Tak především - k tomuhle tématu jsem se celá léta stavěl dost zdrženlivě. Podpopořil jsem sice před delším časem v omezeném rozsahu (internetovými reklamními bannery) kampaň za referendum o dostavbě Temelína - přestože jsem si vůbec nebyl jistý, jestli nějaké referendum chci - ale to jsem udělal jen protože jsem to slíbil několika známým, a to je asi tak všechno. Nikdy jsem proti Temelínu nedemonstroval, nesepisoval petice, apod. Dokonce jsem váhal s podporou ekologických iniciativ (nebo např. Strany Zelených), právě protože se nad touto tématikou vznášel temný přízrak Temelína, lobbování ze všech stran, apod.

V poslední době se objevilo v časopise Reflex několik vysloveně pro-jaderných reportáží - jednak schovívavě naivní článek o "panu reaktorovi", a jednak fotograficky sugestivní "meditace" J.X.Doležala na skládce popílku. (J.X.D přitom tuším ani ve své fotoreportáži nezmiňoval skutečnost, že severočeské uhlí je lehce radioaktivní, takže popílek z našich národních hnědouhelných elektráren má řadu vlastností naředěného jaderného odpadu...) Oba články vyrukovaly s tvrzením, že jaderná energie přeci není až takové zlo - já si myslím, že je to sice možná dočasně nutné zlo, ale rozhodně pořád zlo, a nesympatický směr vývoje technologie.

Temelín považuji v současné době za nutné zlo: jsem podnikatel, a vímm, že pokud jsem do něčeho investoval, potřebuji, aby se mi peníze alespoň zčásti vrátily zpět. Nedosáhnu-li zisku, potřebuji alespoň minimalizovat ztráty. Neboď je podstatně lepší na konci nějakého projektu skončit s dluhem jeden tisíc, než s dluhem například jeden milion. Přes veškerou údajnou technologickou zbastlenost ruské a západní technologie mi přijde, že problémem vůbec není jeden Temelín, který beztoho bude mít živnostnost pouze několik desetiletí, a který sám o sobě představuje minimální riziko. Problémem je ideologie, kterou bych v našich národních nazval temlínismus, a která zachází daleko dál, než k tvrzení, že Temelín je bezpečný - temelínismus je myšlenkový směr, který tvrdí, že Temelín je řešením. A doufám, že celá řada vlažných stoupenců dostavby Temelína, mezi které jsem přeci jenom asi patřil i já, se nehlásí k myšlenkovému temelínismu, a že se postupně budeme odvažovat vystupovat daleko více pro-ekologicky, zejména proti projektům, které zatím nebyly zahájeny - například proti různým Temelínům č.2, apod. No... ex-ministr Grégr je naštěstí už v důchodu, takže snad už nebudou řádné radikální protesty potřeba... mimochodem, nejlepším způsobem, jak přimět tenhle národ, aby postavil ještě pár jaderných elektráren, by bylo diplomaticky zajistit protesty co nejvíce sousedních zemí a našich "tradičních nepřátel" - pokud by proti našem jadernému programu například protestovalo kromě Rakouska například ještě Německo a Rusko, pak jich do do pěti let postavíme dalších pět - a budou se jmenovat Husova, Komenského, Palackého, Masarykova.... :-)

Nastínil bych zde několik tezí, které nejsou objektivně dokazatelné, ale ani snadno vyvratitelné. Temelínisté všeho druhu, včetně těch začínajících, ke kterým zřejmě patří část redakce časopisu Reflex, s oblibou přehlížejí nebo překrucují následující skutečnosti, týkající se jaderné energie:

1. Není jasné, jestli jaderná elektrárna (JE) vůbec za dobu své životnosti vyrobí tolik energie, kolik se spotřebuje na její stavbu. Tuto tezi jsem poprvé objevil tuším v jednom díle brněnského sociologa Jana Kellera (další ukázka) (pokud se nepletu) a celkem mi zaujala. Samozřejmě, JE dodává čistou a univerzální energii - elektřinu. Na její stavbu se spotřebuje mnoho různých forem energie, a pro společnost je důležitá právě tato "homogenizace" energie, pseudointelektuálně řečeno. Nicméně - hlavní přínos JE pro ekonomiku není výroba elektřiny, ale poskytnutí záminky pro existenci těžkého průmyslu. Z tohoto hlediska má JE poměrně blízko k válce a válečnému průmyslu, nebo také ke skutečnosti, že stavba komunistických panelových sídlišť byla finančně, materiálově i energeticky náročnější, než stavba odpovídajícího množství rodinných domků konvečními technologiemi (cihly, dřevo...). Fascinující je prostě jistá samoúčelnost, charakteristická obecně pro celou moderní civilizaci, která mi ale v případě JE nebo sídlišť ale přijde podstatě méně zábavná, než třeba u letů do kosmu nebo výpočetní techniky.

