple¹atí brejlatí týpci z politbira, uka¾me si na nì, neposrali. I pøesto, ¾e Redhat diktatuøe ustoupil, podobné pøedpisy byly, doufejme ¾e nezávisle na sobì, pøijaty i na demokratickém Taiwanu (který není souèástí Èíny, jejich jazyk se li¹í tak, ¾e se i jinak pí¹e, pøesto¾e obrázkové písmo spí¹ ne¾ fonémy vyjadøuje slova, vìty, my¹lenky, souvislosti, tak nemù¾eme tvrdit, ¾e je to poøád náøeèí èín¹tiny).

Dále podobný pøedpis pøijalo Norsko, v men¹í míøe (ne mandatorní) i Nìmecko, Francie, Itálie a zva¾uje to Velká Británie, pak je¹tì Venezuela a snahy jsou v celé latinské americe. Návrh podobného zákona, doposud nepøedlo¾en, existuje i v Kalifornii. Nemýlím-li se, nic podobného zatím nepøijala ¾ádná zemì støední a východní Evropy, co¾ by se mohlo nìjak zmìnit se vstupem do EU, ale kdo ví.

Samozøejmì se to kde komu nelíbí. Logicky byl první samozøejmì Microsoft. Peruánskému poslanci byl zaslán dopis, kde Microsoft pøedvedl své tradièní ml¾ení ohlednì toho co je to Linux a co je to svobodný software (skuteènì nelogická, neopodstatnìná, opakující se snaha o spojení svobod zaruèovaných GPL s poru¹ováním du¹evního vlastnictví, my¹lenková konstrukce tohoto argumentu mi prostì není jasná). Dal¹í point made by Microsoft (jak se èesky øekne make a point?) byl, ¾e legislativní preference jednoho tr¾ního produktu nad druhým poru¹uje mezinárodní dohody o volném obchodu.

Microsoft setøel, nebo» seòor Villanueva je zøejmì pravidelným ètenáøem informaèních potrálù linuxové komunity a jeho argumentace byla brilantní. Pointy Microsoftu logicky vyvrátil jeden za druhým. Ten poslední takto: vláda není celá zemì, její úøedníci nejsou v¹ichni obèané, obèané jsou zakáznici zatímco vláda jeden zákazník, ka¾dý obèan, ka¾dý zákazník, má právo si vybrat jaký software bude pou¾ívat, tedy i vláda. Kdyby firma Habas de Tío Gonzáles (fazole strýèka Gonzálese) vydala interní pøedpis k pøechodu na open source, bylo by to legitimní neb je jedním ze zákazníkù; stejì jako vláda.

Bohu¾el, volná tr¾ní soutì¾ je pro mnohé Amerièany nìco jako Bùh (ani jedno neví co je ale od mateøské ¹kolky jim to u¾ zarostlo hluboko do mozkù) a argument s jejím poru¹ováním podobnými zákony (seòorem Villanuevou vyvrácený) byl a stále je proto opakován i mnoha u¾ivateli a zastánci Linuxu, k mému pøekvapení.

Microsoft.. ehm, aliance firem z nich¾ jedna je Microsoft.. si zalo¾ila Iniciativu pro výbìr software. Jejím cílem je lobbovat proti podobným legislativním opatøením, prý z dùvodu udr¾ení mo¾nosti výbìru, prakticky ale z dùvodu udr¾ení monopolu win32 platformy (toto tvrzení není zjednodu¹ující, Microsoft u¾ pøíli¹ mnohokrát dal jednoznaènì otevøenì najevo své zájmy). Bruce Perens, dlouholetý obhájce svobodného software a bývalý zamìstnanec HP, zareagoval vytvoøením Iniciativy upøímného výbìru (název skoro jako církev kosmického spasitele Ashtara Sherana). Tato nemá za cíl lobovat pro udr¾ení nìèího monopolu, ale pro diverzifikaci typù a druhù apliakcí pou¾ívaných ve firmách na rùzné úèely. Chce prosazovat vyu¾ití vhodného nástroje pro pøíslu¹ný úèel, bez ohledu na to zda je svobodný, veøejný, freeware, shareware nebo proprietární. A stejnì jako konkureèní iniciativa je proti legislativním opatøením zvýhodòujcícím svobodný software.

Proè ameriètí obhájci svobodného software reagují na inciativu proti legislativním opatøením na podporu tohoto software vytvoøením iniciativy, která je taky proti legislativním opatøením na podporu tohoto software? Proto¾e volný trh je neodcizitelná hodnota a tábor svobodného software musí místo politických aktivit vyvíjet technické aktivity ke zkvalitnìní svobodného softwaru, aby tento mohl komerènímu konkurovat ne politicky ale objektivnì, technicky, na volném trhu, period. Oni tomu opravdu vìøí, opravdu vìøí ¾e volný trh je natolik bezchybný, ¾e sám vybere lep¹í produkt.