   Zkuste se zamyslet: JE potřebuje drahou ocel na výrobu reaktorů a turbín, potřebuje obrovská kvanta betonu - pálení cementu je tuším endotermická reakce, exotermické je jeho tuhnutí (tuhnoucí beton mírně hřeje, podobně jako sádra. Jestli jsem už úplně vyhulenej, opravte mě!) Všechnu ocel i beton je potřeba přemístit stovky kilometrů. Spotřebováváme tady tuny černého uhlí na výrobu koksu pro ocelárny, tuny nafty kvůli dopravě toho všeho, kvanta elektřiny na výrobu všech strojírenských a/nebo hliníkových komponent... JE Temelín se stavěla přes 10 let, a po celých těch deset let byla v podstatě nejlepším zákazníkem českého těžkého průmyslu. Ten je ale zároveň nejlepším zákazníkem ČEZu - pouze asi 10% energie (zase - opravte mě, pokud znáte přesnější čísla - jsme přece na internetu!) spotřebují domácnosti - zbytek se spotřebuje v průmyslu, dopravě, ve firmách, v kancelářích...

   Pokud budete argumentovat, že ti lidé alespoň takhle mají práci, a že je tím pádem stavba podobných "hladových zdí" přínosem pro společnost, tak s vámi nemůžou souhlasit. Takhle je to prostě špatně! Jesliže máme společnost, kde X% je nezaměstnaných a Y% pracuje 8 dní v týdnu na samoúčelných projektech, jako je kombinace JE s komplexem těžkého průmyslu, tak taková společnost je prostě potenciálně nestabilní. Většina lidí si samozřejmě nechce uvědomovat širší souvislosti svého povolání - ale ti, kteří jim práci organizují, by tuhle zodpovědnost mít měli. Pokud obrovské procento populace pracuje na něčem, co je v konečném důskedku zbytečné a zároveň potenciálně škodlivé, je potřeba o tom alespoň mluvit...

2. ČEZ po zprovoznění Temelína neodstavil a nezakonzervoval hnědouhelné elektrárny o odpovídajícím výkonu, a nadbutečnou elektřinu hodlá vyvážet. Po zprovoznění Temelnína už myslím není požadavkem ekologických hnutí přímo zbourání Temelína, ale právě tohle: odstavení nadbytečných hnědouhelných MW. Ta energie, kterou vyvážíme, není ani tak nadbytečný výkon Temelína, jako spíš nadbytečný výkon těch hnědouhelných elektráren. Za touhle problematikou nestojí nic jiného, než obavy státu z dalšího zhoršení sociální situace v Severních Čechách, plus snaha ČEZu stát se co nejvýznamějším hráčem na mezinárodním trhu s energií. Každopádně, projektovat v téhle situaci jakékoliv další JE by byla naprostá drzost.

3. Nevíme, co dlouhodobě dělat s jaderným odpadem. Tuto skutečnost můžete zamlčovat, můžete ji bagatelizovat, můžete argumentovat tím, že některé země mají problém alespoň v horizontu nejbližších staletí vyřešený - nicméně konkrétně Česká Republika definitivní úložiště jaderného odpadu vybrané nemá. Asi budeme muset platit drahé peníze za jeho uložení v cizině, nebo tak něco. Provoz tzv. množivé reaktory se nikdy ekonomicky nezačal vyplácet, a tyto projekty, rozjeté např. ve Francii, byly postupně zrušeny. Kromě toho existence jaderného odpadu bude vyžadovat trvalou kontinuitu civilizace - kterou se ale zatím v historii lidstva nepodařilo zajistit více, než několik staletí. Kupříkladu naše současné archivy informací, uložené na CD-ROMech a pevných discích počítačů, mají po technické stránce daleko kratší životnost, než papír, a existence našich současných bází dat a znalostí je přímo závislá na periodickém obnovování hardware počítačů, čímž se podobá např. civilizaci Indické - kde již po tisíciletí přežívaly pouze informace, které byly pravidelně přepisovány ze snhnilých "médií" na nové. Problém kontinuity civilizace a kultury tedy není nijak abstraktní, ale má velice konkrétní podoby...

4. JE jsou ideálním terčem pro teroristy. Jak destrukce JE, tak případná krádež štěpného materiálu by byla lahůdkou pro teroristy. Útok na JE by kromě radioaktivního zamoření (které by se asi těžko podařilo nějak "zoptimalizovat", takže by bylo asi "jen" "lokální"... dobrou chuť...) znamenal odstavení životně důležitých energetických centrál naší civilizace. To by mohlo hrát svoji roli např. i v případě války - zase, těžký průmysl v dnešním rozsahu existuje hlavně kvůli válkám posledních dvou staletí.. nebo války kvůli těžkému průmyslu, vyberte si... rasismus, nacionalismus i třídní nenávist byly podle mě už jen oblíbenou a nevyhnutelnou kamufláží duševního zkratu...

   Pokud máte JE, potřebujete nadzvukové stíhačky, abyste je mohli bránit proti útoku ze vzduchu. A bludný kruh se zase roztáčí (kromě toho, že se uzavírá :-). Vemte si například, že USA nemohly Afghanistánu teroristický útok nijak významě oplatit, protože Afghanistán prostě žádné strategické cíle neměl... Srbsko je mělo...

5. Profesionálové okolo JE jsou často lidé s omezeným myšlením. Jsou to vysokoškoláci a opravdoví experti ve svém oboru, což o to. Ale mají sklon k aroganci, která právě z tohoto pohledu na svět vyplývá. Neuvědomují si, že patří k poslední generaci vychované v moderní době. Vědí všechno o ničem, a nic o všem. Dále v tomto směru pravděpodobně už nebude možné pokračovat - iracionalita a náboženská horlivost řady ekologických iniciativ nám může připadat směšná a primitivní, ale aspoň má svoje kořeny ve zdravém selském rozumu, který je někdy potřeba na komplexní, nelinární záležitosti uplatňovat. Tzv. "technokracie" je realitou, je logickým vyústěním temelínismu. Já mám technologii rád, zajímá mě, baví mě, jsem spíš technický typ, než estetizující intelektuál nebo dokonce zarputilý radikální ochránář. Ale technologie jako záminka pro odpudivé a zbytečné industriální stavby uprostřed dosud nedotčené přírody - to je ideologická samoúčelnost, srovnatelná s požadavkem zalesnit střed Prahy (či tak něco) na opačném konci názorového spektra. Sice říkám, že bylo nutným zlem to dokončit - ale zároveň bylo zločinem to vůbec začít. A stejně tak je lží tvrdit, že to má jiný smysl, než oddálit zhroucení českého těžkého a energetického průmyslu - který je dlouhodobě odsouzen k zániku a k nahrazení nečím jiným, stejně jako všude ve světě. Krátkodobě Temelínem zaplácneme nějaké mezery v koncepci, ale to je všechno, co se o tom dá říct.

6. Centralizace je obecně špatná a nežádoucí. To je nejodvážnější teze, ale skutečně, centralizovaná energetická síť je podle mě výsledkem zcela zcestné ideologie "uspokojování všech potřeb až do jejich úplného nasycení", která vedla k masové výrobě obecně, a k masové centralizované energetice zvlášť. Porovnejte například centralizované televizní vysílání a decentralizovaný Internet. Jestli vám více vyhovuje to, co můžete dělat s Internetem, pak logicky nemůžete být stoupenci centralizované energetiky. Představte si jen, že byste byli majiteli jakéhokoliv, třeba jen minimálního, lokálního energetického zdroje. Mohlo by jít o větrnou turbínu, malou vodní elektrárnu, solární panel, ale třeba taky nějakou úplně novou technologii - co já vím, geneticky modifikované fotosyntetizující řasy, generátor bioplynu, apod. Jakákoliv porucha by byla pouze lokální, řešitelná lokálními havarijními prostředky. Každý by měl zodpovědnost za svůj lokální energetický zdroj. Byl by jeho vlastníkem - když by člověk byl mimo domov, nebo zrovna energii nepotřeboval, nebo byl na dovolené, jeho zdroj by mu vydělával. Zúčtování by bylo elektronické a automatizované, nebylo by potřeba nad tím jakkoliv přemýšlet. Výroba takových zdrojů by byla lokální řemeslnou záležitostí - stejně jako je dnes třeba i stavebnictví.

   Je to stejný rozdíl v přístupu, jako koncepce města jako souboru mnoha soukromě vlastněných činžovních domů vs. koncepce státem financovaného a provozovaného sídliště. V prvním případě je každý dům jiný, osobitý a unikátní, má svého majitele, která za něj zodpovídá, existuje trh s byty, apod. Druhý případ lze pomocí dotací a politické kontroly nějaký čas udržet v chodu - ovšem z dlouhodobého hlediska nejsou sídliště živým organismem, ale spíš postupně chátrajícími monumentálními stavbami. Ve Francii je tak například architekt Ricardo Bofill i pojal, například celou jednu čtvrt v Montpelliere, kde jse shodou okolností tři týdny bydlel a pracoval nedaleko - je to na jedné z těch fotek. Jako monument je to skvělé - ale město, živý organismus, to není... a JE jsou na tom stejně - jsou to monumenty a chrámy, nikoliv skutečně užitkové stavby.

Paradoxně jedním z mála oblastí, ve kterých je využití jaderné energie opravdu opodstatněné a téměř nevyhnutelné, jsou zřejmě pilotované meziplanetární lety a pak všechny kosmické lety za oběžnou dráhu Marsu. Je ironické, že při všem jaderném zbrojení, při existenci jaderných ponorek a letadlových lodí a po výstavbě všech Temelínů je to právě využití jaderné energie pro kosmické lety, které je už desítky let díky hlasům protijaderných aktivistů prakticky vyloučené. O takovýchto projektech totiž koneckonců rozhodují lidé, kteří jsou na veřejném mínění závislí - totiž politikové v demokratických zemích. Naproti tomu samoúčelný vojenský a obecně průmyslový komplex byl zjevně po celá desetiletí všude na světě mimo jakoukoliv veřejnou kontrolu - pokud mohla vzniknout monstra jako jsou JE...