Princip kapitalismu devatenáctého století mù¾eme aplikovat na uhlí, høebíky nebo na komerèní software, ménì u¾ ale na svobodný, proto¾e èlovìk jej mù¾e získat ani¾ by probìhla finanèní transakce a co víc, ani¾ by o nìj nìkdo jiný pøi¹el, dá se kopírovat, mù¾e ho tak být nekoneènì mnoho a materialistický kapitalismus, který s nìèím takovým nepoèítal, tímto pøesahuje. Microsoft sice prodává svùj software jako jiní pøed lety prodávali uhlí a høebíky, pøesto ale princip volného trhu naru¹uje.

Naru¹uje jej proto, ¾e je monopol, ilegální monopol, co zneu¾il své pozice k oslabení a eliminaci konkurence. Toto uznal americký soudce ve sporu mezi státem a Microsoftem. Stát vyhrál, Microsoft prohrál, stát uspìl v oznaèení Microsoftu za ilegální monopol. Pøesto nadále stát kupuje od Microsoftu software za miliardy. V nìjakém hypotetickém Dreamlandu by toto vedlo k rezignaci zodpovìdných státních úøedníkù, tøeba ministra spravedlnosti, která byla slepá, dìje se tak ale dál a naopak se objevují tendence pochybovat o GPL (napø. zda by pod GPL mìl být software, jeho¾ vývoj financuje U.S. vláda, nebo zda by se tomu mìlo nìjakými opatøeními zamezit).

Myslím, ¾e je evidentní (i kdy¾ to není nic, konec koncù v¹echno je jen skupinová halucinace a nìkdo mù¾e vnímat jinou realitu), ¾e Microsoft je v dominantním postavení nespravedlivì (kdy¾ nìkdo bude tvrdit, ¾e se v kapitalistickém prostøedí prostì jako nejsilnìj¹í a nejvychytanìj¹í dostal nejvíc nahoru, odpovìdìl bych ¾e dolo¾itelnì vìt¹ina M$' krokù/rozhodnutí, vedoucích k dosa¾ení jejich souèasné pozice na trhu, nijak nesouvisela s technickou inovací jejich produktù ani se zkvalitòováním slu¾eb poskytovaných zákazníkùm - z vìt¹iny to byly ofenzivní kroky vùèi konkurenci a manipulace s právy zákazníkù restriktivní politikou v koncových u¾ivatelských smlouvách). Bylo by proto logické, aby proto, ¾e je MS ve výhodì, byla jeho pozice omezena a byla dána pøednost tìm, kdo jsou jím ohro¾eni (tak jako tøeba mají chodci absolutní pøednost na pøechodech, na tém¾ principu).

Mimochodem, vy¾adují-li vlády software i tøeba explicitnì pod GPL, nikdo Microsoftu nebrání takový distribuovat. A podívejme se na ekonomickou situaci nìkterých zemích tøeba v latinské Americe (teï jsem si èetl èlánek, podle nìj¾ u¾ je asi 70 zemí s podobými zákony nebo jejich návrhy blízkými schválení, v latinské Americe celkem asi deset, asi stejnì tolik v EU - ne v¾dy se jedná o vy¾adování GPL, ne v¾dy je to tøeba závazné pro v¹echny vládní zamìstnance). V tom èlánku Dr. Villanueva øíká, ¾e jejich zemì má dost starostí se splácením pùjèek Svìtové Bance a proto nemá zrovna peníze na rozhazování ze licence na spftware od Microsoftu. Villanueva stál je¹tì jako starosta pøed rozhodnutím vyøe¹it situaci s instalací poèítaèù ve ¹kole v jeho vesnici a kdy¾ to u¾ vypadalo, ¾e jako v¹ichni pøed ním se vystaví riziku trestního stíhání a dá dìtem pøíklad, ¾e se mù¾e krást, nìkdo mu øekl o svobodném software, v alternativním øe¹ení v¹echno fungovalo a software pro ¹kolní poèítaèe byl zadarmo a legálnì (tak to v tom èlánku bylo). Kdy¾ se pak po zmìnì vlády Villanueva stal poslancem, zaèal prosazovat free software na celostátní úrovni.

Evropská unie má dost penìz na rozhazování za software od Microsoftu, ale je pochopitelné, ¾e nechce být závislá na zahranièním monopolu, usvìdèeném ve své domovské zemi ze zneu¾ití svého postavení, a v Kalifornii (mo¾ná dal¹ích am. státech - ale èetl jsem o existenci návrhu podobného zákona jen v Kalifornii) je to je¹tì pochopitelnìj¹í, kdy¾ si monopol usvìdèili u nich doma. Nejedná se o ¾ádné poru¹ování volného obchodu. A rozvojové státy, vzhledem ke své situaci a svým hladovìjícím obèanùm, a» klidnì naøídí GPL software celostátnì (ne dekretem, ale tøeba tisíciprocentní daní z proprietárního spojenou s akcemi na propagaci svobodného software). A kdy se pøidá Èesko, Slovensko, Polsko, Maïarsko (...) ? Zatím nejblí¾ nám je ze státù s podobnými návrhy Ukrajina (a Nìmecko).